Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

RUDOLF PALECZEK

Rudolf Paleczek
Repro Glaube und Heimat, 1983, č. 9/10, s. 4
Rudolf Paleczek
Při čtení svého projevu k výročí 200 let budějovické diecéze
v Pasově roku 1985

Repro Glaube und Heimat, 1985, č. 9/10, s. 25
Rudolf Paleczek
Ke dvousetletému jubileu budějovické diecéze byl roku 1985 vyznamenán medailí "svatého biskupa Neumanna" a stojí tu vedle Ernsta Irsiglera, Johannese Bartha a Josefa Dichtla prvý zleva při jejím udělování
Repro Glaube und Heimat, 1985, č. 9/10, s. 32
Rudolf Paleczek
Programová komise oslav výročí budějovické diecéze roku 1985 s tehdejším pasovským starostou Höslem - zleva Anton Haas, Rudolf Paleczek, Franz Irsigler, Johannes Barth, Alois Harasko, Gertrud a Ernst Irsiglerovi, úplně vpravo pak Anton Grillinger
Repro Glaube und Heimat, 1985, č. 1, s. 2

Tady Rudolf Paleczek sděluje vzácným strojopisem z roku 1974, který mi laskavě poskytl Paul Praxl, údaje o okolnostech, za nichž se jeho děd podílel na vztyčení Stifterova obelisku nad Plešným jezerem
Repro archív autora

Záznam v křestní matrice farní obce Želnava o narození jeho děda Josefa, knížecího "holcmistra" v Hiršperkách čp. 13 (i jeho otec měl ten titul, k němuž až se mohl dřevorubec dopracovat), z něhož se dovídáme i to, že novorozencova matka Maria Anna (i pozdější manželka jejího syna měla křestní jméno Maria Anna) byla dcerou Laurenze Stiftera z Hodňova čp. 1 a Elisabeth, roz. Stifterové (psáno zde "Stifterin") ze Žlábku (Rindles) čp. 5
Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam hornoplánské křestní matriky o narození Anny Kathariny Kindermannové dne 23. listopadu 1881 v Jelmu čp. 12 Sigmundu Kindermannovi (synu Thomase Kindermanna, hospodařícího předtím na témže stavení v Jelmu se svou ženou Johannou, dcerou Jakoba Langa z Jelma čp. 13) a jeho ženě Krescentii, dceři mlynáře Johanna Siegla z Dlouhého Boru čp. 9 a Marie Anny, roz. Spannbauerové ze Šenavy (dnešní Pěkná) čp. 10 - pozdější přípis matrikáře Josefa Petra zaznamenává ještě úmrtí Anny, provd. Palecžekové, dne 12. února roku 1956 "v Hodňově, osada Jelm"
Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam hornoplánské oddací matriky o zdejší svatbě jeho rodičů dne 22. listopadu roku 1898 - osmadvacetiletý ženich Josef Palecžek, hospodář v Jelmu čp. 12, se narodil v hornorakouské osadě Ginzlberg (dnes místní část obce Sankt Roman) čp. 2 jako syn tamního rolníka Josefa Palecžeka a jeho ženy Anny, dcery Johanna Siegla, mlynáře v Dlouhém Boru (Langhaíd) čp. 9, soudní okres Horní Planá, sedmnáctiletá nevěsta Anna se pak narodila v Jelmu čp. 12 jako dcera tamního rolníka Sigmunda Kindermanna a Crescentie, jako ženichova matka, tedy coby její sestra, dcery Johanna Siegla, mlynáře v Dlouhém Boru čp. 9
Repro SOA v Třeboni - digitální archív
Rudolf Paleczek

Rudolf Paleczek
Rodný Jelm na leteckých snímcích z let 1949 a 2008
Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst
Historická ortofotomapa (c) CENIA 2010 a Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2009


Arch sčítání lidu z roku 1921 pro stavení čp. 12 v Jelmu vedle manželů Josefa Paleczeka (*29. října roku 1870 v hornorakouské obci Sankt Roman) a jeho choti Anny (*22. listopadu 1881 v Hodňově) uvádí i devět jejich dětí: Josefa (*1899), Annu (*1901), Franze (*1902), Marii (*1905), Johanna (*1908), Karolinu (*1911), Aloise (*1912), Engelberta (*1914) a "našeho" Rudolfa (*1919)
Repro Sčítání lidu 1921, Horní Planá, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)
Rudolf Paleczek
Bratr Rudolfa Paleczeka Josef jako rekrut na snímku z fotoateliéru Josefa Seidela, pořízeném 7. září 1917
Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel
Rudolf Paleczek
Sestra Anna na snímku z února roku 1918
Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel
Rudolf Paleczek
Další z bratrů Franz byl takto vyfotografován 1. ledna roku 1925
Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel
Rudolf Paleczek
Parte a zpráva o úmrtí jeho matky, zesnulé v Jelmu a pochované v únoru 1956 na hřbitově v Horní Plané, jak je otiskl krajanský časopis
Repro Glaube und Heimat, 1956, č. 7, s. 276 a 283
Rudolf Paleczek
Právě toto jediné dnes stojící stavení v Jelmu prý patřilo Paleczekovým
Foto Pavel Polák
Rudolf Paleczek
Na hřbitově v Horní Plané se zachoval hrob rodiny Paleczekovy z Jelmu
Foto Pavel Polák
Rudolf Paleczek

Rudolf Paleczek
Rodný Jelm na leteckých snímcích z let 1949 a 2008
Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst
Historická ortofotomapa (c) CENIA 2010 a Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2009

Rudolf Paleczek

Rudolf Paleczek
Hned prvý odstavec jeho nekrologu v "Glaube und Heimat" hovoří o něm jako o pasovském "předmostí" časopisu, který hned na vedlejší straně časovou shodou otiskuje úmrtní oznámení bavorského premiéra, předsedy CSU a přítele německých vyhnanců Franze Josefa Strausse
Repro Glaube und Heimat, 1988, č. 11, s. 44 a 45

Rudolf Paleczek
Svatý Vintíř v malbě na skle, jejímž autorem je Franz Xaver Kurländer (1866-1959), v kostele ve Schaldingu u Pasova
Repro Hoam!, 1955, č. 4, s. 5
Rudolf Paleczek
Jeden z "klučařských" svatých, řezenský biskup Volfgang, zde na obraze Michaela Pache odmítá satanskou bibli
Repro H. Klimek, Šumava : podhůří (2010), s. 36
Rudolf Paleczek
Jedním z vynikajících dokladů úrovně středověkého umění na jihu Čech je i tato krumlovská plastika, znázorňující jednoho z patronů Šumavy, svatého Volfganga
Repro Glaube und Heimat, 1994, č. 9/10, zadní strana obálky
Rudolf Paleczek
Jinou plastikou, o níž hovoří ve svém textu, je Madona na půlměsíci (Assumpta) z Lužnice u Terčí Vsi (dnes Pohorská Ves), pocházející někdy z první čtvrtiny 16. století a tvořící dnes součást sbírek Alšovy jihočeské galerie
Repro R. Lavička, Gotické umění : průvodce sbírkou středověkého umění Alšovy jihočeské galerie (2009), s. 63
Rudolf Paleczek Rudolf Paleczek
Rudolf Paleczek Rudolf Paleczek
Středověká sochařská a malířská výzdoba, zachovaná v kašperskohorském kostele sv. Mikuláše
Foto Pavel Polák
zpět do ukázekzpět do ukázek další strana přílohydalší strana přílohy

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko