|
|
|
|
|
|
|
|
|
 Repro Glaube und Heimat, 1984, č. 5, s. 5 (viz i Dominik Kaindl a Josef Tibitanzl) a SOA v Třeboni - digitální archív |
 Repro 25 Jahre Patenschaft der Stadt Ellwangen für die Heimatvertriebenen aus Kreis Kaplitz, 1980-2005, s. 156 |
 Na pamětním snímku k 80. jubileu hudebního spolku ve Vyšším Brodě v roce 1925, kdy byl jmenován opatem zdejšího kláštera Repro Glaube und Heimat, 1997, č. 3, s. 52 |
 Znak opata Tecelina Jaksche na kruchtě klášterního kostela ve Vyšším Brodě Repro Památky jižních Čech. 2 (2009), s. 61, foto Tomáš Halama |
 Mezi česky psanými záznamy Knihy zemřelých z Haklových Dvorů nachází se i tento německý zápis o úmrtí jeho otce Andrease Jaksche v květnu roku 1911 Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
 Stavení čp. 15 na návsi Haklových Dvorech Repro archív autora, foto Ivo Kareš |
 Domovský list i s jeho podpisem Repro www stránky Hackelhöf - Haklovy Dvory |
Doslovné znění jeho projevu při návštěvě Dr. Edvarda Beneše roku 1937 vy vyšebrodském klášteře i odpovědi prezidentovy v Okresním věstníku pro politický okres kaplický Repro Kronika německé obecné školy Dolní Dvořiště, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív) |
 Článek sociálně demokratického listu Jihočech z 31. října 1945 dokazuje loajalitu Jakschovu nad jiné výmluvně Repro Jihočech, 31.10. 1945, s. 1 |
 Vyšebrodský kapitulní sál Repro Glaube und Heimat, 1991, č. 2, obálka
|
 Za druhé světové války byl v zabraném klášteře zřízen vojenský lazaret a převezeny sem vedle nakradených uměleckých děl i takové nacistické relikvie jako Hitlerův stůl, na kterém byla údajně podepsána mnichovská dohoda Repro Jihočech, 27.7. 1945, s. 5 |
 Jiný pramen hovoří o tom, že stůl, jistě ovšem týž, byl dopraven do Vyššího Brodu z říšského kancléřství v Berlíně Repro Českobudějovické listy, 16.6. 1995, s. 22 |
 Budova zvaná "Führerbau" v Mnichově, kde byla podepsána osudná dohoda na stole, který se ocitl možná přes říšské kancléřství v Berlíně v prostorách kláštera vyšebrodského Repro Sudetenpost, 2008, č. 9, s. 16 |
 Prospekt "nejstaršího cisterciáckého kláštera na světě", jak je tu nazýván Rein, kde Jaksch skonal a je pochován, i s jeho polohou na mapce Rakouska... |
 ... má i svou českou verzi |
Vydejme se v zimě i jeho Opatskou cestou k vodopádům sv. Wolfganga - jeden z úvodních obrázků odněkud známe: jsou to Stříbrné Hutě, omylem tu ve staré ilustraci uvedené!! (viz Robert Hamerling) Repro www stránky Toulavá kamera |
 Vodopády sv. Wolfganga na staré pohlednici firmy Josef Seidel Repro F. Fellner, Das fotografische Gedächtnis = Fotografická paměť : Böhmerwald und Mühlviertel, Šumava & Mühlviertel (2007), s. 125 |
 Jiný Seidelův snímek vodopádů sv. Wolfganga, nesoucí pořadové číslo 498 Repro F. Fellner, Das fotografische Gedächtnis = Fotografická paměť : Böhmerwald und Mühlviertel, Šumava & Mühlviertel (2007), s. 140 |
 zpět do ukázek |
další strana přílohy |
