RUDOLF WASTL
Kdo s námi chce jet do hlavního města?
"Wer will mit, wir fahren in die Hauptstadt Prag - die Fahrt kostet 25 Kronen und Quartier haben wir in einer Schule in Prag; das Jugendrotkreuz unterstützt uns. Drei Tage bleiben wir da." (tj. "Kdo s námi chce jet do hlavního města Prahy - výlet stojí 25 korun a ubytování máme v jedné pražské škole; Jugendrotkreuz nás podporuje. Zůstaneme tam 3 dny." - pozn. překl.)
H. Bruckmaierová, Erzählung statt eines Tagebuches, s. 45
Podle autorky vzpomínkové knihy, z níž je citace převzata (Hilda Bruckmaierová je i samostatně zastoupena na webových stranách Kohoutího kříže), vyvolala výše částky za účast na výletu v její rodině zděšení - podle Hildiny matky se tolik vydá měsíčně za mléko! Pan děkan své žačce dal ovšem v sakristii obálku s penězi. Podle jejího vyjádření byl "unser Herr Dechant Weltpriester durch und durch", o čemž svědčí i ten výlet do Prahy. Moře světel na Václavském náměstí bylo zřejmě pro děti z malého šumavského města Německý Benešov (Deutsch Beneschau) čímsi dosud nevídaným, ozvěnou velkého světa, který k nim měl promluvit za rok Hitlerova panství ne tak dalekými hrůzami světové války. Pan děkan to pocítil s nimi docela osobně. Narodil se podle českého záznamu křestní matriky (pořídil ho kaplan Martin Šrámek, *10. listopadu 1845 v Hosíně, o němž se mj. dočítáme jako o jednom z prvních akcionářů na ustavující schůzi Českého akciového pivovaru Budvar 15. dubna 1895 a už předtím jako o náhradníkovi výboru "Besedy Česko-Budějovické", později zmiňovaný jako "seniorkaplan" a "farář staroměstský" v Českých Budějovicích, †24. dubna 1904 v Českých Budějovicích ve věku 58 let na srdeční vadu), jako nemanželské dítě Růženy Klabouchové 9. srpna 1885 v Českých Budějovicích, Dlouhá ulice čp. 95 (dnes je to ulice J. Š. Baara, dům už tu ale nenajdeme), "legitimizované" až sňatkem matky 14. února 1887 s Jindřichem Wastlem (tak psán v křestní matrice, příjmení je odvozeno od křestního jména Sebastian /Šebestián/), "sladovnickým" v Plavnici čp. 63. Ten se narodil 4. července 1856 v Českém Krumlově, Široká ulice (Breitengasse) čp. 88 jako Heinrich Wastl, syn zdejšího mistra pivovarnického Johanna Wastla, jehož otec Ferdinand Wastl byl sedlákem v Hořičkách (Hörwitzl) č. 1, a matka Marie, roz. Schacherlová, pocházela ze zaniklých dnes Beníkovic (Penketitz). Růžena Klabouchová se narodila podle libníčské křestní matriky 2. srpna 1857 v "obecní chalupě" v Hůrách (obec Lišov) čp. 5 jako dcera podruha Františka Klaboucha (jeho otec Martin Klabouch byl chalupníkem v Hůrách čp. 36, matka Marie, roz. Moravcová, pocházela z Dobřejic čp. 16 /okr. Hluboká nad Vltavou/) a Kateřiny, roz. Božovské z Úsilného (v matrice "Voselného") čp. 12. Rodiče oddával kaplan Josef Koeck (psalo se i Köck, *12. února 1855 v Třeboni jako Josef Jan Nepomucký Koeck jako syn třeboňského kupce a synova jmenovce Josef Koecka (jeho otec a rovněž jmenovec Josef Koeck měl obchod už tenkrát v rodném domě vnukově č. 106, matka Klara byla dcerou Rudolfa Bernarda z Nových Hradů /Gratzen/) a Kateřiny, dcery Jana Feuchta: "souseda a mistra řeznického" v Nové Bystřici /v matrice "Nove Bistřicy"/ a Františky, roz. Hanusové, dcery mlynáře v Blažejově /německy Blauenschlag, okr. Jindřichův Hradec/, Josef Jan Nepomucky Koeck byl vysvěcen na kněze 16. července 1880 v Českých Budějovicích /je zmiňován v některých pramenech i jako "oblát kláštera Beuron", což je kongregace v jihočeské metropoli dodnes živá, a stačil v roce 1930 v Českých Budějovicích oslavit padesátileté jubileum svého kněžství/, jako českobudějovický kaplan křtil mj, i pozdějšího vyšebrodského opata Tecelina Jaksche /ten je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže/, stal se pak farářem v Roseči /okr. Jindřichův Hradec/ a †15. července roku 1931 v českobudějovickém "sanatoriu Rziha" /jeho majitel Heinrich Řiha je mimochodem i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže/). Rudolf Wastl byl na kněze vysvěcen v Českých Budějovicích dne 18. července roku 1909. Jako kaplan působil v Německém Benešově a v Zátoni (Ottau), 1. září 1913 se stal farářem v Blížejově (německy Blisowa, dnešní okr. Domažlice, dříve Horšovský Týn /Bischofteinitz/), kde působil téměř rovných dvacet let. V květnu 1933 převzal faru v Německém Benešově jako nový místní děkan. Učil tam náboženství na zdejší německé i české škole. V Německu se dostal k moci Hitler a netrvalo nijak dlouho, zničil Rakousko a pak i Československo. Podle dopisu, který Rudolf Wastl adresoval československému ministerstvu vnitra už v srpnu 1945, byl považován nacistickými úřady za Čecha, resp. "čechofila" také proto, že měl u sebe na faře svou českou matku (ta podle údaje v "Budweiser Zeitung" †2. června 1943 v budějovické nemocnici /Budějovice už tehdy byly zbaveny přívlastku "České"/ ve věku nedožitých 86 let), byl 1. listopadu 1939 zbaven doplňku minimálního platu ze státních prostředků pro "státu nepřátelské chování", 26. dubna 1940 byl gestapem zatčen a sedmnáct měsíců vězněn, takže i linecký biskup ho nutil k rezignaci. Od 1. června 1945 přestal být z Lince placen vůbec, takže žádal o zachování československého občanství, podpořen i doporučením "protifašistického výboru" ONV v Kaplici. V listopadu 1948 mu bylo oznámeno, že jeho žádost (týkala se i práva pobytu jeho hospodyně) byla zamítnuta, poněvadž jeho perzekuci nelze chápat jako boj za "osvobození ČSR" ani za "trpění pod nacistickým terorem" a nezbylo mu tedy než z Benešova, kde bezplatně sloužil české mše pro nové obyvatele, odejít. Zemřel náhle následkem mozkové mrtvice v nedožitých 70 letech v části města Wuppertal (spolková země Severní Porýní-Vestfálsko, město proslavil objev aspirinu roku 1897), kterou je kdysi samostatné město Beyenburg. Tam je Rudolf Wastl i pochován. Ví někdo, kde spočívají ostatky jeho české matky? Záznam o jejím úmrtí na arteriosklerózu (Gefäßverkalkung) v německé stavovské matrice (Sterbebuch des deutschen Standesamt Budweis) sice nacházíme roku 1943 pod pořadovým č. 151, údaj o hrobě tam chybí. V české zemi však asi spočala, kdo by však ty hroby z "hlavního města", té "matky měst" kdy počítal...
- - - - -
* České Budějovice / Benešov nad Černou / Zátoň, Větřní / Blížejov / † † † Beyenburg, Wuppertal (NRW)
