du kamst den Waldweg herab
die Farnblüte schäumte
ich fragte dich nach Witikos Rose
nichts weiter
přicházíš dolů lesní cestou
šumí kapradí v květu
ptal jsem se tě po Vítkově růži
nic víc
Tato jediná báseň ať poslouží zatím za ukázku tvorby básníka, jehož poslední sbírka se jmenuje česky, a to Šumava. Vyšla v edici Lyrik aus Österreich roku 2000, toto čtyřverší je z ní a s jejím autorem jsem se poznal téhož pozdního léta právě na krumlovském sympoziu o Stifterovi. Narodil se 4. října 1955 v Linci a žije v Niederalm/Solnohradsko. Vydal roku 1989 román Schweigen über Guernica (Mlčení o Guernice), dále několik svazků povídek a básní, z nich některé i ve španělštině. Přednáší na salcburské univerzitě a vede kurzy a semináře kreativního psaní. Jeho verše o Šumavě, odkud ostatně, přesněji z Vimperka, pocházel jeho dědeček z matčiny strany - po otci má zas původem uherské jméno a zaokrouhluje tak obraz "staré říše" - četl v Českém Krumlově Václav Maidl v překladech Ivana Binara.
obrazová příloha
