|
|
|
|
|
|
|
|
|
 Podle zápisu v rodovém registru farní obce Strýčice se narodila 16. února roku 1937 jako nejmladší dcera Jakoba Seemanna, sedláka v Dobčicích čp. 13 (jeho otec Jakob Seemann sedlačil ještě v Záboří se ženou Marií, roz. Kimmelovou, z Babic), narozeného v Záboří 4. září roku 1901, a jeho ženy Marie, roz. Schimetschekové, jejíž otec Andreas Schimetschek byl sedlákem v Dobčicích čp. 13, matka Katharina, roz. Reidingerová, byla také z Dobčic, kde se jí dcera Maria, budoucí matka "naší" Walburgy Margarethy, narodila 19. ledna roku 1911 Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
 Margarete Knofová (uprostřed) se dvěma dosud žijícími herci strýčické vánoční hry na rodáckém setkání Repro Glaube und Heimat, 2003, č. 12, s. 42 |
 Obálka (1939) Milzovy monografie o vánoční hře ze strýčického jazykového ostrova vydané Franzem Krausem v Liberci |
 Náves v Dobčicích na obálce (1994) německy psaného turistického prospektu... |
 ... a v létě 2011 Foto Ivo Kareš |
 Návesní kaple v rodných Dobčicích... Foto Ivo Kareš |
 ... a kříž uvnitř Repro Glaube und Heimat, 2011, č. 3, s. 22 |
 Hasiči z Holašovic (Hollschowitz) stojí na snímku z roku 1928 před obecním hostincem a mají jména těch ze seznamu v článku Margarete Knofové Repro Glaube und Heimat, 1988, č. 9/10, s. 41 |
 Záznam školní kroniky z Holašovic o tom, jak na "jubilejní" českou školní budovu z roku 1928, sloužící za války jako post německé pohraniční policie, byly roku 1949 pověšeny nové tabule, označující sem umístěnou "národní" a také "mateřskou" školu, obou ovšem působících v duchu přikázaně "stalinském" Repro Kronika školy Holašovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív) |
|
|
 Její komentář ke snímku, zachycujícímu usedlost čp. 22 a 39 (Blosla) na severní straně holašovické návsi ozřejmuje letopočty 1872, kdy byl statek přestavěn ve slohu selského baroka, a 1943, kdy se majiteli Franzi Eibelovi a jeho ženě Katharině narodila dcera Walburga a čerstvý otec sám se ujal výzdoby štítu (odvolává se prý na rytinu Albrechta Dürera "Rytíř, smrt a ďábel" z roku 1513 a Dürerův výrok "Kolik jen lidí dokáže uživit jediný sedlák!"), provází nekrolog té, jejíž narození bylo kdysi podnětem obnovy statku Repro Hoam, 2011, č. 6, s. 81 |
 Záboří s jedním z vrcholů Blanského lesa Skalkou (687 m n.m.) Repro Glaube und Heimat, 1991, č. 7, s. 43 |
 Kraj pod Blanským lesem - vpředu mezi stromy Záboří, nad ním pod Skalkou prosvítají stavení Holašovic, vlevo Švelhán (721m n.m.) a napravo na obzoru hřeben Kleti Foto Ivo Kareš |
 Svatodušní slavnost mezi válkami v Záboří (Saborsch) blízko Holašovic Repro Hoam!, 1960, č. 6, s. 8 |
 Kaplička se svatým Janem Nepomuckým nad potokem na návsi v Záboří Foto Ivo Kareš |
|
 Plánek vsi Záboří s velkým Kamenným rybníkem (Steinteich) poblíž a pomístními německými jmény okolních polností Repro Glaube und Heimat, 1999, č. 1, s. 42 |
 V holašovické školní kronice nacházíme v roce 1950 zakreslený průběh "říšské" hranice v letech 1938-1945, jak se jevil při pohledu asi z Vosího vrchu nad rybníky Posměch a Dehtář směrem k Vysoké Bětě, na vrcholu s jakousi věží Repro Kronika školy Holašovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív) |
 zpět do ukázek |
další strana přílohy |
