![]() |
|
|
|
|
|
|
|
![]() Repro Es war im Böhmerwald (1908), frontispis |
![]() Repro www stránky literární výstavy Místa setkávání |
![]() Repro Sudetenpost, 2008, č. 11, s. 7 |
![]() Rodný "rychtářův dům" v zaniklé Bučině Repro Heimatkreis Prachatitz im Böhmerwald (1970), s. 64 |
![]() Skupina žen při shrabování sena před jeho rodným domem na Bučině Repro E. Dittrichová, So is' g'wen : Erinnerungen an der bayerisch-böhmischen Grenze (1995), s. 65 |
Záznam z farní matriky v Knížecích Pláních uvádí datum narození i křtu (téhož dne) chlapce, který dostal jméno Johann Baptista Peter, jehož matka byla rozená Přibilová z Knížecích Plání a který se v srpnu 1917 oženil v Podmoklech s Giselou Kratzovou Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
Stránka z kroniky obce Bučina, věnovaná odhalení pamětní desky na jeho rodném domě dne 8. července roku 1928 Repro Bučina (Gemeinde Gedenkbuch), SOkA Prachatice (SOA v Třeboni - digitální archív) |
![]() Vzácný snímek ze slavnosti odhalení pamětní desky, vlepený v kronice obce, zachycuje oslavence s chotí (č. 1), řídícího zdejší školy v letech 1873-1917 Engelberta Schmida se synem Stephanem (č. 2) a předáka DBB Josefa Tascheka (č. 3) Repro Bučina (Gemeinde Gedenkbuch), SOkA Prachatice (SOA v Třeboni - digitální archív) |
Jeho vlastní rukou psaná báseň "Má Bučina" v kronice rodné obce Repro Bučina (Gemeinde Gedenkbuch), SOkA Prachatice (SOA v Třeboni - digitální archív) |
![]() Inzerát (1929) na jeho knihu básní Repro Budweiser Zeitung, 1929, č. 98, s. 5 |
![]() Obálka časopisu Der Böhmerwald |
![]() Náhrobek rodiny Peterovy na hřbitově v Knížecích Pláních Foto Jan Mareš |
![]() Spisovatelský domov Abendfrieden (Večerní mír) firmy Steinbrener ve Vimperku Repro Příručka Československé republiky (1937), s. 890 |
![]() Vila Abendfrieden na snímku z roku 2006 Repro neoficiální www stránky obce Lenora |
![]() Inzerát (1969) na nové vydání jeho povídek Repro Hoam!, 1969, č. 1, zadní strana obálky |
![]() Obálky jeho prací ve vydáních essenského nakladatelství Fredebeul & Koenen |
![]() V květnu roku 1998 převzal vedení Šumavského muzea ve Vídni po Engelbertu Steinwenderovi jeden z Peterových potomků Dr. Gernot Peter Repro Sudetenpost, 1998, č. 11, s. 11 |
| další strana přílohy |
