Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

ERNST HIRSCHL

Ernst Hirschl
Repro Lidové noviny, 10. 12. 2011, příloha Orientace s. 22 (Archív Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, fond poslanci a senátoři Národního a Federálního shromáždění, inv. č. 759) a Sčítání lidu 1921, Český Krumlov, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)
Ernst Hirschl
Na jediné dostupné fotografii z doby, kdy byl za KSČ poslancem Národního shromáždění (1925) - nekvalitní kopie vpravo byla otištěna v jihočeském komunistickém listě při volební kampani
Repro Jihočeský dělník, 10. 11. 1925 (volební číslo), s. 1

Křestní matrika uvádí vedle data jeho narození v Soukenické ulici v Českém Krumlově a data křtu den nato také přípis o Hirschlově vystoupení z církve v roce 1921 (souvisí to zřejmě i se vznikem KSČ) po němž zůstal "konfessionslos", tj. "bez vyznání"
Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam českokrumlovské křestní matriky o narození a křtu jeho ženy Kathariny, dcery českokrumlovského nožíře (v originále "Messerschmied") Karla Pelze (ten zdědil nožířské řemeslo po otci) a Franzisky, roz. Dollingerové, jejíž otec Karl Dollinger byl českokrumlovským zbrojířem (v originále "Zeugmacher") - dodatečný přípis informuje i o manželčině vystoupení z římskokatolické církve a o návratu do ní po deseti letech v červnu 1930
Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam českokrumlovské oddací matriky o jeho svatbě v únoru roku 1913 s Katharinou Pelzovou u sv. Víta, kde je oddával český kněz František Jakeš (1875-1938), později obviněný nacisty, že dovolil v roce 1938 obsadit věž kostela v Ondřejově československými vojáky a vyšetřovací vazbou zlomený téhož roku natolik, že se z ní do Českých Budějovic vrátil jen zemřít
Repro SOA v Třeboni - digitální archív
Ernst Hirschl
Ve zprávě o volbě českokrumlovského starosty v léte 1919 je "přejmenován" na Hirsche
Repro Budweiser Zeitung, 1919, č. 49, s. 6
Ernst Hirschl
Výsledek prvých voleb do krumlovského městského zastupitelstva v červnu roku 1919 přinesl Ernstu Hirschlovi (je tu psán vedle číselných výsledků mylně Anton Hirschl) jasné volební vítězství - přesto byl starostou zvolen Dr. Tannich
Repro Unsere Heimat : Die Stadt Krummau an der Moldau im Böhmerwald (1992), s. 515

Dvě strany českokrumlovské městské kroniky s informací o Hirschlově zvolení starostou města Český Krumlov v květnu roku 1920
Repro Český Krumlov, Pamětní kniha IV 1919-1927, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)
Ernst Hirschl
Úvodní část delšího článku německého českobudějovického listu o jeho volbě starostou Českého Krumlova v květnu roku 1920 (byl jím do roku 1923) za sociální demokracii (čeští zastupitelé ho nevolili) - německé "občanské" strany mu slíbily podporu jen za podmínky, že bude pracovat pro německý živel města
Repro Budweiser Zeitung, 1920, č. 42, s. 2
Ernst Hirschl
Už jako komunista byl v říjnu 1923 zvolen toliko druhým náměstkem svého nástupce ve funkci starosty, "nacionála" Karla Tannicha
Repro Budweiser Zeitung, 1923, č. 80, s. 6

Arch sčítání lidu z roku 1921 pro byt č. 1 v domě na adrese Horní brána (Obertor) čp. 94 zaznamenává tu Ernsta Hirschla s manželkou Käthe, dcerou Margarethe (* 5. června 1911 v dolnorakouském městě Waidhofen an der Ybbs) a synem Ernstem (* 19. dubna 1914 v Českém Kruimlově), jako jeho povolání je tu vedle funkce krajského tajemníka sociálně demokratické levice uvedeno "tovární dělník" (o nějaké českokrumlovské starostenské funkci tu není ani zmínky)
Repro Sčítání lidu 1921, Český Krumlov, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

Pasáž z knihy Josefa Jakeše se týká poměrů na českokrumlovské radnici a komunistických obstrukcí, příjmení Karla Bienera a Ernsta Hirschla jsou tu však bohužel zkomolena
Repro Slyším mlýnský kámen, jak se otáčí : vzpomínky na dny všední i sváteční v Českém Krumlově a jinde (2013), s. 50-51
Ernst Hirschl
Dvě "komentované" zprávy německy psaného komunistického listu "Südwestböhmische Arbeiterzeitung" hovoří jednak o tom, že už ve dvacátých letech 20. století vítal Český Krumlov při slavnostech strany návštěvníky "sovětskou hvězdou" a rudými vlajkami, jednak o Hirschlově projevu 23. srpna 1924 po návratu "z vězení demokratické republiky" - nakonec českobudějovický německý list blahopřeje "krumlovským komunistům k jejich politickému géniovi"
Repro Budweiser Zeitung, 1924, č. 66, s. 8


Takto vyhlížel i za Hirschlovy účasti komunistický a národně socialistický "podíl" na práci republikánského parlamentu v červnu 1926, kdy se projednávaly platy kněží
Repro Národní listy : Večerník - Národ, 21. 6. 1926, s. 1 a Lidové noviny, 9. 1. 2012, s. 20


Jedno z mála svědectví, zač a kdy byl "Arnošt" Hirschl souzen
a téhož ještě dne popraven

Repro Jihočeská pravda, 1946, č. 10, s. 4
Ernst Hirschl
Titulní strana rozsudku Mimořádného lidového soudu v Českých Budějovicích
Repro Lidové noviny, 10. 12. 2011, příloha Orientace s. 22 (SOA v Třeboni, fonf Mimořádný lidový soud v Českých Budějovicích)
Ernst Hirschl
Doklad o datu popravy a totožnosti popraveného
Repro O. Liška a kol., Vykonané tresty smrti Československo 1918-1989, s. 62
Ernst Hirschl
Jeho zkreslený životopis ze vzpomínek Karla Bienera, někdejšího "soudruha v boji"
Repro S. Cífka, Velká stávka papírenských dělníků v roce 1925 ve Větřní (1965), s. 39
Ernst Hirschl
Obálka (1928) dobové brožury, vydané jako zvláštní otisk z listu "Landbote", o soudním procesu s paliči se Sklářů, k jejichž žhářské akci v roce 1925 měl dát podnět za stávky ve Větřní rovněž Hirschl, jako příloha kroniky obce Teutschmannsdorf (Skláře)
Repro S. Cífka, Velká stávka papírenských dělníků v roce 1925 ve Větřní (1965), obr. příl.
Ernst Hirschl
Obálka (1978) knihy, jejíž tendenčně zaostřené pasáže se týkají i "zrádcovského" osudu Hirschlova (nakladatelství Růže, České Budějovice)
Ernst Hirschl
Citace dopisu, který adresoval v březnu 1928 Hans Spiro prezidentu republiky se žádostí o milost pro Hirschla, zavrženého soudruhy a živícího dvě děti, nemocnou ženu a starou matku z dvacetikoruny denní mzdy
Repro S. Cífka, Karel Biener (1978), s. 80-81
Ernst Hirschl
Jeho jméno, zkomoleno na "Herschl", se objevuje ve vzpomínkové knize Josefa Jakeše o Českém Krumlově
Repro J. Jakeš, Slyším mlýnský kámen, jak se otáčí : vzpomínky na dny všední i sváteční v Českém Krumlově a jinde (2013), s. 51
zpět do ukázekzpět do ukázek další strana přílohydalší strana přílohy

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko