Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

MARGARETE KNOFOVÁ

Margarete Knofová
Repro Glaube und Heimat, 2016, č. 10, s. 26
Margarete Knofová
Margarete Knofová (uprostřed) se dvěma dosud žijícími herci strýčické vánoční hry na rodáckém setkání
Repro Glaube und Heimat, 2003, č. 12, s. 42
Margarete Knofová
Obálka (1939) Milzovy monografie o vánoční hře ze strýčického jazykového ostrova vydané Franzem Krausem v Liberci
Margarete Knofová
Vazba (2011) rodáckého sborníku, na jehož obsahu má zásadní podíl
Margarete Knofová
Věnování toho rodáckého sborníku starostovi obce Záboří
Margarete Knofová
Podle zápisu v rodovém registru farní obce Strýčice se narodila 16. února roku 1937 jako nejmladší dcera Jakoba Seemanna, sedláka v Dobčicích čp. 13 (jeho otec Jakob Seemann sedlačil ještě v Záboří se ženou Marií, roz. Kimmelovou, z Babic), narozeného v Záboří 4. září roku 1901, a jeho ženy Marie, roz. Schimetschekové, jejíž otec Andreas Schimetschek byl sedlákem v Dobčicích čp. 13, matka Katharina, roz. Reidingerová, byla také z Dobčic, kde se jí dcera Maria, budoucí matka "naší" Walburgy Margarethy, narodila 19. ledna roku 1911
Repro SOA v Třeboni - digitální archív
Margarete Knofová
Rodný dům čp. 13 v Dobčicích
Foto Pavel Polák
Margarete Knofová
Plánek jejích rodných Dobčic s jasně patrným stavením čp. 13 na jejich půvabné návsi
Repro Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen (2011), s. 192
Margarete Knofová
Její dívčí jméno na seznamu osazenstva vagonu, z něhož všichni "odsunutí" na otázku, kam by si přáli odejít, odpověděli "Bayern"
Repro Hoam!, 2006, č. 1, s. 17
Margarete Knofová
Náves v Dobčicích na obálce (1994) německy
psaného turistického prospektu...
Margarete Knofová
... a v létě 2011
Foto Ivo Kareš
Margarete Knofová
Návesní kaple v rodných Dobčicích...
Foto Ivo Kareš
Margarete Knofová
... a kříž uvnitř
Repro Glaube und Heimat, 2011, č. 3, s. 22
Margarete Knofová
Dobčice na leteckém snímku, vlevo nahoře v lese patrné střechy zdejší, kdysi "vyšebrodské" hájovny (napravo) a myslivny (nalevo)
Repro Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen (2011), s. 190
Margarete Knofová
Hasiči z Holašovic (Hollschowitz) stojí na snímku z roku 1928 před obecním hostincem
a mají jména těch ze seznamu v článku Margarete Knofové

Repro Glaube und Heimat, 1988, č. 9/10, s. 41
Margarete Knofová
Záznam školní kroniky z Holašovic o tom, jak na "jubilejní" českou školní budovu z roku 1928, sloužící za války jako post německé pohraniční policie, byly roku 1949 pověšeny nové tabule, označující sem umístěnou "národní" a také "mateřskou" školu, obou ovšem působících v duchu přikázaně "stalinském"
Repro Kronika školy Holašovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)
Margarete Knofová

Margarete Knofová
Opravená selská stavení v Holašovicích
Foto Ivo Kareš

Margarete Knofová

Margarete Knofová
Statek čp. 22 a 39 na návsi v Holašovicích a detail jeho štítu
Repro Holašovice : vesnická památková rezervace (2010), s. 116 a 118, foto Jiří Podrazil

Margarete Knofová
Její komentář ke snímku, zachycujícímu usedlost čp. 22 a 39 (Blosla) na severní straně holašovické návsi ozřejmuje letopočty 1872, kdy byl statek přestavěn ve slohu selského baroka, a 1943, kdy se majiteli Franzi Eibelovi a jeho ženě Katharině narodila dcera Walburga a čerstvý otec sám se ujal výzdoby štítu (odvolává se prý na rytinu Albrechta Dürera "Rytíř, smrt a ďábel" z roku 1513 a Dürerův výrok "Kolik jen lidí dokáže uživit jediný sedlák!"), provází nekrolog té, jejíž narození bylo kdysi podnětem obnovy statku
Repro Hoam, 2011, č. 6, s. 81
Margarete Knofová
Záboří s jedním z vrcholů Blanského lesa Skalkou (687 m n.m.) na snímku z fotoatelieru Seidel
- ovšem s chybnou popiskou, že v pozadí je vidět Vysoká Běta

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)
Margarete Knofová
Kraj pod Blanským lesem - vpředu mezi stromy Záboří, nad ním pod Skalkou prosvítají stavení Holašovic,
vlevo Švelhán (721m n.m.) a napravo na obzoru hřeben Kleti

Foto Ivo Kareš
Margarete Knofová
Svatodušní slavnost mezi válkami v Záboří (Saborsch)
blízko Holašovic

Repro Hoam!, 1960, č. 6, s. 8
Margarete Knofová
Kaplička se svatým Janem Nepomuckým nad potokem na návsi v Záboří
Foto Ivo Kareš
Margarete Knofová

Margarete Knofová
Náves v Záboří dnes (2009)
Foto Ivo Kareš

Margarete Knofová
Plánek vsi Záboří s velkým Kamenným rybníkem (Steinteich) poblíž
a pomístními německými jmény okolních polností

Repro Glaube und Heimat, 1999, č. 1, s. 42
Margarete Knofová
V holašovické školní kronice nacházíme v roce 1950 zakreslený průběh "říšské" hranice v letech 1938-1945, jak se jevil při pohledu asi z Vosího vrchu nad rybníky Posměch a Dehtář směrem k Vysoké Bětě, na vrcholu s jakousi věží
Repro Kronika školy Holašovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)
Margarete Knofová
V Plešovicích pod Kletí postavil Jiří Bauer model jihočeské vesnice, inspirovaný selským barokem
Foto Ivo Kareš
Margarete Knofová
Babice, rodná ves její babičky z otcovy strany, na leteckém snímku
Repro Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen (2011), s. 226
zpět do ukázekzpět do ukázek další strana přílohydalší strana přílohy

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko