Franz Veits

Tato modlitba stojí psána (originál je ponechán v původní podobě) pod obrazem umístěným kdysi na tzv. Veitsových božích mukách (Veits-Marterl) ve Stögerově Huti (Stögerhütte) u Volar (Wallern), jak kdysi zdravila poutníka mezi dvěma dodnes zachovanými a v současnosti už poměrně mohutnými lipami poblíž někdejšího Veitsova statku (Veits-Hof) čp. 199, po němž není bohužel památky. To jen nepočítáme-li ovšem ty dva stromy, nádherný kraj kolem s působivými výhledy a také ten obraz, malovaný dávným pánem zaniklého domu, který vzal s sebou při vyhnání poslední jeho majitel Adolf Veits. Na rubu obrazu lze číst nápis: "Dieses Bild wurde schon geweiht im Jahre 1903, als das Marterl eingeweiht wurde (tj.: Tento obraz byl vysvěcen v roce 1903 spolu s božími mukami.)." Adolf Veits byl synem autora obrazu, malíře Franze Veitse, jehož hrob najdeme při zdi hřbitova ve Volarech napravo od hřbitovní kaple. Narodil se 9. února 1830 v Dobroníně (Nimpfergut), části osady Kozí Hřbet (Ziegenruck) obce Svojše (Zwoischen), po studiích v Praze a ve Vídni s dvouletým studijním pobytem v Itálii působil pak se svou paní Johannou, předtím ovdovělou Meindlovou, rozenou Lichteneckerovou ze statku zvaného Jaushof, jako malíř a sedlák na "štegarském" Veitshofu. Mladá žena, jejíž prvý manžel zahynul tragicky při lovu, prý muže od myslivosti i malby zrazovala a teprve k stáří mu koupila barvy (i tak se traduje její půvabný výrok: "Franzl im Winter kounst mouln, im Summa muast heign", tj. že Franci v zimě může malovat, v letě muší chovat). Přežila manžela, sama ročník 1839, o patnácte let, zatímco on zesnul už 4. června 1906 a nedožil se ani obou strašlivých světových válek, ani vyhnání a konců svého hospodářství poté. Věděl však, oč prosí modlitbou i malováním.

Süßes Herz Maria sei meine Rettung…	Přesladké srdce Mariino, buď mou záchranou…
Süßes Herz Maria sei meine Rettung; O gütige, O milde, O süße Jungfrau Maria, Mutter der Gnaden, Mutter der Barmherzigkeit, beschütze und beschürme uns vor dem bösen Feind, niem uns auf in unserer Sterbestunde durch Jesum Christum unseren Herrn. Amen. 5.6.1903	Přesladké srdce Mariino, buď mou záchranou; ó Dobrotivá, ó Přívětivá, ó Přesladká Panno Maria, Matko smilování, Matko milosrdenství, střez a ochraňuj nás před zlým nepřítelem naším, vysvoboď nás v hodině smrti naší skrze Pána Našeho Ježíše Krista. Amen. 5.6.1903