|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Dort oben vom Berge* | Šumavská ukolébavka |
|
Dort oben vom Berge, wohl wehet der Wind; sitzet Maria und wieget ihr Kind, sie wiegt es ihrer schneeweißer Hand, drum braucht auch sie ja immer zum Wiegen ein Band. Es kommen die Englein und sehen ihr zu und schützen dem schlummernden Kindlein die Ruh'; sie bringen ihr Blumen vom Paradies, drum schläft auch das Kindlein so ruhig und süß. Die Vögel umsingen die Mutter gar fein und gucken zum Kindlein in die Wiege hinein. sie fliegen hin und fliegen empor und singen dann fröhlicher als zuvor. |
Nad lesama z hor si vítr hraje, Maria nad děckem skloněná je. Kolíbá ho rukou sněhobílou, ještě muziky třeba jí nad kolíbkou. Andílků hejno sem snese se z hůr, Tebe, Děťátko, střežit má nebeský kůr; nesou mu květy, co v ráji se skví, proto tak sladce v nich Děťátko spí. Ptáčkové mu pějou i Matce jeho, nad Děťátkem krouží a kolem domu všeho, a kmitají se tu hned sem, hned zas tam, veselej hrajou, než hrávají nám. |
Weihnachtsgeschichten aus dem Sudetenland (1984), s. 30 |
 obrazová příloha |
další strana |
