Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

FRANZ MARDETSCHLÄGER

Hrad, klášter a kostel v Kuklově

V Kuklově (Kugelweit), přifařeném k Brlohu (Berlau), existují zříceniny hradu, kláštera a kostela. - V roce 1495 založili bratři Petr a Oldřich z Rožmberka při kuklovském kostele sv. Ondřeje, který tu byl zřízen už o sto let předtím, klášter poustevnického řádu pavlánů (též zvaných barnabité a řazených mezi řády také jinak označované žebravé či mendikantské - pozn. překl.). Ten byl pak zničen Švédy za války třicetileté. Nade dveřmi křížové chodby je letopočet 1514. - Páter Marcus Suppauer, informátor noviců v pavlánském klášteře Nejsvětější Trojice u Nové Bystřice (v originále "Novitiorum Informator in monasterio S.S.S. Trinitatis prope Neofistricium Ordinis Minimorum S. Francisci de Paula", i jméno toho místa blízko Nové Bystřice (Neubistritz) při hranicích s Rakouskem zní Klášter (Kloster) - pozn. překl.), píše ve své práci "Institutio Novitiorum" (1752) ohledně kostela a kláštera pavlánů v Kuklově: "Ego qui haec scribo, bina vice in hoc loco Kugelweidensi praesens fui, anno videlicet 1732 et 1739 vidique Ecclesiam adhuc stantem sed absque tecto et fornice. - A sinistris Ecclesiae spectavi murum devastati Conventus Ecclesiae continuum adhuc octo et decem fenestras in protensum habentem. Ante majorem portam Ecclesiae stat aliud aedificium quadratum in superiori condignatione circa circum fenestras habens sed pariter sine tecto et cooperculo. - Superius Sacristia fuit repositorium, nunc hunc inhabitat Venator Dominii. Non procul ab hoc loco stat Principalis Porta semiovalis ex quadratis lapidibus, qua ad Conventum ingressus erat, in cujus superiori parte annus incisus est 1514. Non procul inde magisque retro ad dexteram partem est villa aedificata ex lapidibus diruti Conventus. A dextris Ecclesiae versus montem pariter adhuc visuntur fundamenta murorum." (tj.: "Já, co to píši, navštívil jsem Kuklov 1732 a 1739 a viděl kostel dosud stojící, ale beze střechy a klenby. - Vlevo od kostela spatřil jsem s kostelem související zeď zpustlého konventu, mající dosud osmnácte oken. Před větší branou kostela stojí jiné čtverhranné stavení, v hořejším patře kolem dokola okna mající, rovněž však beze střechy a krytby. - Nad sakristií byl repositář (úschovna - pozn. překl.); nyní obývaný panským myslivcem. Nedaleko od toho místa stojí hlavní oválná (?) brána z kvádrů, kterou šel vstup do konventu, na jejíž hořejší části vytesán rok 1514. Nedaleko odtud a více dozadu na pravé straně je zbudována ves z kamenů zbořeného konventu ("villa" tu značí nejspíš někdejší dvůr - pozn. překl.). Vpravo od kostela proti vrchu jsou vidět základy zdí.")

Kurz gefasste Geschichte des Bisthums und der Diöcese Budweis zur Jubiläumsfeier ihres hundertjährigen Bestehens nach historischen Quellen bearbeitet (1885), s. 196-197

P.S. Jen v detailech odlišný český překlad citace latinského originálu Suppauerova lze nalézt i v Soupise památek uměleckých a historických okresu krumlovského (1920) autorů Františka Mareše a Jana Sedláčka, s. 305.

Franz Mardetschläger se narodil 26. dubna 1810 v Českých Budějovicích, kde po vychození obecné školy a gymnázia vstoupil do zdejšího kněžského semináře a byl tu i 16. dubna 1833 vysvěcen na kněze. Po desetileté službě kancelisty biskupské konzistoře byl na vlastní žádost ustanoven lokalistou a osobním farářem ve Slavkově (Lagau), kde nalezl spřízněnou duši a spolupracovníka týchž vlastivědných zájmů v místním učiteli Leonhardu Thürovi. Získal poté ve Slavkově i jmenování biskupským notářem, vrchním farářem (Protopfarrer), 1871 pak osobním děkanem. V roce 1875 odešel do penze, kterou strávil v Krumlově, kde krátce poté, co nabyl 10. ledna 1884 titulu konzistoriálního rady, 18. dubna téhož roku také zemřel a byl pochován na zdejším starém hřbitově u sv. Martina. Ve dvacátém ročníku věhlasného historického časopisu "Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen (MVGDB)" 1881/1882 se objevilo jeho pojednání "Geschichte des Rittergutes und der Pfarre Lagau" (tj. "dějiny tvrze a fary ve Slavkově") a posmrtně už k 100. výročí založení budějovické diecéze její dějiny, z nichž je ostatně převzata i textová ukázka a které napsal na pokyn biskupa Schönborna. Finanční výtěžek knihy byl věnován budějovickému ústavu hluchoněmých. Obzvláštní Mardetschlägerův zájem patřil také botanice. To díky jeho úsilí se podařilo vysadit v okolí Slavkova brambořík evropský (Cyclamen europaeum L., Alpenveilchen), jehož květy tu lze spatřit dodnes. Na jeho radu a pod jeho vedením zabýval se určováním jihočeské a šumavské květeny i krumlovský gymnaziální profesor páter Raimund Allram a z jejich spolupráce pak vzešla také Allramova studie "Die Phanerogamenflora um Krummau" (tj. "Jevnosnubná květena okolí Krumlova"), vyšlá ve výroční zprávě gymnázia 1880/1881. Sám Mardetschläger publikoval v botanickém oboru tituly: "Die Characeen im allgemeinen und in spezieller Beziehung auf einige im Gebiet von Krummau vorkommende Arten", "Übersicht der im südlichen Böhmen, insbesondere in der weiteren Umgebung von Krummau vorkommende Farrenkräuter", týkající se druhů kapradin a ke květeně Budějovicka pak "Beitrag zur Flora des Budweiser Kreises". Posmrtně vyšla ještě jeho historická práce "Kirchliche Verhältnisse in Krummau". Především historie diecéze však je dílem sotva nahraditelným pro všechny, jimž jihočeská zem co říká.
- - - - -
* České Budějovice / Slavkov / † † † Český Krumlov
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko