"Zelená střecha Evropy", klenoucí se ochranitelsky nad trojmezní oblastí Bavorský les - Šumava - Mühlviertel, sjednocuje rázovitě svou přírodní divočinou "lesní čtvrť" mezi Německem, Rakouskem a Českem, v níž musili lidé po celá staletí bojovat proti silám přírody, aby vůbec přežili. Hledali tu před přírodou ochranu. Dnes je tomu obráceně: člověk chrání poslední lesní a pralesní rezervace a jednu z nejkrásnějších přírodních končin Evropy vůbec: Husté lesy, kam oko dohlédne, masívní žulové vrcholy, po dlouhé měsíce pokryté i sněhem a ledem, zahaleny v bouřkových mracích i sluncem ozářeny se zaručeným dalekým výhledem, temně zelená jezera a věčně zelená lučnatá údolí, dravé řeky, chladné horské bystřiny, pstruhové rybníky, tajemná vrchoviště. Čistá příroda,
natur pur, divoká a původní, uzdravující a osvěživá, vyžadující však zároveň sílu člověka.
Dřevo, sklo, přirozené lesy a hudba české země jsou "surovinami" této
Adalbertem Stifterem tak milované a tak malebně jím i popsané krajiny.
Tady dělila kdysi "železná opona" svévolně dva politické systémy, které po historickém obratu znovu srůstají jako ekosystém a nové sousedství.
Ať už protivníci v bojích o víru či mocichtiví uchvatitelé, putující zbožní mniši či obchodníci se solí na soumarských obchodních stezkách, královští sedláci či pilné rody výrobců skla, bohatí obchodníci se dřevem či chudí potulní muzikanti, ti všichni vespolek vytvářeli v dějinách tohoto regionu přirozeně vyrostlé lidské vztahy, na něž lze přese smutné zkušenosti společného historického soužití za válek i v míru nyní znovu navázat.
Šumava a Bavorský les se slučují v přírodu "bez hranic", v níž se Češi a Němci mohou setkávat otevřeněji než kdykoli předtím u politických jednacích stolů, kdy jakýkoli pohled tak jako tak zakrývaly zátarasy z ostnatého drátu, strážní věže a hraniční kontroly. Znovu se tu usidlující rys a toulaví vlci, těžký nečas a "český vítr", orkány a sněhové pohromy tak jako tak nijaké hranice naznají. Razí si svou cestu volně a nevypočitatelně jako trvalá měsíce trvající tlaková výše s jasně modrým bavorským nebem nebo zlatý podzim, houpavé melodie muziky z Čech, které to s jejími lidmi a instrumenty, hlasy a rýmy stále svědčí a najde si vždycky prostor i posluchače - a to i pod širým nebem.
A také v kuchyňských hrncích, jazyce kuchařek a jejich receptů panuje víc společného než odlišného, na čem se ti z Bavorského lesa i ze Šumavy mohou u evropského stolu spolu sejít při skvělém českém či bavorském pivu.
Také literatura, ať už ta dávno známá či nově objevená, navazuje jednotící pojítko mezi Čechami a Bavorskem, mezi Čechy a Němci, jak dokazuje právě tento svazek řady "Europa erlesen" (tj. "Evropský výběr" - pozn. překl.), kterým se dá na výšinách stejně jako v údolí, někde na temeni stejně jako pod stromem na říčním břehu v jeho rozmanité mnohotvánosti nejlépe "prolistovat".
V městské knihovně ve Zwieselu, která pro tuto knihu svým bohatým sortimentem z půl druhého tisíciletí vztahů Bavorska a Čech poskytla mnohý námět, stojí česky a německy psané knihy bez resentimentů vedle sebe. Knihy jsou většinou těmi nejmírumilovnějšími nástroji lidí.