logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ BLAU

Stojí tu druhý zleva na zahájení výstavy šumavských podmaleb na sklo v Chodském muzeu v Domažlicích 2. února 1992, tj. na Hromnice - prvý zleva je vedle něho zachycen Dr. Raimund Schuster, prvý zprava Reinhold Macho a mezi ním a Franzem Blauem Dr. Jan Vogeltanz, vedoucí historického oddělení Chodského muzea

Stojí tu druhý zleva na zahájení výstavy šumavských podmaleb na sklo v Chodském muzeu v Domažlicích 2. února 1992, tj. na Hromnice - prvý zleva je vedle něho zachycen Dr. Raimund Schuster, prvý zprava Reinhold Macho a mezi ním a Franzem Blauem Dr. Jan Vogeltanz, vedoucí historického oddělení Chodského muzea

Repro DerBayerwald, 1992, č. 2, s. 47

Narodil se podle záznamu nýrské křestní matriky v Nýrsku čp. 16 dne 3. září roku 1917 a dva dny nato ho v nýrském kostele sv. Tomáše Apoštola farář Roman Balouschek i pokřtil jménem Franz Blau - chlapcův otec a nýrský mistr obuvnický Eduard Blau, narozený v Nýrsku 14. března roku 1875, byl synem ševce Josefa Blaua (a tedy i bratrem jeho syna Josefa Blaua "mladšího") a jeho ženy Barbary, roz. Schrallové rovněž z Nýrska, novorozencova matka Franziska, narozená 21. února roku 1886 ve Svaté Kateřině, byla dcerou tamního truhláře Josefa Altmanna a jeho ženy Klary, roz. Lankusové z Hadravy (a tedy i tetou Franzisky Demelové, roz. Altmannové), kmotry dítěte byli pak při jeho křtu nýrský mistr pekařský Franz Altmann, podle něhož dostal zřejmě jeho kmotřenec své křestní jméno, a jeho žena Kathi (Katharina), tedy rodiče zmíněné už Franzisky Demelové, roz. Altmannové

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Nýrsko, kde se narodil

Nýrsko, kde se narodil

Repro Glaube und Heimat, 1971, č. 18, s. 786

Odstavec o něm z článku Hynka Pulánka ve sborníku "Z Chodského hradu", který vydalo Muzeum Chodska v Domažlicích roku 1988

Odstavec o něm z článku Hynka Pulánka ve sborníku "Z Chodského hradu", který vydalo Muzeum Chodska v Domažlicích roku 1988

Repro Vítaný host na Šumavě a v Českém lese, podzim 03/2009, s. 3

Zpráva o úmrtí jeho matky Franzisky, která skonala v říjmu roku 1955 v Heilsbronnu jako vdova po Eduardu Blauovi z Nýrska, zesnulém už v roce 1930 - dovídáme se i jméno manželky Franze Blaua Mathilde, roz. Mühlbauerové, jakož i skutečnost, že Franzův strýc Josef Blau bydlil s nimi v Deggendorfu v jednom domě

Zpráva o úmrtí jeho matky Franzisky, která skonala v říjmu roku 1955 v Heilsbronnu jako vdova po Eduardu Blauovi z Nýrska, zesnulém už v roce 1930 - dovídáme se i jméno manželky Franze Blaua Mathilde, roz. Mühlbauerové, jakož i skutečnost, že Franzův strýc Josef Blau bydlil s nimi v Deggendorfu v jednom domě

Repro Hoam!, 1955, č. 11, s. 18

Zpráva o náhlém úmrtí jeho ženy Mathilde, roz. Mühlbauerové z Folmavy, ani ne měsíc po narození jejího třetího dítěte

Zpráva o náhlém úmrtí jeho ženy Mathilde, roz. Mühlbauerové z Folmavy, ani ne měsíc po narození jejího třetího dítěte

Repro Hoam!, 1957, č. 7, s. 15

Náhrobek rodiny Blauovy v Nýrsku

Náhrobek rodiny Blauovy v Nýrsku

Foto Jan Mareš

Jedna ze zaniklých šumavských skláren v Arnoštově, vpravo tzv. "panský dům", na pohlednici Josefa Seidela

Jedna ze zaniklých šumavských skláren v Arnoštově, vpravo tzv. "panský dům", na pohlednici Josefa Seidela

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank

Slavná sklářská hospoda Na fišerce ve Vimperku

Slavná sklářská hospoda Na fišerce ve Vimperku

Repro J. John, Vimperk - město pod Boubínem (1979), s. 161

Blízko míst, kde stála kdysi huť U Pivního hrnce,
byl 19. 6. 2004 odhalen tento památník

Blízko míst, kde stála kdysi huť U Pivního hrnce,
byl 19. 6. 2004 odhalen tento památník

Foto Jan Mareš

Jedno z původních stavení ve Vlčích Jamách

Jedno z původních stavení ve Vlčích Jamách

Foto Pavel Polák

Někdejší sklářská osada Zlatá Studna na starých pohlednicích

Někdejší sklářská osada Zlatá Studna na starých pohlednicích

Někdejší sklářská osada Zlatá Studna na starých pohlednicích

Po zániku sklárny se na Zlaté Studni už jen těžila rašelina, jak dokládá snímek někdy z roku 1940

Po zániku sklárny se na Zlaté Studni už jen těžila rašelina, jak dokládá snímek někdy z roku 1940

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2014, č. 7, s. 10

Zlatá Studna na leteckých snímcích z let 1949 a 2008Zlatá Studna na leteckých snímcích z let 1949 a 2008

Zlatá Studna na leteckých snímcích z let 1949 a 2008

Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst
Historická ortofotomapa (c) CENIA 2010 a Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2009

Bývalá sirkárna v "Dolním" Kaltenbachu, vlevo s tzv. Stadlerovým domem čp. 88 (dnes patří objekt a.s. Lesy Tábor a je provozován jako rekreační zařízení)

Bývalá sirkárna v "Dolním" Kaltenbachu, vlevo s tzv. Stadlerovým domem čp. 88 (dnes patří objekt a.s. Lesy Tábor a je provozován jako rekreační zařízení)

Bývalá sirkárna v "Dolním" Kaltenbachu, vlevo s tzv. Stadlerovým domem čp. 88 (dnes patří objekt a.s. Lesy Tábor a je provozován jako rekreační zařízení)

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2015, č. 5, s. 17 a Kaltenbach - Heimat im Böhmerwald (1980), s. 57

Hostinec v Michlově Huti stával na místě bývale Helmbašské a později Michlově huti, pojmenované po Michaelu Müllerovi,
   který zde v roce 1683 vynalezl novou technologii výroby křídového skla, proslaveného českého křišťálu

Hostinec v Michlově Huti stával na místě bývale Helmbašské a později Michlově huti, pojmenované po Michaelu Müllerovi,
který zde v roce 1683 vynalezl novou technologii výroby křídového skla, proslaveného českého křišťálu

Repro M. Sládek - J. Stuchlý - V. Vácha, Nové Hutě : Kaltenbach (2018), s. 14

Mezník u Michlovy Huti (Helmbach) s iniciálami Michaela Müllnera (Müllera) a letopočtem 1692, kdy byl jeho majetek mezníky ohraničen, jak alespoň uvádí František Mareš ve své knize České sklo (1893)

Mezník u Michlovy Huti (Helmbach) s iniciálami Michaela Müllnera (Müllera) a letopočtem 1692, kdy byl jeho majetek mezníky ohraničen, jak alespoň uvádí František Mareš ve své knize České sklo (1893)

Foto Josef Pecka

Nápis v kapli 14 pomocníků na starém vimperském hřbitově měl budoucím zvěstovat, že Michael Müllner byl vynálezcem křídového sklaNápis v kapli 14 pomocníků na starém vimperském hřbitově měl budoucím zvěstovat, že Michael Müllner byl vynálezcem křídového skla

Nápis v kapli 14 pomocníků na starém vimperském hřbitově měl budoucím zvěstovat, že Michael Müllner byl vynálezcem křídového skla

Foto Pavel Polák a repro F. Mareš, České sklo : příspěvky k dějinám jeho až do konce XVIII. století se zvláštním ohledem na jižní Čechy (1893), s. 91

V roce 2015 nás pan Josef Pecka upozornil na omyl Františka Mareše v opisu textu desky, umístěné na vnější zdi kaple nad vchodem do ní a doprovodil své upozornění dvěma svými snímky z roku 2013 - zvýrazněný chronogram na jednom z nich potvrzuje správný letopočet 1714, nikoli tedy 1734

V roce 2015 nás pan Josef Pecka upozornil na omyl Františka Mareše v opisu textu desky, umístěné na vnější zdi kaple nad vchodem do ní a doprovodil své upozornění dvěma svými snímky z roku 2013 - zvýrazněný chronogram na jednom z nich potvrzuje správný letopočet 1714, nikoli tedy 1734

Foto Josef Pecka

Tabule v osadě Velký Dům a znění nápisu o osudu Michala Müllera, jak je tu psán, také Velký Dům je tu zván Helmbach

Tabule v osadě Velký Dům a znění nápisu o osudu Michala Müllera, jak je tu psán, také Velký Dům je tu zván Helmbach

Foto Jan Mareš a www stránky Zaniklé obce

Obálka reprintu (1983) hlavního pramene autorova vyprávění, na jehož prvém knižním vydání (1954) se až k tisku podle vlastních slov sám podílel (nakladatelství Morsak, Grafenau)

Obálka reprintu (1983) hlavního pramene autorova vyprávění, na jehož prvém knižním vydání (1954) se až k tisku podle vlastních slov sám podílel (nakladatelství Morsak, Grafenau)

Katalog c.k. "dvorních dodavatelů" Josefa a Ludwiga Lobmeyera a firmy Meyrs Neffe Wilhelma Kralika ze Světové výstavy ve Vídni roku 1873

Katalog c.k. "dvorních dodavatelů" Josefa a Ludwiga Lobmeyera a firmy Meyrs Neffe Wilhelma Kralika ze Světové výstavy ve Vídni roku 1873

Repro Wikipedia

Skla podle návrhů architekta Jana Kouly pro sklárnu v Adolfově
z roku 1891 na snímku ze sbírek Muzea Šumavy

Skla podle návrhů architekta Jana Kouly pro sklárnu v Adolfově
z roku 1891 na snímku ze sbírek Muzea Šumavy

Repro J. Lněničková, Sklářský příběh ze Šumavy : 1772-1996 : (o firmě založené Josefem Meyrem roku 1772),
katalog výstavy (1997), s. 23

Pozůstatky po továrních budovách na FrantiškověPozůstatky po továrních budovách na Františkově

Pozůstatky po továrních budovách na Františkově

Foto Pavel Rada

Mapa šumavských skláren z knihy "Historische Glashütten im Bayerischen Wald und Böhmerwald" (Ohetaler-Verlag, 2020)

Mapa šumavských skláren z knihy "Historische Glashütten im Bayerischen Wald und Böhmerwald" (Ohetaler-Verlag, 2020)

Repro Der Böhmerwald Heimatbrief, 2020, č. 3, s. 16-19

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist