Franz Schafranek

Autorem té slavné básně není nikdo jiný než Rainer Maria Rilke a pochází z jeho Knihy hodinek (český překlad je dílem Jindřicha Pokorného). Julia Schafraneková jí však na internetových stranách proslulé vídeňské scény English Theatre doprovodila medailon svého otce, po jehož smrti a smrti matčině divadlo, které oba rodiče v roce 1963 založili, vede. Právě svým skonem v noci po úspěšné premiéře jedné z her prý naplnil slova té básně, kterou jistě dobře znal. Franz Schafranek se narodil 6. února 1930 v Nových Hradech (Gratzen), kde rodiče vlastnili před odsunem tamní hostinec "Zum goldenen Stern". Od roku 1945 žil v Rakousku, vystudoval pak ve švédském Stockholmu divadelní vědu, v letech 1955 a 1956 spolupracoval dokonce v berlínském divadle Theater am Schiffbauerdamm s Bertoltem Brechtem a jeho Berliner Ensemble. Brecht 14. srpna 1956 umírá a Schafranek se tři roky nato vrací do Vídně. Stává se asistentem režie v tamním Burgtheatru, dramaturgem (1961-1965) a programovým poradcem (1965-1967) rakouské televize ORF. To už ovšem po seznámení s americkou herečkou a berlínskou rodačkou Ruth Brinkmannovou (1934-1997) v pověstném Café Hawelka zakládá zamilovaný pár roku 1963 (to jsem šel zrovna na dva roky na vojnu) ve sklepě paláce arcivévody Karla na vídeňské Annagasse Vienna's English Theatre, divadelní legendu, zamýšlenou původně jen jako letní atrakce pro americké turisty, jejíž prvou inscenací byl "Dear Liar", Drahý lhář (Ruth Schafraneková tam hrála "korespondenční" partnerku G.B. Shawa) Jerome Kiltyho. Na scéně, přenesené roku 1974 do dnešních prostor v Josefsgasse a rozšířené později z anglicky mluvených i o francouzské a italské inscenace (v Theatre Francais de Vienne a Teatro italiano di Vienna), vystupovaly v Schafranekově režii takové celebrity jako kněžna monacká Gracia Patricia (Grace Kellyová), Joane Fontaineová, Dawn Addamsová, Rue McClanahanová, Leslie Nielsen, Larry Hagman, Anthony Quinn, Jean-Louis Barrault, Jean Marais, Daniel Gelin, Jean-Paul Belmondo, Vittorio Gassman, Jeanne Moreauová, Delphine Seyrigová či Lila Kedrova. Světovou premiéru tu měla hra Tennessee Williamse "The Red Devil Battery Sign", na jejíž jevištní podobě spolupracoval se Schafranekem po deset týdnů sám její autor. Poslední divadelní kus Williama Saroyana pod názvem "Play things" inscenovala tu slavná švédská režisérka Mai Zetterlingová a výpravy se neujal nikdo jiný než sám velký Andy Warhol. Vedle vlastního provozu probíhala po mnohá léta i turné po rakouských školách, kde jen za prvých 15 let shlédlo pohostinská představení Vienna's English Theatre na 200 000 středoškoláků. Anglická královna udělila Franzi Schafranekovi Řád britského impéria (OBE), za inscenaci hry Edwarda Albeeho "Three Tall Women" získalo divadlo Pulitzerovu cenu, už po smrti svých zakladatelů bylo pak divadlo vyznamenáno zvláštní Nestroyovou cenou. Franz Schafranek zemřel 4. června 1991 ve Vídni, takže z novohradských rodáků už v šíleném dvacátém století životem i smrtí ho asi už překoná sotvakdo.

O Herr, gib jedem seinen eignen Tod…	Ó Pane, každému dej, umře-li, smrt, ve které je celý život…
O Herr, gib jedem seinen eignen Tod. Das Sterben, das aus jenem Leben geht, darin er Liebe hatte, Sinn und Not.	Ó Pane, každému dej, umře-li, smrt, ve které je celý život, smrt i se vší láskou, smyslem, svízelí.