HEINRICH MICKO

Unsere liebe Frau

Naše milá Paní (Šumavská Madona)

Wounn Inser Liawi Frau tuat roasn, oft roast s, oft roast s weit üwer s Lound, A Büachl nimmt s, a gulda Büachl, a guldas Büachl nimmt s in d'Hound. Sie geht durchs Troad, sie sitzt im Klee, Maria Rast, Maria Schnee. Wounn Inser Liawi Frau tuat singa, oft singt s, oft sing s, wer woaß, wia loung. Der Woaz loust zua und s Gros und d Bloaman. Ihrm Suhn im Himml gfüllt dejs Gsoung. Sie singt im Troad, sie singt im Klee, Maria Rast, Maria Schnee. Wounn Inser Liawi Frau tuat schloffn, oft dejckant s ulli Sterndl zua. Der Wind, der Wind, der mocht a Musi und musiziercht ihr brav a Ruah. Sie schlofft im Troad, sie schlofft im Klee, Maria Rast, Maria Schnee.

Když Naše milá Paní na cestě je, často tak putuje daleko po kraji a zlatou knihu má, do daleka se skvěje, tu zlatou knihu její ruce svírají. Jde obilím, brouzdá se v jetelích, Maria čistá jako padlý sníh. Když Naše milá Paní cestou zpívá, a často zpívá si píseň jak bez konce, pole jí naslouchají, tráva v květech splývá a k nebi zpěv se nese lehounce. Zpívá si v obilí a taky v jetelích Maria čistá jako padlý sníh. Když Naše milá Paní v usínání se přikryje snad všemi hvězdami, jen vítr, vítr zní a k ní se sklání, šumem lesa ji sladce omámí. Spí v obilí, spí v bílých jetelích Maria čistá jako padlý sníh.

Rückschau auf die Jahre 1938-1948

Ohlédnutí za lety 1938-1948

Wer im Ochtadreißger nit in Pangratz gjuhzt hot, wäin im Neunadreißger d Polakei nit putzt hot, wer im Vierzger nit is mit af Narvik gschwumma, wer im Oanavierzger nit hot Belgrad gnumma, wer im Zwoaravierzger nit am Wolchow bumst hot, wer im Dreiavierzger nit in Tobruk grumst hot, wer im Vieravierzger nit von ou(b)m oa(n)s kriagt hot, wäin im Fünfavierzger nit der Böhm derwürgt hot, wer im Sejchsavierzger nit bam Russ verdor(b)m is, wer im Sie(b)mavierzger nit vor Hunger gestor(b)m is, der mog, wounn an s Glück nit loung schou(n) tuat verdruißn, ochtavierzg vor lauter Freud fejst Böller schuißn.

Kdos v osmatřicátym neseděl na Pangráci, aniž rok nato picli tě Poláci, ve štyricátym kdo ses neplavil do Narviku rok nato v Bělehradě neměl sakra kliku, kdos v dvaaštyricátym nepad u Volchova, a nato rok na Tobruk nerukoval, v štyriaštyricátym bomby tě ušetřily, a rok potom Češi nezardousili, kdos v šestaštyricátym v Rusku neměl azyl a v sedmaštyricátym hlad tě nedorazil, to moh bys, ač to štěstí nejni k víře, si v osmaštyricátym vystřelit z moždíře.

Gereimter Liebesbrief	Rýmovaný psaníčko
Sou weiß wia der Schimmel, Sou blob wia der Himmel, sou glounzad wis d Ste (r) n, sou hloun i di (ch) ge (r) n. Sou gre (a) n wia-r-a Bla (tt) l, sou round wia-r-a Ra (d) l, sou roit wia ma (n) Bluat sou bin i da (r) guat. Son seida wia a Tüachl, sou gscheit wia-r-a Büachl, sou weitum wia s Gäu, sou bleib i da (r) treu. Sou hali wia d Kir (ch) a, sou hoi (ch) af wiad Bir (k) a, sour rar wia der Gul (d) n, sou gwiess derffst mi (ch) huldn.	Muj bílej šimlíčku, modro na nebíčku, jak hvězdu jasně plát tmou viděl bych tě rád. Zelená zčerstva, zlatá, uzrálá dokulata, si jako krev mý krve milá mi napoprve. Si jak kus hedvábího, ty moje moudrá kního, kraj jak k vobzoru šahá, si věrná mi a drahá. Jak kostelík se blyskáš, urostlá jak ta břízka, vážíš mně víc než zlatka, si moje láska sladká.
Die Schneedörfer, s. 332

Des Bauern Gerätestand	Sedlákovo nářadí
Zwäin Loaterwagn, d Putzmühl, s Galessl, a Schlittn, a Oumboiss zum Däingln, a Gsoudschneidmaschin, drei Pflüag und drei Ejggna, zam Mistführn a Wogn, a Gorm und a Schleifstoan, a Kraxn zam Trogn.	Dva žebřiňáky, mlejnek, koleska, taky sáně, a naklepávač kosy, řezačka tu při straně, troje pluhy a brány, starej vůz na hnojnici, kára, brus vzadu v rohu a krosna s čerstvou pící.
Des Waldes Widerhall, s. 68

Das Moldauherz bei Oberplan	Srdce Vltavy u Horní Plané
Wia-r-a fuirigi Läingin rinnt d Wulda durch s Tol. Bo der Ploun, do bsinnt sa sich afaramol. I dej Bergn, i dej Waldn, do gfial s ihr asou. Mog nit weider. Ower int, weit, derworchtn s is wou. So rinnt s, derwal s nochdäinkt,a wäing her,a wäing hin, tromt wos Liabs hot netta mehr s Dobleibm im Sinn. Und hin und her rinnad schreibts a Herz grod in d Wies. Woaß deancht, dass ihr s Dobleibm nit afgesejtzt is. "I muass weider tolaus! Pfüat dich, Piachliner Bruck!" Ower a Herz lasst s in 'n Wiesnan. Ihr Herz, dos lasst s zruck.	Jak had se Vltava vine a svítí v oudolí. Sotva Planou mine, hledí tu okolím. V těch horách, lesích se jí líbí, nechce dál. Musí šak: kdy kdo viděl proud, že by stál. Jde dál jako ve snách, váhá sem, váhá tam, to, co má ráda, jí radí nechvátat. Proto vykrouží řeka tu v lukách srdce svý. Ví už, že zvostat doma jí nejni souzený. "Pihlovskej moste, buď sbohem! Nemůžu zastavit!" Navěky ale to srdce tu je na dně Vltavy.
Des Waldes Widerhall, s. 66

Ein gestorbenes Mädchen spricht

Zemřelá dívka mluví

Lejgt s ma (r) hiaz ou (n) d weißi Pfoad, lejgt s ma (r) hiaz ou (n) a weiß's Schühei. Tout s mi (ch) i (n) s hülzerni Trühei, 's Lejbm af der Wöld is ma (r) load. Bind't ma (r), i bitt äink, i (n) d Hoor win für a Horchzat a Bandtein. Flecht 's ma (r) a Betn um d Handtein, s Douckanspüln is für mi (ch) gor. Muader, geht s fläint s nit sou vüll. Voder, geht s lasst s äinker Pfnouttn. Mir geht s jo guat no (ch) die Nouttn, fluig schou (n) gaunz schöi (n) af ma (n) Zül. Busst mi (ch) nu (ch) gschnöll i (n) der Ghoam. Toat s ma (r) koa (n) Hoamweh nit mocha. Siah in Herrn Jesus schou (n) locha, bi (n) schou (n) ba-n-eahm gounz dahom.

Oblíkněte mi bílou košili, obujte bílý botky ještě mi. Co mojim tělem bylo na zemi, do holý rakve dáte za chvíli. Taky stužku mi dejte do vlasů, do rukou zas růženec na modlení, když v nich teď moje panenka už není - a věneček mi nechte u pasu. Maminko, nebuď pro mě smutná celá, tatínku, za mnou neplakal bys přeci. Není mi zle už a ty divný věci jsou za mnou teď, pryč jsem jim uletěla. Ještě políbení mi dejte, potají ať se mi nezastejská po domově - když si mě teď Pán Ježíš bere k sobě, budu tam u něj jako doma v ráji.

obrazová příloha

další strana