![]() |
|
|
|
|
|
|
|
| Zuversicht | Důvěra | |
|
Das Leben hat mich wild gepackt und hätt' mich fast zertreten, ich hab mich wacker durchgekämpft, wenn rauhe Stürme wehten. Nun glaubst Du wohl ich bin geknickt, erlahmt und krank am Mark? O nein! Ich bin gar sonnenfroh, voll Zuversicht – und stark! |
Život si s námi zahrál zle a snad by rozdrtil tě zcela, kdyby ses vzdal hned bez boje – vždyť bouře dosud nedozněla. Myslíš, že jsem snad zlomena, nemocná, v poslední své chvíli? Ach ne! Jsem slunce ozvěna, důvěry plná – té, co sílí! |
|
Bezirk Hostau - Heimat zwischen Böhmerwald und Egerland (1977), s. 100 | ||
| Schloss Heiligenkreuz | Zámek v Újezdě Svatého Kříže | |
|
Vom Schafberg rauschen die Föhren, Im Talgrund plaudert der Bach Und fließender Mondenschimmer Rinnt über des Schlosses Dach. Die Bäume träumen im Parke Und dunkeln die Mauer entlang, Schlosswand und Wege leuchten Wie Perlenschnur und Spang. Da huscht es über die Wipfel In geisterhafter Flug - Eulenflügel? – Ein Mondstrahl, Der lichte Träume trug. |
Od Hůrky bory šumí, z údolí potok zas. Třpyt luny tvé střechy skrápí v tajemný noční čas. A v parku sní staré stromy, jak perly blysknou tmou tvoje zdi, cesty z písku v paměti nehasnou. Cos v korunách se hnulo jak křídel kmit to zní – stín sov? Spíš měsíc bílý, sen z dětství zjasněný. |
|
Bezirk Hostau - Heimat zwischen Böhmerwald und Egerland (1977), s. 228 | ||
| další strana |