ERICH HANS
| Waldbach |
Lesní potok |
Freilich glitzert der Bach nicht:
die Bäume versprühen das Licht;
aber gischtend springt er dahin.
Als ich jung war, wie glich ich ihm!
Ich bin kein Waldbach,
bin nur ein Mann.
Er braust noch unter dem Walddach,
wenn längst mein Atem verrann.
|
Třpyt potoka se v lese lomí,
rozesrší se mezi stromy;
řítí se zpěněn světlem dál.
V mládí jsem se mu podobal.
Už chlapec nejsem,
jsem jen starý muž.
Šum, proude, lesem,
až nebudu tu už.
|
Des Waldes Widerhall, s. 46 | |
| Gedenkbrett an die Toten der Vertreibung |
Nápis na umrlčím prkně na vrcholu Javoru |
Wende den Blick, Wanderer,
ostwärts!
Land siehst du,
einst von deutschen Menschen
gerodet und gestaltet.
Es wandelt sein Antlitz,
seit die Deutschen vertrieben.
Dies Totenbrett deutet:
Die Gewalt
liegt in der Hand weniger;
die Not trifft die vielen.
Erlösung
finden zuletzt
die guten Willens handeln.
|
Obrať pohled, poutníku,
východním směrem
a uvidíš zemi,
kterou kdysi zúrodnil a spoluutvářel
německý člověk.
Co byl vyhnán,
její podoba se mění.
Toto umrlčí prkno chce říci:
Moc násilí
spočívá v rukou nemnoha lidí;
nouze však zasáhne jich bezpočet.
Vykoupení
dojdou posléze
ti, kdo jednají v dobré vůli.
|
Böhmerwäldler Jahrbuch 1995, s. 79 | |
P.S. Tento nápis s dodatkem Gedenken an die Toten der Sudetendeutschen bei der Vertreibung
1945/46 (Památce mrtvých sudetských Němců za vyhnání 1945/46) stojí na umrlčím prkně
připevněném k čelní zdi kaple na vrcholu Javoru (Arber), nejvyšší hory Šumavy na bavorské
straně.
| Erwartung |
Očekávání |
Einsam im Hochmoor der Baum,
spreizend die Äste in alle Winde;
weit schweift dein Blick - wie im Traum -
vom Stamme fällt ein Stück Rinde.
Tag um Tag stürmt ins Jahr,
dich tragen die Stunden;
nichts bleibt, wie es war.
Auch dieses Jahr wird sich runden.
|
Je tak sám ve slati ten strom,
své větve všanc všem větrům shůry;
jak přelud - však i ve snu tom
jen holý kmen a cáry kůry.
Ty sám jsi bouřím vzdoroval:
den po dni v nic se tratí;
co bylo, nebude tak dál,
než rok se zakulatí.
|
Hoam!, 1980, č. 1, s. 1 | |
| Sonnwendfeuer |
Ohně o letním slunovratu |
Feuerflammen rauschten aus dem Stoß
auf dem Berge weit und groß,
und umflammt der Bänderbaum.
Alte Heimat, nur noch Traum?
Rings im Kreise standen sie,
die Heimat sangen und die
Liebe meinten, Treue.
Erlosch die Flamme? Brennt sie neue?
Kein Feuer brennt auf unsren Höhen;
doch brennen Feuer, wo wir stehen
und in unsren Herzen ist die Glut
des Rechtes in die Zeit. Habt Mut!
|
Plamen z hranice zas vyrazil
na vrších a roje jisker sil,
ozářil i stromy kolem nás.
Domove, jak sen mi vzcházíš zas?
V kruhu stáli jsme tak u ohně,
o lásce se tenkrát zdálo mně,
o věrnosti. Že jsou to jen slova?
Zhasly plameny? Či rozhoří se znova?
Žádné ohně tam teď neplanou,
v srdcích sotva plát však ustanou,
dosud trvá v nás ten starý děj.
Pravda trvá. Víru neztrácej!
|
Hoam!, 1979, č. 6, 2. str. obálky | |
| Das Kriegerdenkmal |
Památník padlým v Javorné |
Wir schritten an der steinernen Wand,
die einst den Friedhof umgab, den Gottesacker;
der Friedhof lag am Dorfesrand,
wo Gräber um Kreuze sich scharfen.
Wir suchten das Denkmal für unsre Soldaten,
das wir einst beim Friedhof errichtet hatten.
Wir wussten, es trug die Namen,
darüber ein Kreuz,
gehauen in Stein und vergoldet zum Dank.
Wer waren die Leute, die nicht sich gescheut,
das Denkmal zu stürzen mit frevelnder Hand?
Und sieh: wir fanden das Mal,
im Grase versteckt liegend,
von Sträuchern fast ganz schon bedeckt.
Das durfte nicht bleiben, das konnte nicht sein:
Wir holten das Denkmal,
wir trugen den Stein übers Gebirg her in diese Stadt,
die der Herrgott als neue Heimat uns gab.
Für unsere Soldaten wolln wir hier beten,
ihnen zur Ehr den Kranz niederlegen
und Gott bitten - in ihrem Geist -
dass er uns allen den Weg zum Frieden weist.
|
Šli jsme k té kamenné zdi,
která kdysi lemovala hřbitov, to Boží pole
na kraji vsi, s hroby
shlukujícími se kolem křížů.
Hledali jsme památník našim padlým,
který byl kdysi zřízen při hřbitově.
Věděli jsme, že nesl jména, nad nimi kříž,
byl tesán v kameni, pozlacen na znak díku.
Kdo byli lidé, kteří neměli kus studu
a povalili ho v bezbožné zášti vlastní rukou?
A hle: našli jsme opodál kus kamene,
ležící ve vysoké trávě,
téměř úplně obrostlý už hložím.
To nesmělo tak zůstat, to dál nemohlo tak být:
přenesli jsme ten kámen
přes hory sem, až do tohoto města,
které nám Pán Bůh dal jako náš nový domov.
Budeme se tu modlit za ty padlé,
věnce sem pokládat jim na památku
a prosit Boha - tak jistě by to chtěli -
aby nám všem ukázal cestu k míru.
|
Glaube und Heimat, 1998, č. 11, s. 45 | |
P.S. Javorná se i česky jmenovala ještě mezi válkami Zejbiš.
| Der seltsome Klang* |
Předivnej zvuk |
Du gehts durch d' Welt und sturmst dahi,
host Tog und Nocht koa Ruah.
Du gehst und rennst dein Weg dahi,
frogst kam monchmol: wou zua?
Do af amol, do klingt eps fei,
du stehst und schaust um di;
S wird do net eppa Weihnocht sei,
dass i mit oan so lusat bi?
Du stehst und schaust und drahst di um,
du lust - lus nur guat af:
S Weihnochtsrössl geht eitzt um,
und s Hoamatweh, dös holt di af!
|
Jdeš světem, nemáš pokoje,
dnem, nocí, často sám.
A cítíváš se rozdvojen
a nevíš kudy kam.
Tu najednou cos tiše zní,
ty hledíš kolkolem:
je to, jako zpěv vánoční
zas navštívil by zem.
Nasloucháš trochu zmateně,
jsi steskem okouzlen
vidíš zlatouška na stěně
chvět se, prchat jak sen...
|
Hoam!, 1996, č. 12, 2. str. obálky | |
Slovníček: Weihnochtsrössl = zlatý koník.
Ragt noch ein Schornstein über Trümmer hervor,
Brennnessl, Stauden und Bäume wuchsen empor,
von wo ein gutes Leben einst ausging.
Immer brüstet der eine im Recht sich,
der dem andern die Stube zerstörte
und sieht eher sein Unrecht nicht,
bis neue Gewalt sein eigenes Haus versehrte.
Muss das so sein zwischen den Menschen?
Könnte freier Blick auf Geschichte und Recht nicht lenken,
ein Handeln im Frieden von Recht und Billigkeit?
Verderben, Ruinen, Not - das schaffen Hass und Streit.
Weit ist der Weg vom Menschen zum Menschen - so weit.
|
Ční ještě komín k nebi nad troskami,
houští, zplanělý starý sad, někde kopřivy samy,
a přece lidé žili tu, já vím.
Jen ten, kdo mlčel k rokům bezpráví,
ba sám se podílel na vyhnání a zkáze,
bude i nadále je hájit ve zdraví:
leda by sám byl obětí, pak pochopil by snáze.
Opravdu to tak mezi lidmi musí být?
Chtěl bych se jednou znova narodit,až svoboda zas vrátí dějinám
heslo: Co nechceš trpět, jiným nečiň sám!
Zatím jen spoušť a ruiny - cesta daleká
ke dni, kdy člověk v bližním potká člověka.
|
Hoam!, 1975, s. 265 | |
| Hütte im Böhmerwald |
Stavení na Šumavě |
Vielleicht ärmlich, mit kleinen Fenstern;
vielleicht einsam, weit fort von andere Türen;
vielleicht an einem schmalen, abseitigen Steig?
Was fragst du so? Was sollst gesagt sein darauf?
Begreifst du nicht, dass dort größeres Glück
gewohnt haben kann, als um den polierten Schrank?
Begreifst du nicht, dass der Mensch sein Glück ist
und nicht der goldene Stab?
Kleine Hütte im Böhmerwald:
Wie viel Leben ist von dort in die Welt gegangen!
|
Snad trochu sešlé, s maličkými okny,
snad příliš odlehlé, daleko odkudkoli,
na stezce úzké, kdesi za světem...
Co ti chce říci tím? Nač se tím ptá?
Což nechápeš, že nesrovnale víc
tu štěstí bývalo, než v přepychu ho kyne?
Že každý v sobě musí najít to,
co zlato nikdy nám nedá?
Malé šumavské stavení:
kolik jen života z něj mohlo ještě vzejít!
|
Hoam!, 1975, č. 4, s. 109 | |
| Baum am Waldrand |
Strom na pokraji lesa |
Weißt du auch noch,
dass der Baum am Waldrand,
seine Äste ein Dach,
zur Herberg' breitet; dem Wandrer,
der bang'
den Weg zum gastlichen Hause verfehlte?
Ich schlummerte manchmal
unter solch einem Baum -
ein Bub noch,
im Gemüte den Gral,
den guten, den seligen Traum
von Leben und Glück. -
Ich höre den Wald
und denke zurück - und denk in die Zeit:
einst wird es still -
vielleicht wird ein Grab mir im Wald;
es sei, wie Gott will.
|
Pamatuješ ho ještě,
ten strom na pokraji lesa,
s korunou za přístřeší
tomu, kdo jde kolem,
komu se stýská,
kdo zbloudil snad na cestě domů?
Často jsem dřímal
právě v jeho stínu -
hoch ještě,
co snil o Svatém Grálu,
věčný blažený sen
o životě a o štěstí.
Slyším ten les šumět,
stačí jen pomyslet - a cítím pak
i v mysli ticho a klid -
snad jednou tam budu spát navždy,
Bůh bude-li chtít.
|
Hoam!, 1978, č. 11, 2. str. obálky | |
| Böhmerwald- Musikanten |
Šumavští muzikanti |
Wie sollte nicht Musik auch blüh'n,
wo Vogelsang und Tannengrün
dem Atem Tiefe, Weite gaben?
Kann Musik Konstrukt sein?
Ganz gewiss nicht; nein!
Man muss sie haben.
|
Jak muzika by nekvetla,
kde lesy šumí do světla
a dechu berle zlomí?
Hudba snad příliš umělá
ladem by tady ležela:
je třeba v sobě to mít.
|
Hoam!, 1975, č. 5, s. 145 | |
| Der Wold is kirchastat |
Ticho jak v kostele |
Der Wold is kirchastat,
is gonz von Schnee verwaht;
hörst koan laut net und koa Saus'n,
in'n Wold, do tuat der Herrgott haus'n.
Und duat drunt auf dera Wies'n,
is der Weg von an Liachtl g'wies'n,
steht a Häusl auf der Hänga,
tuat si wonn zwisch'n d' Bama zwenga.
In der Stubn drin, glei bam Ofa,
sei Türl is ywegn der Liachtn offa,
sitzt a Muatta, tuat stat singa,
und tuat ihra Kind eiwiagna.
Und um's Häusl is 's kirchastat,
olle Wegn sand von Schnee verwaht;
hörst koan Laut net und koa Saus'n,
ba der Muatta, do tuat der Herrgott haus'n.
|
Ticho jak v kostele,
les sněhem vystele
Bůh, hlásku neslyšet
tu, kde je snad jinej svět.
A tam pod lesem dole
světýlko kmitá polem:
dům, kde se cesta lomí,
je skrytej mezi stromy.
U kamen ve světnici
děťátko růžolící
maminka dobrotivá
kolíbá, jemu zpívá.
Kolem jak v kostele.
Tichem dům vystele
Bůh, zloby neslyšet,
kde chce mateřskej mět svět.
|
Böhmerwäldler Jahrbuch 1990, s. 142 | |
Zrcadlo šumavské
Obrazovou monografii Der Böhmerwald vydal s úvodním slovem Ericha Hanse krajanský spolek
Heimatverband der Böhmerwäldler e.V. ve Stuttgartu roku 1985 už ve čtvrtém vydání (1. vydání
vyšlo 1964). Jedna z kapitol textové části je věnována přehledu zaniklých šumavských obcí a
osad. V území, které monografie zachycuje zhruba mezi Domažlicemi (Taus) a Novou Bystřicí
(Neubistritz), tj. v někdejší německé jazykové oblasti jihočeské do roku 1945, bylo podle
statistiky L. Blechingera a H. Schreibera z roku 1930 celkem 919 vsí, městysů a měst. Z toho
346 míst bylo sídlem obecního úřadu. Převážně německých bylo 883 míst, z toho 326 obcí a
557 osad. V dalších 14 obcích a 5 osadách z uvedeného celkového počtu žila německá menšina
v podílu od 20% až do 50% obyvatel. Od roku 1945 zmizelo či bylo z větší části zničeno na
území Šumavy takto vymezeném podle tohoto sudetoněmeckého zdroje 226 obcí a osad. Srovnáme-li
pak přehled následující za tímto naším úvodem s novějším svazkem českého Zeměpisného lexikonu
z devadesátých let, jehož doprovodem je také soupis zaniklých obcí na území celého státu,
jeví se nám - jaká hrůza! - ten německý počet ještě jako zdaleka neúplný, i když mezi zaniklé
jsou v tom českém soupise počítány i obce a osady sloučené či zaniklé jen z důvodů správních.
Přesto se domníváme, že právě jako podnět k českému zamyšlení, ohlasu a případnému doplnění,
Hansův německý přehled poslouží. Námi doplněná, po válce často až vytvořená česká jména,
znějící zde velice klamnou krásou mateřštiny (jejich neklamnou Muttersprache byla totiž šumavská
němčina), jsou jen fatou morganou spouště teprve poválečné, zrcadlem naší vlastní viny,
zkouškou naší opravdové lásky k Šumavě, neřku-li ke střední Evropě vůbec. Zrcadlo, odpověz!
Kdysi byly:
u Nových Hradů (Gratzen) :
Jitronice (Křoviště) GEREUTHERN
Klepná (obec Lužnice) KLEPPEN (Gemeinde LUSCHNITZ)
Pivonice PIBERSCHLAG
u Kaplice (Kaplitz) :
Babín (Babí) BAMBERG
Bludov BLUDAU
Dolní Příbraní (Dolní Sinetschlag) UNTERSINETSCHLAG
Havlov HABLESREITH
Horní Příbraní (Horní Sinetschlag) OBERSINETSCHLAG
Janova Ves (Janoves) JOHANNESDORF
Jiřice GEORGENDORF
Klopanov KROPFETSCHLAG
Kvasov PURITSCHEN
Leopoldov LEOPOLDSDORF
Lhota (Mladoně) NEUSTIFT
Lipoltov RUDETSCHLAG
Ludvické Hory LUDWIGSBERG
Mikulov (u Cetvin) BÖHMDORF (bei ZETTWING)
Morašov HOCHBERG
Nažidla EINSIEDEL
Pavlína PAULINA
Skleněné Hutě (Sklená Huť) BONAVENTURA
Střelcův Dvůr UNTERBERG
Stříbrné Hutě SILBERBERG
Třešňovice (Třešňovec) KIRSCHBAUM
Zbraslav (Horní Steindörfl) OBERSTEINDÖRFL
Žibřidov STÜBLING
u Českého Krumlova (Krummau an der Moldau) :
Bedřichov (Bedřichovice) FRIEDRICHSAU
Březí WURETZHÖFEN
Bučí PUTSCHEN
Černíkov GROSSURETSCHLAG
Klení (Klaní) HAFNERN
Kondratice KAINRATSDORF
Květušov (Dětošín, Dětušín, Kwietoschin) QUITOSCHING
Malá Strašeň (Malé Strážné) KLEINDROSSEN
Nová Víska NEUDÖRFEL
Podolí (Podlí) UNTERHEIMING
Skubice TISCHLERN
Šestov SCHESTAU
Švaňkov REITH
Tatry (Tatrov, Tetřiny) TATTERN
Tisovka (Tostlowitz) DISTLOWITZ
Vysoká HOHENSCHLAG
Záhoří SAHORSCH
u Vyššího Brodu (Hohenfurth) :
Adámky ABDANK
Boršov GIESSHÜBEL
Bystrá SCHILD
Čižkrajice pod Chobolkou (Cizkrajice) SCHLAG AM ROSSBERG
Dobrá Voda GUTWASSER
Dobřín DOBRING
Dolní Hraničná (Dolní Markschlag, Dolní Marktschlag) UNTERMARKSCHLAG
Frantoly FRAUENTHAL
Hodoň HORNSCHLAG
Hodslav (Haclov) HATZLES
Horní Drkolná (Horní Schlagl) OBERSCHLAGL
Horní Hraničná (Horní Markschlag, Horní Marktschlag) OBERMARKSCHLAG
Horní Okolí OBEROGGOLD
Horní Ureš (Horní Uráž) OBERURESCH
Hrdoňov (Hrdňov) HEINRICHSÖD
Hruštice WADETSTIFT
Hřbítek HUNDSRUCK
Hvězda STERN
Jasánky ASANG
Kamenná STEIN
Kaplické Chalupy KAPELLNER WALDHÄUSER
Kapličky (Kaplice) KAPELLEN
Konrátov KAINRETSCHLAG
Krásná Pole SCHÖNFELDEN
Kühberg KÜHBERG
Lhota STIFT
Linda LINDEN
Lindské Chalupy LINDNER WALDHÄUSER
Mlýnec LAHRENBECHER
Mlýnská MÜHLDORF
Muckenschlag (Mükenschlag) MUCKENSCHLAG
Multerberg MULTERBERG
Mýtinka (Mýtina) WANGETSCHLAG
Otov OTTENSCHLAG
Petřejov BRETTERSCHLAG
Plíškov (Pliskov) STOCKERN
Radvanov RAIFMASS
Rožnov ROSENAU
Růžový Vrch ROSENHÜGEL
Rychnůvek (Německý Rychnov) DEUTSCH-REICHENAU BEI FRIEDBERG (bei HASLACH)
Studené STUDENE
Svatomírov ZWARMETSCHLAG
Šavléřov (Šafleřov) SCHAUFLERN
Valdov WALDAU
Valkounov WALKETSCHLAG
Velence (Velenec, Bělence) WILENTSCHEN
Zábraní KROPSDORF
Zadní Výtoň (Zadní Hejrov) HINTERHEURAFFL
Žumberk SONNBERG
u Horní Plané (Oberplan) :
Bližší Lhota (Přední Štifta) VORDERSTIFT
Bozdova Lhota HUNDSHABERSTIFT
Brod GRASFURT
Dětochov (Fichtlhöfen) TICHTIHÖFEN
Dolní Borková MAYERBACH
Horní Borková FLEISSHEIM
Hostínov HOSSEN
Hubenov (Huběnov) HUBENE
Huťský Dvůr HÜTTENHOF
Jámy KOHLGRUBEN
Jankov JANKETSCHLAG
Kozí Stráň GEISLEITEN
Kramolín (Gromling) GROMALING
Květušín (Kwitosching) QUITOSCHING
Kyselov SARAU
Lhotka HOSSENSCHLAG
Loutka (Lutka) REITH
Lštín IRRESDORF
Maňávka (Česká Maňava) BÖHMISCH HAIDL
Nová Lhota (obec Lštín) NEUSTIFT (Gemeinde IRRESDORF)
Nová Pec (z větší části) NEUOFEN
Nové Údolí NEUTHAL
Otice (Ottenstift) OTTETSTIFT
Pestřice (Dolní Stögenwald) UNTERSTÖGENWALD
Polečnice (Společnice, Kyselov) (obec Plánička) NEUSTIFT (Gemeinde PLANLES)
Polná (na Šumavě) STEIN
Přední Zvonková (Přední Zvonkov, Přední Glöckelberg) VORDERGLÖCKELBERG
Račín RATSCHIN
Rybáře FISCHBÄCKERN
Skalná (Skalné) PINKETSCHLAG
Slunečná (Žumberk) SONNBERG
Staré Hutě ALTHÜTTEN
Uhlíkov UHLIGSTHAL
Zadní Zvonková (Zadní Zvonkov, Zadní Glöckelberg) HINTERGLÖCKELBERG
Záhliní EISENGRUB
u Chvalšin (Kalsching) :
Beníkovice PENKETITZ
Bezděkov PÖSIGL
Bílovice (Býlovice) PILLETITZ
Bláto BENETSCHLAG
Břevniště TUSSETSCHLAG
Dolany DOLLERN
Dolní Brzotice (České Brzotice, Česká Brotice) BÖHMDORF
Horní Brzotice (Německé Brzotice, Německá Brotice) PERSCHETITZ
Hořičky HÖRWITZL
Hvozd (Havalda) HOCHWALD
Chlumany (Chluman) CHUMAU
Javoří MICHETSCHLAG
Kovářovice SCHMIEDING
Křížovice KRISOWITZ
Ktiška (Malá Ktiš, Malá Vitiš) LICHTENECK
Květná BLUMENAU
Lomek HAIDL
Mackova Lhota (Muckova Lhota) MOSETSTIFT
Míšňany (Myšňany) MEISETSCHLAG
Mladoňov PLATTETSCHLAG
Nová Víska NEUDÖRFL
Nový Špičák NEUSPITZENBERG
Ondřejov ANDREASBERG
Osí SCHÖNFELDEN
Podvoří PODWURST
Pražačka (Prakéř) PRAGERSTIFT
Račín (Radschin) RATSCHIN
Rovence RUBENZ
Sádlno (Sádlná) ZODL
Seníky SCHOBERSTÄTTEN
Stará Huť ALTHÜTTEN
Starý Špičák ALTSPITZENBERG
Stěžerov FISCHERN
Strouhy GRABEN
Střemily RICHTERHOF
Svíba (Švíba) SCHWIEBGRUB
Šavlova Lhota SCHLAGL
Třebovice SIEBITZ
Veselí SCHNEIDETSCHLAG
Vitěšovice KRIEBAUM
Vitěšovičtí Uhlíři KRIEBAUMKOLLERN
Vlčí Jámy (Wolfshäuser) WOLFSGRUB
Vražice (Vrasice, Vračice) PROSSNITZ
Vyšný MIESAU
Zadní Bor HINTERHAID
Zlatá GOLDBERG
u Volar (Wallern) :
Jodlovy Chalupy JODLHÄUSER
Krásná Hora SCHÖNBERG
Nové Chalupy NEUHÄUSER
u Prachatic (Prachatitz) :
Cudrovice ZUDERSCHLAG
u Vimperka (Winterberg) :
Březová Lada BIRKENHAID
Bučina BUCHWALD
Černá Lada SCHWARZHAID
Dolní Cazov (Dolní Zasov) UNTERZASSAU
Dolní Světlé Hory (Dolní Lichtbuchet) UNTERLICHTBUCHET
Horní Cazov (Horní Zasov) OBERZASSAU
Horní Světlé Hory (Horní Lichtbuchet) OBERLICHTBUCHET
Hrabická Lada RABITZERHAID
Huť pod Boubínem (Tabulové Hory) TAFELHÜTTEN
Huťský Dvůr HÜTTENHOF
Knížecí Pláně FÜRSTENHUT
Pokovy Hutě (Pukov) BOCKHÜTTE
Pravětínská Lada (Pravětínské Pustiny) GANSAUERHAID
Samoty (Adlerova Huť, Röhrenberská Huť) ADLERHÜTTE
Silnice LANDSTRASSEN
Slatina FILZ
Stodůlky (Žďárek) SCHEUERECK
Zahrádky MEHREGARTEN
Zelená Hora GRÜNBERG
Žlíbky RÖHRENBERG
u Kašperských Hor (Bergreichenstein) :
Kavrlík GEIERLE
Milov (Müllau) MILLAU
Tuškov DUSCHOWITZ
Vchynice-Tetov CHINITZ-TETTAU
Zelenohorská Huť GRÜNBERGERHÜTTE
u Hartmanic (Hartmanitz) :
Dolní Ždánidla (Dolní Steindlberg) UNTERSTEINDLBERG
Frauenthal (Frauenwald) FRAUENTHAL
Horky SECKERBERG
Hůrka (Česká Huť) HURKENTHAL
Nová Studnice NEUBRUNN
Pomezí GSENGET
Prášily (z větší části) STUBENBACH
Stodůlky (Stadla) STADLN
Velký Bor GROSSHAID
Zhůří (na Javorné) HAIDL AM AHORNBERG
u Nýrska (Neuern) :
Debrník DEFFERNIK
Hvězda (Šternov) STERNHOF
Mysliv SCHNEIDERHOF
Radčín (Račín, Radšín, Radošín) RATSCHIN
Zadní Chalupy HINTERHÄUSER
u Kdyně (Neugedein) :
Slatiny TRAXELMOOS
Sruby HEUHOF
Svatá Anna (Tanaberk) TANNABERG
u Domažlic (Taus) :
Fuchsova Huť (Fuxova Huť) FICHTENBACH
Kubička PLASSENDORF
Lísková HASELBACH
Nuzarov NIMVORGUT
E. Hans, Der Böhmerwald, s. 36-37
v dalších vydáních doplněno autorem podle Sudetendeutsche Zeitung z 18.2.1966
P.S. Nomen omen. Zde se jména obracejí dvěma jazyky k oběma národům, jimž byl v průběhu
dějin ten kus země svěřen. Vyprávějí svůj vlastní příběh. Kdysi byly... a budou vyvolány
jménem. Tato "neúplná" Hansova litanie "z dálky" (píše sám: "pokud můžeme registrovat"), která
bude už provždy prvá svého druhu, byla mnou v české podobě otištěna až roku 1997, tedy po 33
letech, v č. 33 revue Prostor. U "českých" podob místního jména jsou někde záměrně uvedeny i
jejich varianty (včetně těch německých) nebo i chybná někdy označení, užívaná běžně na starých
mapách. Daleko bohatší výčet zaniklých obcí poskytuje ovšem nový Místopisný slovník Šumava
(1999), který bohatě čerpal i z databází regionálního oddělení Jihočeské vědecké knihovny. Vyšel nákladem Spolku Josefa Tascheka a oproti Hansovu číslu 226 zaniklých obcí a osad uvádí číslo 443!
Narodil se 8. listopadu 1912 v Dobré Vodě u Hartmanic v domě pod kostelem, dodnes nesoucím
stopy zkázy poválečné, kus od nově založeného muzea při rodném domě rabína a filosofa Šimona
Adlera. Erich Hans vyrůstal jako nejmladší z osmi dětí, otec byl budějovický Němec, jehož
předkové pocházeli od Nové Bystřice, matka byla z králováckého Zhůří. Jako by se v něm křížily
všechny šumavské kraje a tu v Dobré Vodě samé jako by dosud žily stopy poustevníka Vintíře,
jehož jméno tu nesou kaple, studánka i skála, odkud býval prý z místa, kde na svatého muž
upomínal kříž na vrcholu, fantastický rozhled. Je to trochu příliš symboliky najednou, ta
země však už je taková. Jeho syn Ingo Hans je dnešním předsedou spolku Deutscher Böhmerwaldbund a narodil se za války v Českém Krumlově. Tam totiž Erich Hans poté, co složil v květnu roku
1938 státní zkoušky, nastoupil už po záboru Sudet své první učitelské místo. Odtud byla i
budoucí matka jeho dětí Martha, rozená Tschunková. Musel odejít na frontu, kde roku 1942 zázrakem vyvázl u Stalingradu s těžkým zraněním. Vrátil se do Prahy, kde převzal jako
kvalifikovaný pedagog funkci poradce pro tělesnou výchovu mládeže při úřadě říšského
protektora. Až na konci války se měl vrátit do Krumlova, ale to už přišel odsun a nové začátky
ve Württembersku, kde dosáhl ve Stuttgartu až řádné profesury na pedagogické vysoké škole. Byl
jedním z prvních spolupracovníků Adolfa Webingera, založil hnutí šumavské krajanské mládeže Böhmerwaldjugend, po 25 let řídil měsíčník Hoam!, od roku 1964 vydával při něm i kalendář
Böhmerwäldler Jahrbuch, který se stal pokladnicí krajanské šumavské literatury, o které on
sám sepsal v jednom z ročníků Hoam!, v říjnu 1980, stať významu dodnes zásadního. Když
8. července 1986 zemřel v bavorském Freyungu, odešel v něm nejen vzorný otec rodiny, pedagog a
spolkový pracovník. V tom citlivém muži odešel i jeden z řady básníků, kteří ze Šumavy nejen
vzešli, ale spláceli ji svým dílem také věrně svůj synovský dluh...
- - - - -
* Dobrá Voda u Hartmanic / Český Krumlov / hora Javor / Javorná / † † † Freyung (BY)
(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2010, překlady a české texty Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš
obrazová příloha