LUDWIG WAGNER
Interpelace na ministra vnitra
Interpelace poslance Ludwiga Wagnera (za Sudetoněmeckou stranu) na ministra vnitra (tím tehdy byl agrárník Josef Černý /†1971 v New Yorku/, zeť Antonína Švehly, v letech 1948-1969 předseda Republikánské /agrární/ strany v exilu - pozn. překl.) a ministra spravedlnosti (byl jím slovenský rodem /s německými předky/ sociální demokrat Ivan Dérer /1884-1973/ - pozn. překl.) pro týrání státního občana orgánem státní policejní expozitury ve Volarech (v originále "in Wallern" - pozn. překl.) Antonínem Švelchem:
Dne 11. května 1937 vyzval četník před Olzingerovým hostincem v Českých Žlebích (v originále "in Böhm. Röhren" - pozn. překl.) Bruno Achatze (*13. září 1902 ve Volarech, před vyhnáním byl za války úředníkem polní pošty a shromáždil mnoho dat o padlých vojácích z Volar a okolí, poslední zpráva o něm pochází z roku 1980, kdy se dožil ve Wallau /čtvrť hesenského města Hofheim am Taunus/ 78 let - pozn. překl.), truhlářského pomocníka z Volar čís. 35 na Šumavě, který byl na obchodní cestě, aby se legitimoval. Poněvadž neměl u sebe žádnou legitimaci, musil jít na velitelství četnické stanice. Tam se ho tázali, co má asi ve své aktovce a kde během dne byl. Při tomto výslechu se pokoušeli donutiti Bruna Achatze, aby se přiznal, kde během dne byl, což však nesouhlasilo s pravdou (v originále "die aber nicht der Wahrheit entsprechen" - pozn. překl.). Při dalším výslechu orgán státní policie, ve kterém byl později zjištěn Antonín Švelch, a jakýsi vrchní strážmistr odvlekli Bruna Achatze do vedlejšího pokoje a tam ho hrubě vyzvali, aby se svlékl. Byla u něj provedena tělesná prohlídka a při tomto šetření mu činili rozličné výtky a výčitky (v originále "Vorwurfe und Vorhaltungen" - pozn. překl.), že prý lhal a rozličné věci zamlčel, což však nebyla pravda (v originále "was aber nicht der Wahrheit entsprach" - pozn. překl.). Při této rozmluvě byl Bruno Achatz velmi hrubě ztýrán. Orgán státní policie Antonín Švelch mu zasadil dva nebo tři políčky do obličeje a mimo to rány gumovým obuškem do ramenou a zad. Když byl takto ztýrán, směl se zase obléci. K tomu, aby se s ním takto zacházelo, nedal Bruno Achatz žádného podnětu.
V noci pocítil Achatz veliké bolesti ve ztýraných částech těla a ráno pozoroval, že byla podlita krví. Pan MUDr. Rudolf Sterz (*10. října 1881, žil po válce v bavorské obci Bad Steben, kde se dožil více než 80 let - pozn. překl.) ve Volarech na Šumavě vydal mu, když ho vyšetřil, toto lékařské vysvědšení:
"Dostavil se pan Bruno Achatz z Volar (v originále "Es erscheint Herr Achatz Bruno aus Wallern" - pozn. překl.) a udal, že byl včera zbit. Nalezl jsem asi patnácticentimetrový krví podlitý pruh s odřeninou velikosti koruny na proředku klíční kosti, probíhající šikmo dozadu, dva stejné, krví podlité pruhy šikmo přes jedno rameno a stejný pruh širokosti dlaně hlouběji na lopatce. Zranění byla způsobena pružným tupým předmětem, který skrze šaty zanechal tyto stopy (v originále "der durch die Kleider hindurch diese Spuren hinterliess" /tady dochází ovšem k rozporu s údajem, že se směl zase obléci, až když byl takto ztýrán - pozn. překl.). Potlučený si stěžuje na bolesti v těchto místech, které lze podle nálezu vysvětliti."
Jako důkaz o stopách ztýrání připojujeme k interpelaci fotografii, která ukazuje ztýraného s jeho zraněním levé lopatky.
Interpelanti oznamují tuto vytýkanou věc, kterí jest nejen činností odporující zákonu a služebním předpisům. Nýbrž mimo to jest schopná úplně sníziti vážnost nižších správních úřadů a interpelanti se táží pánů ministrů:
1. Jsou páni ministři ochotni dáti vytýkanou věc vyšetřiti?
2. Jaká konkrétní opatření učinili páni ministři, aby bylo zahájeno správní trestní, soudní a kárné stíhání těžce provinilého orgánu státní policie pro vytýkaný služební poklesek, zvláště pro porušení trestního zákona, služební pragmatiky, zákona na ochranu republiky a organizačního zákona?
3. Jest pan ministr vnitra ochoten naříditi, aby orgán státní policie ve Volarech Antonín Švelch byl ihned zproštěn služby?
V Praze dne 25. června 1937.
Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna
P.S. "Páni ministři" kupodivu věc dali vyšetřit a krajský soud v Písku Achatze ještě v roce 1937 odsoudil na dva měsíce vězení nepodmíněně jako původce nepravdivých zpráv. Trochu bizarní je v interpelaci věta vyžadující stíhání orgánu státní policie mj. pro porušení zákona na ochranu republiky. Docela objektivní ohlas na interpelaci a její vyznění přinesl týdeník "Zájmy Pošumaví (Prachatické noviny)" z 26. listopadu 1937. Český překlad německého originálu interpelace je převzat beze změny z parlamentního tisku.
Data o Ludwigu Wagnerovi přebírám z dopisu Mikuláše Zvánovce, autora velice záslužné diplomové práce na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy pod titulem "SdP im Parlament" (2014), který nás přivedl na myšlenku zařadit dentistu v šumavském Frymburku (Friedberg) a sudetoněmeckého poslance v československém parlamentu, od října 1938 i příslušníka SS v hodnosti "Oberscharführer", mezi vlastně dosti neblahé autory Kohoutího kříže (nejsou tu všichni toliko "blazí"). Ludwig Wagner se narodil 28. ledna roku 1899 v Kaunasu na území dnes opět samostatné Litvy (česky se městu říkalo i Kovno). Jeho otec byl povoláním pivovarský sládek, vyznáním byli otec i syn římští katolíci (roku 1942 ovšem Ludwig Wagner z církve vystoupil). Vystudoval v severočeské Kadani (Kaaden) pět tříd reálky, tamní vyšší střední školu však nedokončil kvůli narukování svého otce 1914 do první světové války, po níž už neměl prostředky na další studium a vyučil se posléze zubařem. Ve válce byl dobrovolníkem při hulánském regimentu Wels (zeměbranecký hulánský pluk č. 6, viz web Válka.cz), od června 1916 sloužil v Rumunsku, pak v Rusku a na Bukovině, od dubna 1918 jako poddůstojník na piávské frontě v Itálii, vrací se domů do Čech, resp. do Kadaně 13. listopadu roku 1918. Tam v Kadani zažil 4. března 1919 i krvavé potlačení (25 mrtvých) protestů, žádajících sebeurčení německé menšiny (resp. její setrvání v útvaru "Deutschösterreich"), zásahem československé armády. V roce 1921 se stal v Kadani místním vedoucím DNSAP (tj. Německé národně socialistické dělnické strany, v říjnu 1933 v ČSR zakázané). Rok nato (1922) se po konfliktu s důstojníkem československé armády dočasně přestěhoval do Německa a následujícího roku 1923 je při návštěvě rodičů krátce zatčen v Ústí nad Labem (Aussig) kvůli údajnému zběhnutí a převezen na Pankrác, po osmitýdenní vazbě je ovšem zase propuštěn. Než se vyučil zubařem, pracoval krátce v durynském Arnstadtu. V poválečných dvacátých letech byl často nezaměstnaný, v letech 1925-27 zastával různé výpomocné práce, např. i devět měsíců jako zemědělský dělník v Lichstedtu a Sundremda u Rudolstadtu v Durynsku. Už po vyučení působil jako podílník ve společnosti zubařských techniků v Moravské Ostravě a byl podveden jedním svým společníkem. V letech 1927-29 byl vedoucím zubařské praxe v Libině u Šumperka a od roku 1930 (téhož roku obnovuje i svou činnost ve zmíněné už DNSAP) se stává zubním technikem v šumavském Frymburku, kde je 26. prosince 1931 akreditován jako samostatný dentista, působící i jako korespondent svazu německých zubních techniků (DAG). O jeho rodinném stavu či o případném vstupu do manželství není nijakých zpráv. Dne 6. října 1933 vstupuje do hnutí "Sudetendeutscha Heimatfront", jejímž se stává v Českých Budějovicích (Budweis) krajským vedoucím, v SdP působí už jako člen hlavního vedení strany a okresní vedoucí SdP ve Frymburku, důvěrník a okresní vedoucí okresů Vyšší Brod, Kaplice a Nové Hrady. Roku 1935 zvolen poslancem SdP v československém parlamentě, slib vykonal 18. června 1935, nestal se členem žádného sněmovního výboru. Dne 3. prosince 1937 po vyloučení Rudolfa Kaspera v rámci vnitrostranického konfliktu mezi spannisty a členy radiální skupiny Aufbruchkreis (Kasper, viz o něm blíže Wikipedia, byl jeho vůdčí osobou) vystoupil ze strany, z klubu poslanců SdP vystoupil 3. prosince 1937, mandátu se vzdal 8. dubna 1938 s platností od 1. května 1938. Už 15, října 1938 vstoupil do řad SS (30. Ledna 1943 dosáhl hodnosti "SS-Oberscharführer"). Od 1. listopadu 1938 byl členem NSDAP, od roku 1939 i členem "Deutsche Arbeitsfront" (DAF). Dne 19. listopadu 1939 po prvotním odmítnutí a obrácení se na říšské kancléřství následovalo přijetí do wehrmachtu. V "Infanterieregiment Jaroslau" byl jako dobrovolník poddůstojníkem a sloužil v zajateckém táboře. Od 31. října 1940 se stal zaměstnancem služebny říšského komisaře pro upevňování němectví ("Reichskommissar für die Festigung deutschen Volkstums", v roce 1939 jím "Vůdce" Adolf Hitler jmenoval Heinricha Himmlera). Od téhož data 31. října 1940 do 1. ledna roku 1942 působil jako vedoucí děčínské pobočky pozemkového úřadu v Podmoklech (Tetschen-Bodenbach) a jako takový se podílel i na konfiskacích polského a židovského majetku. Od 1. ledna 1942 do 27. dubna 1943 byl vedoucím oddělení "pro půdu a zemědělství" v krajské služebně Děčín (Tetschen). Poté fungoval na území nacisty okupovaného Polska jako vedoucí krajské služebny zmíněného říšského komisaře pro okresy Rybnik a Pleß (dnes polsky Rybnik a Pszczyna) v Bad Königsdorff-Jastrzemb (dnes polsky Jastrzębie-Zdrój přímo u českých hranic), od 1. listopadu 1943 v čele zemědělského velitelství v Katovicích (tehdy "německy" Kattowitz), v roce 1944 posléze jako vedoucí krajské služebny Saybusch (dnes polsky Żywiec). Utekl či byl vysídlen do Bavorska, kde zemřel 4. července roku 1967 v Bad Wiessee.
P.P.S. Tady by mohl příběh dentisty a nacisty končit. Ivo Kareš se v Bad Wiessee pokusil vyjasnit nesrovnalost ohledně data narození na Wikipedii po neúspěšném hledání v kaunaských matrikách. Odpověď byla překvapivá, v tamních záznamech se nenachází. Pomohl regionální jihočeský tisk, východočeské digitalizované matriky a zejména genealogická databáze MyHeritage. Rodiči byli Ludwig Josef Wagner (1868-1940) a Milada Antonie (1873-1970). Ludwig Wagner mladší se 9. září 1924 v Pilníkově u Trutnova oženil s Isabellou, roz. Patzeltovou (*28 dubna 1903 v Pilníkově, †22. dubna 1993 v Linci), byl tehdy podle oddací matriky zubním technikem v Přívozu. Měli spolu syna Adolfa Ludwiga (*22. října 1935 v Českém Krumlově, †20. března 2014 v Linci). Krátce před synovým narozením přesunul v červenci 1935 podle zprávy v Budweiser Zeitung svou živnost do Českého Krumlova. Stejně jako manželka i syn zemřel Ludwig Wagner v Linci (nikoli tedy v Bad Wiessee na území Bavorska, jak podle jiného pramene uvedeno výše), datum 4. července 1967 se shoduje s předchozími zjištěními. Není jistě bez zajímavosti, že v časopisu "Hoam!" se v roce 1995 na průběžné straně 183 dotazuje Dr. Mads Ole Balling (*1953), dánský autor obsáhlé dokumentace "Von Reval bis Bukarest - Statistisch-biographisches Handbuch der Parlamentarier der deutschen Minderheiten in Ostmittel- und Südosteuropa 1919-1945" (vydalo nakladatelství "Dokumentation" v Kodani roku 1991 ve dvou dílech o celkem 1438 stranách!) na přesnou dataci Wagnerova skonu a na jeho podrobný životopis. Díky Mikuláši Zvánovcovi a Ivo Karešovi na webových stranách Kohoutího kříže dokážeme dokážeme obojí poskytnout dokonce ve dvou variantách.
- - - - -
* Kaunas (LIT) / Frymburk / Český Krumlov / † † † Linec (A)
