ANTON SCHACHERL

Má rodná šumavská ves Mladoňov (Plattetschlag) leží v někdejším Budějovickém kraji, v politickém okrese Krumlov, v soudním okrese Chvalšiny (Kalsching), kam tedy spadala i pod daňový úřad, a tvořila spolu s vesnicemi Javoří (Michetschlag), Veselí (Schneidetschlag), Myšňany (též Míšňany, Meisetschlag) a Blato (Benetschlag) politickou obec Mladoňov. Církevně příslušel Mladoňov k diecézi budějovické, k vikariátu Horní Planá (Oberplan) a k farnosti Polná (Stein), zřízené už roku 1488 - tehdy byla dokončena i stavba polenského farního kostela. Vojensky příslušela obec za Rakouska k doplňovacímu obvodu Budějovice č. 91 a č. 29 doplňovacího obvodu zeměbraneckého. Při volbách do říšské rady volilo se ve 124. českém volebním kraji budějovickém, do zemského sněmu pak ve volebním kraji krumlovském. Obec náležela k obvodu budějovické obchodní komory, ke zdravotnickému obvodu obce Jablonec (Ogfolderhaid), k nemocenské pokladně krumlovské; živnostenským společenstvem příslušela zpočátku k Polné, když pak tamní společenstvo zaniklo, k Chvalšinám, rokem 1883 počínaje k Jablonci a když bylo znovu založeno tzv. kolektivní společenstvo (Kollektivgenossenschaft) v Polné, vrátilo se příslušností opět tam. Mladoňov patřil ke škole v Polné, vzdálené 3 a 1/2 kilometru a i poslední pošta byla tzv. Post- und Telegrafenamt Stein im Böhmerwald (Polná na Šumavě), odkud denně docházel listonoš.
Dříve to byly Chvalšiny, k jejichž poštovnímu "rajonu" Mladoňov náležel. Tamní obecní sluha obstarával každou sobotu poštovní záležitosti, zatímco listonoš poštovního úřadu Horní Planá, který k tomu vlastně nebyl nijak příslušný, donášel každý druhý den veškeré poštovní zásilky, a to až do doby, než byl 15. srpna 1902 zřízen už zmíněný poštovní úřad v Polné. Nejbližší železniční stanice byla Polečnice-Květušín (Neustift-Quitosching) na trati Kájov-Želnava (Gojau-Salnau), otevřené 3. července 1892, častěji však byla používána stanice Polná-Lštín (Stein-Irresdorf) na téže trati, dobře přístupná po silnici. Mladoňov tehdy příslušel i c.k. revírnímu hornímu úřadu a finanční správě, dále c.k. lesnímu inspektorátu výživy v Budějovicích, oddělení finanční kontroly a cejchovnímu úřadu, resp.živnostenskému inspektorátu v Krumlově, zásobovací stanici v Chvalšinách a četnické stanici v Horní Plané.
Obec Mladoňov byla s výjimkou osady Veselí samostatným honebním obvodem. Kominická župa byla krumlovská, stejně tak i zvěrolékařský obvod, zatímco porodní bába, resp.Hebammen-Gau (porodnický obvod či "porodnická župa"), byla chvalšinská.
Vesnička má 10 selských hospodářství a řadu dalších menších domkářských stavení. V roce 1789 měl Mladoňov 25 čísel se 182 obyvateli, 1841 26 obytných stavení se 182 obyvateli, 1862 26 domů se 168 obyvateli, 1890 týž počet stavení se 182 obyvateli, 1900 23 domů se 166 obyvateli, z toho 78 mužského a 88 ženského pohlaví. 1910 to pak bylo 25 domů se 176 obyvateli, bez výjimky jazyka německého a vyznání římskokatolického.
Obec Mladoňov s příslušejícími osadami Javoří, Veselí, Myšňany a Blato dohromady měla roku 1900 80 domů se 492 obyvateli, z toho 237 osob mužského a 255 ženského pohlaví. Obec zahrnovala 1193 hektarů polí, z nichž 1163 bylo povinováno daní. Bylo to 389 hektarů polí, 396 hektarů luk, 3 hektary a 25 arů zahrad, 143 hektarů pastvin a 232 hektarů lesa. Pole a louky tedy jasně převažovaly. Napočítán tu bylo počátkem století 28 koní, 577 kusů hovězího dobytka, 2 ovce a 100 prasat.
Na daních bylo v Mladoňově za rok 1917 zaplaceno: základní daně včetně válečné přirážky 1070 korun 64 haléřů, daně z příjmu 3897 korun 76 haléřů, zemského poplatku 96 procent, okresního poplatku 32 procent, obecního poplatku 20 procent, církevního a školního poplatku 16 procent. Na školném bylo zaplaceno 108 korun 16 haléřů, na příspěvku obchodní komoře 5 korun 6 haléřů. Vojenská taxa nebyla zapravena, poněvadž všichni taxou povinní narukovali. Kominický poplatek obnášel 2-3 koruny z jednoho komína.
Mladoňov čítal 10 selských rodin, 6 výminkářů, 6 rodin domkářů a chalupníků, 9 příslušníků čeledě a 2 "zbylé" (Bleiber). Ze živností byli zastoupeni 2 hostinští, 1 obchod smíšeným zbožím a 1 trafika včetně, 1 kovář, 1 truhlář, 1 kolář a 1 výrobce dřeváků (kdysi tu bývali i 3), také 1 krejčí tu byl; dříve bývával v obci rovněž "lazebník" (v tomto případě vysloužilý vojenský lékař) v roli holiče i léčitele.
Obyvatelstvo se spolčovalo ve sdružení pro nouzovou porážku skotu (Rindvieh Notschlagungsverein), téměř všichni vlastníci pozemků byli členy polenské odbočky spolku Deutscher Böhmerwaldbund a také tamní raiffeisenky. V Mladoňově byla i odbočka pojišťovacího spolku pro případ požáru (Brandschaden-Versicherungs-Verein) se sídlem v Hodňově (Honetschlag). Sedláci byli navíc členy politických selských organizací. Odebíral se tu nejrůznější jihočeský německy psaný tisk.
Hospodářství byla vesměs pojištěna proti požáru a většina i proti krupobití. Průměrný pozemkový majetek činil kolem 80 jiter (1 jitro=34 arů) na jednoho vlastníka. Jako všude po okolí, nebyl ani tady selský stav nijak zámožný a hypoteční zadlužení nebylo ničím neobvyklým. Zchudlí lidé v obci bývali bráni "na stravu" do jednotlivých domů jako tzv.Kostgänger. Zdejší lidé pracovali u sedláků a měli za to kromě stravy naturální mzdu v podobě užívání pozemků poskytnutých jim k pěstování lnu, brambor, zeleniny a řepy, mohli také "vysíkat" okraje polí a meze. Někteří muži ze vsi byli zaměstnáni i jako železniční dělníci.
Nájemníci platívali kolem 30 korun roční činže. Čeledín brával přitom na přelomu století 100 korun roční mzdy, jeden bochník chleba při nástupu do služby a při odchodu z ní, také o posvícení i na Dušičky, či místo toho 1 korec (strych) zrna, k tomu 1 koš (z 1 řádky) brambor, dále jeden cajkový oblek (Turideigewand) ; mladší čeledín (zv. Meiner) míval 40-50 korun, pasák 16 korun včetně pláště do deště a chleba na svačinu o pastvě, starší děvečka 80 korun včetně chleba, kusu (30 loktů) plátna a plátěného šátku, mladší děvečka 30 korun, malá děvečka (Kindsdirn) 16 korun. Nádeník měl denně 60 haléřů včetně stravy, bez stravy 1 koruna 60 haléřů. Roku 1918, tedy po válce, zvýšila se čeledínova nominální mzda na 500 korun ročně, pasáka na 180, velké děvečky na 400 a mladší na 300 korun. Nádeník měl denně 8 korun. Polní hlídač nebyl ve vsi ustanoven.

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2010, překlady a české texty Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš