logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

KARL WOLFSKEHL

Dopis z Bavorského lesa

Waldkirchen, 1. srpna 1899

Nejmilejší Gundolfe: Nedivte se více, jak sluší filosofovi, nýbrž slyšte, že se nám Simbach jevil příliš neveselým, a my mu, pak rádi i rakouskému hraničnímu místu Braunau (rozuměj rodiště tehdy ovšem teprve desetiletého Adolfa Hitlera /1889-1945/ - pozn. překl.) plnému německy národoveckých "Piccolo-Germanen" a konečně i v podivné družině trůnícímu pivnímu otci Stigl.(maierovi) ukázali záda a vydali se na sever kolem dunajského Koblence jménem Pasov (Passau) do Bavorského lesa, kde se dá žít. Je to taková krajina, jakou vám nabízí Odenwald a nároky na nelíčenost a primitivitu, které, jak slýchám, ti z města staví nade vše (v originále "die Städter im Grünen stellen" - pozn. překl.), ochotně naplňuje. Kromě toho se tu dají jíst dobří a levní pstruzi a v lese vleže číst Hölderlina. Což pak sumu místních požitků dovršuje. Budeme tu dlít ještě do půle srpna a ze srdce se radovat nad dopisy!

Textová ukázka pochází ze souboru korespondence manželů Karla a Hanny Wolfskehlových, vedené v letech 1899-1931 s Friedrichem Gundolfem (1880-1931) a v knižní podobě vyšlé roku 1977 v amsterdamské edici Castrum Peregrini (více viz o stejnojmenné nadaci Wikipedia). Citovaný dopis byl psán "krásného léta" 1899 v Meindlově hostinci na waldkirchenském náměstí, kde podivnou shodou okolností právě tehdy bydlil stejně jako Wolfskehlovi i student Hans Carossa (i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže). Adresát dopisu Friedrich Gundolf, vl.jm. Friedrich Leopold Gundelfinger (1880-1931), byl stejně jako Karl Wolfskehl rodákem z hesenského Darmstadtu a stejně jako Wolfskehl i jeho manželka Hanna, roz. de Haan, pocházel ze židovské rodiny. Wolfskehlovi i Gundolf náleželi k mnichovskému kruhu básníka Stefana George (1868-1933), scházejícímu se pravidelně v domě Wolfskehlových ve Schwabingu. Sám Karl Wolfskehl se narodil 17. září roku 1869 v patricijské rodině, jejíž kořeny se dají údajně sledovat až do časů Karla Velikého. Jeho otec byl uznávaným advokátem, bankéřem a poslancem zemského sněmu. Karl studoval starogermánštinu, dějiny náboženství a archeologii v Gießenu, Lipsku a v Berlíně, jeho disertace pak pojednávala o germánských "Werbungssagen", tj. "ságách o námluvách". V roce 1898 se oženil s dcerou nizozemského dirigenta darmstadtského komorního orchestru Willema de Haan, se kterou pak měl dvě dcery: Judith (*1899) a Renate (*190+). Po své svatbě trávil Wolfskehl velkou část svého života v Mnichově a ve Florencii. Vedle lyriky, prózy a dramat, která zanechal ve svém díle, překládal z francouzštiny, angličtiny, italštiny, hebrejštiny, latiny a středohornoněmčiny. Po uchopení moci v Německu nacisty emigroval do Švýcarska, odtud roku 1934 do Itálie a posléze spolu se svou tehdejší životní partnerkou Margot Rubenovou (1908-1980) na Nový Zéland, kde 30. června 1948 zemřel. On, sionista a vášnivý německý patriot zároveň, volil exil od Německa co nejdále, v "Antithule", jak nazval zelený ostrov na druhém konci světa. Ztělesnil tak svým osudem celou epochu německo-židovských a středoevropských dějin a nejen jich.

- - - - -
* Darmstadt (HE) / Waldkirchen (BY) / † † † Bayswater, Auckland City (NZ)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

V mladším věku
Tři děti darmstadtské rodiny Otto a Lilli Wolfskehlových Karl, Eduard a Margarete, z nichž Karlův mladší bratr Eduard zahynul roku 1944 v nacistickém koncentračním táboře
Hanna Wolfskehlová s dcerami na pohlednici, jejímž adresátem byl Stefan George

zobrazit všechny přílohy

TOPlist