Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

JOHANNES URZIDIL

Johannes Urzidil
Repro Vierteljahresschrift / Adalbert Stifter Institut des Landes Oberösterreich, 1971, č. 3-4, fot. příl.
Johannes Urzidil
Na kresbě Františka Muziky
Repro J. Urzidil, Život s českými malíři (2003), s. 8
Johannes Urzidil
Ve stáří asi jednoho roku se svými rodiči Elise a Josefem Urzidilovými
Repro K. Johann - V. Schneider, HinterNational : Johannes Urzidil (2010), s. 16
Johannes Urzidil
Jako pětiletý
Repro J. Serke, Böhmische Dörfer (1987), s. 185
Johannes Urzidil
Jeho židovská matka si ze svého prvního manželství přivedla sedm dětí, Johannes byl tedy její osmé dítě - zemřela, když mu byly čtyři roky; otec byl úředníkem u dráhy a byl "nacionálně přesvědčený Němec"
Repro J. Serke, Böhmische Dörfer (1987), s. 185
Johannes Urzidil
Pražská policejní přihláška otcova je psána česky na příjmení Uržidil, vdovcův jediný syn z prvního manželství (ostatní děti si jeho první, 7. ledna 1900 zesnulá manželka Elisabeth, roz. Metzelesová, poprvé provd. Steinitzová, přivedla ze svého prvního manželství) a budoucí spisovatel je tu zapsán křestnímjménem Ján - jako otcovo rodiště je uvedena obec Ošelín (Oschelin) v okrese Stříbro (Mies), dnes příslušející k okresu Tachov
Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 663, obraz 695
(Národní archiv - Digitalizované fondy a sbírky)
Johannes Urzidil
Starší německy psaná policejní přihláška otcova (rovněž příjmení Uržidil) uvádí tu prvou jeho manželku Elisabeth (Elise) a "Johana" jako jejich jediného syna
Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 663, obraz 696
(Národní archiv - Digitalizované fondy a sbírky)
Johannes Urzidil
Na této pražské česky psané policejní přihlášce otcově, rovněž na příjmení Uržidil (vdovcův jediný syn z prvního manželství je tu dokonce psán jako Johan Uřidil) je už jeho ženou Marie Anna bez uvedení dívčího příjmení Mostbecková a tři děti, které otec vyženil svým prvním manželstvím (Elsa mezi nimi chybí) jsou uvedeny s příjmením Steinitz - dole je pak modrou pastelkou připsáno "Žižkov": ten tehdy byl ještě samostatnou obcí a nepatřil k "Velké Praze", ustavené až v roce 1922
Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 663, obraz 694
(Národní archiv - Digitalizované fondy a sbírky)
Johannes Urzidil
Maturitní třída c.k. státního německého gymnázia Na Příkopech v červnu roku 1913
- Urzidil sedí v první lavici vpravo

Repro J. Serke, Böhmische Dörfer (1987), s. 186
Johannes Urzidil
Na maturitním vysvědčení z roku 1914 je psáno jeho jméno Uržidil a vidíme dole i podpis filologa Aloise Rzacha, který byl tchánem Augusta Sauera, jako předsedy zkušební komise
Repro J. Serke, Böhmische Dörfer (1987), s. 187
Johannes Urzidil
Pražský snímek z mladých let
Repro J. Serke, Böhmische Dörfer (1987), s. 182
Johannes Urzidil
Johannes Urzidil na tribuně při odhalování Goethovy sochy v Mariánských Lázních o svatodušní neděli 1932 ještě jako rada německého velvyslanectví v Praze (s cylindrem a v řádovém úboru stojí vlevo opat kláštera v Teplé Gilbert Helmer, význačný znalec Tepelského kodexu)
Repro www stránky Hamelika
Johannes Urzidil
Goethova socha v Mariánských Lázních, nacisty v roce 1943
určena k roztavení pro válečné účely

Repro www stránky GoetheZeitPortal
Johannes Urzidil
Stojí tu v blízkosti prezidenta Beneše čtvrtý zprava při slavnostním přijetí v newyorském hotelu Waldorf Astoria 10. května roku 1943
Repro J. Serke, Böhmische Dörfer (1987), s. 195
Johannes Urzidil
Před mikrofonem německého vysílání Hlasu Ameriky v roce 1952
Repro K. Johann - V. Schneider, HinterNational : Johannes Urzidil (2010), s. 55
Johannes Urzidil

Johannes Urzidil
Jeho "já Böhmerwäldler" z magnetofonového záznamu rozhovoru s Ferdinandem Peroutkou, který v roce 1968 vysílala československá stanice Rádia Svobodná Evropa v knize kterou v Praze vydala nakladatelství Dokořán a Máj
Repro F. Peroutka, J. Urzidil, O české a německé kultuře (2008)

Johannes Urzidil
Pamětní deska na budově Rakouského kulturního institutu v Římě,
odhalená v roce 1984

Repro Letzte Heimat : Ruhestätten deutschsprachiger Dichter aus Böhmen und Mähren (2004), s. 147
Johannes Urzidil
Hrob na Campo Santo Teutonico (tj. "německé Boží pole") v Římě…
Repro Letzte Heimat : Ruhestätten deutschsprachiger Dichter aus Böhmen und Mähren (2004), s. 145
Johannes Urzidil
… a detail náhrobní desky s jeho jménem
Repro J. Urzidil, Život s českými malíři : vzájemná korespondence s Janem Zrzavým, vzpomínky, texty, dokumenty (2003), s. 455
Johannes Urzidil
Plánek hřbitova Campo Santo Teutonico, necelých sto metrů od svatopetrského dómu
Repro Letzte Heimat : Ruhestätten deutschsprachiger Dichter aus Böhmen und Mähren (2004), s. 148
Johannes Urzidil
Campo Santo Teutonico má na tomto plánku Vatikánu číslo 6, abychom snáze trefili k Urzidilovu hrobu
Repro G. Denzler - C. Jöckle, Vatikán : význam, dějiny, umění (2007), s. 16
Johannes Urzidil Johannes Urzidil
Posmrtná maska
Repro J. Urzidil, Život s českými malíři : vzájemná korespondence s Janem Zrzavým, vzpomínky, texty, dokumenty (2003), s. 454
a Vierteljahresschrift / Adalbert Stifter Institut des Landes Oberösterreich, 1973, č. 1/2, s. 65
Johannes Urzidil
Jeho pamětní deska v pražské ulici Na Příkopě, nalevo od pamětní desky Rainera Maria Rilkeho
Repro Wikimedia Commons
Johannes Urzidil
Detail pamětní desky na budově, kde absolvoval roku 1903 "K.k. deutsche Staats-Gymnasium in Prag-Neustadt-Graben" (Akademické gymnázium zde sídlilo až v letech 1920-1945)
Repro www stránky Pamětní desky v Praze
Johannes Urzidil

Johannes Urzidil
V roce 2006 byla zásluhou Ing. Jany Tiché pojmenována planetka č. 70679,
objevená v říjnu roku 1999 na Kleti, jménem Urzidil

Repro www stránky Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics a planetky.cz
Johannes Urzidil
Obálka (1937) českého překladu jeho knihy "Hollar" s podtitulem "Umělec, vlastenec, světoobčan", kde je psán s českou podobou svého křestního jména
Johannes Urzidil
Obálka (2005) výboru vydaného Jihočeskou vědeckou knihovnou ve Stifterově roce ke 120. výročí jejího založení
Johannes Urzidil
Obálka (2005) dvojjazyčného vydání jeho knihy o dějinách Čech v nakladatelství Fraktál, Horní Planá
Johannes Urzidil
Obálka (2009) velmi opožděného překladu jeho knihy Goethe v Čechách (německy první vydání 1932) v příbramském nakladatelství Pistorius & Olšanská
Johannes Urzidil

Johannes Urzidil
Obálka (2010) čítanky z jeho díla, kterou v říjnu 2011 prezentovalo v Jihočeské vědecké knihovně Německé kulturní fórum střední a východní Evropy (Deutsches Kulturforum Östliches Europa), vydavatel knihy...

Johannes Urzidil
... konkrétně (zleva) Gerhard Trapp, Klaus Johann a Vera Schneiderová
Foto Tamara Pršínová
Johannes Urzidil
Johannes Urzidil dokonce promlouvá i vlastním hlasem v jednom z pořadů cyklu Jihočeský literární místopis Martina C. Putny na vlnách českobudějovického rozhlasu (klikněte pro přehrání)
Repro www stránky Českého rozhlasu
Johannes Urzidil
Výřez z dřevorytu Ernsta Webera (33x20 cm) byl použit na obálce (2013) sborníku o Urzidilově životě a díle
Repro Johannes Urzidil (1896-1970) : ein hinternationaler Schriftsteller zwischen Böhmen und New York (2013), obálka a s. 10
Johannes Urzidil Johannes Urzidil
Plakát muzea ve Zvonkové a viněta Společnosti Johannese Urzidila, která je provozuje

Johannes Urzidil
Muzeum je umístěné v domku u kostela ve Zvonkové
Foto Ivo Kareš

Johannes Urzidil
Pozvánka na "Setkání s Johannesem Urzidilem" v červenci 2016 ve Zvonkové
Johannes Urzidil
V troskách kostelníkova domu v zaniklé Zvonkové, kde je umístěno dnešní muzeum, byla nalezena i tato jmenovka poslední majitelky a klíč, který tu musela nechat
Repro Sudetenpost, 2008, č. 24, s. 16
Johannes Urzidil
Ten druhý kříž zprava v první řadě patří faráři Aloisi Esslovi
Foto Ivo Kareš
Johannes Urzidil
Johannes Urzidil Johannes Urzidil
K próze Pohled ze Stingelfelsen: Pohled na Alpy ze zimní Smrčiny na pohlednici krumlovského fotografa Josefa Wolfa a New York z Empire State Building
Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank
(ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau) a foto Ivo Kareš
Johannes Urzidil
Kamenné moře pod Plechým na snímku z roku 2013
Foto Pavel Polák
Johannes Urzidil
Motýl černopláštník z jeho "stifterovské prózy"
saje prý rád "mízu ze stromových jizev"

Repro Rundschau & Wir, 2006, č. 8, s. 4
Johannes Urzidil
Rakouská poštovní známka s motivem Sting(e)lfelsen (1999)

Několik dopisů z Kanady jsou bezpochyby zajímavým příspěvkem k hlubší symbolice Urzidilovy povídky "Der Trauermantel" ze života Adalberta Stiftera
Repro archív autora
Johannes Urzidil
Pohlednice zachycující někdejší "Moldaublick" z Bärnsteinu - dnes má ten název novější rozhledna na blízké hoře Sulzberg
(1041 m n. m.)...

Repro Glaube und Heimat, 1969, č. 1, s. 26
Johannes Urzidil
... a kříž na Bärnsteině s výhledem na Lipenské jezero
Foto Pavel Polák
Johannes Urzidil

Johannes Urzidil
Šipín, rodiště Urzidilova otce, na staré pohlednici, bunkr československého opevnění v jeho okolí a poutní kaple v blízké oboře
Repro Z. Procházka, Co odnesl čas 3 : Stříbrsko a Plánsko na nejstarších fotografiích (2012), s. 178 a 179

Johannes Urzidil
zpět do ukázekzpět do ukázek další strana přílohydalší strana přílohy

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko