JOSEF TIBITANZL

Repro Budweiser Zeitung, 1932, č. 20, s. 1
a SOA v Třeboni - digitální archív

Repro Glaube und Heimat, 1972, č. 14, s. 141

Páter Tibitanzl sedí na této fotografii celého vyšebrodského konventu z května 1925 u příležitosti volby opata Tecelina Jaksche v prvé řadě prvý zleva, dále od něho napravo P. Philibert Panhölzl, P. Rudolf Schmidtmayer, P. Ignaz Češka, P. Felix Dick, P. Willibald Ladenbauer, opat Gabriel Fazeny z kláštera Wilhering, opat Tecelin Jaksch, opat Theobald Scharnagl z kláštera Osek, velmistr Vlasák z Prahy, tři zástupci pražské vlády, P. Leopold Markvart. Druhá řada zleva napravo: Konrad Rienesl, opatský komorník, P. Theobald Bauer, P. Viktorin Panhölzl, P. Paulus Heinrich, P. Urban Webinger, P. Sigismund Bredl, P. Martin Maxa, P. Adolf Šindelář, P. Friedrich Quatember, P. Gregor Fürst, P. Hugo Gabriel, P. Siegfried Smitka, P. Othmar Wohl, P. Zephyrin Tobner, P. Constatntin Wiltschko. Třetí řada zleva napravo: P. Matthäus Quatember, P. Werner Jascha, P. Laurenz Walter, P. Florian Pfandelbauer, P. Ernest Kienzl, P. Desider Kaindl, P. Lambert Kober, P. Daniel Waschenpelz, P. Bernhard Gicha, P. Dominik Kaindl, P. Engelbert Blöchl (zahynul roku 1942 v koncentračním táboře v Dachau), P. Mauritz Pöschl, P. Eberhard Winter. Čtvrtá řada zleva napravo: P. Robert Filzbauer, P. Gerhard Nýdl, P. Valentin Schmidt, P. Andreas Goll, P. Oswald Pankratz, P. Nikolaus Lonsing, P. Justin Bauer, P. Benedikt Kastner, P. Stanislaus Ploner, P. Hermann Leitgeb, P. Placidus Windhager. Pátá řada zleva napravo: novic Alois Martetschläger, P. Vinzenz Pils, P. Quirin Pinner, P. Pius Pangerl, P. Severin Gottsmich, P. Alberich Sauer, P. Odilo Petermichl, fráter Thomas Rauscher, novic Bruno Schramek. Členové konventu, chybějící tu na snímku, pořízeném před vchodem do klášterní knihovny, viz úplný seznam vyšebrodských cisterciáků 1900-1950 na těchto webových stranách při jméně Canisius Leopold Noschitzka!

Repro Deutsche Kulturlandschaft an Moldau und Maltsch, Der südböhmische Heimatkreis Kaplitz - Hohenfurth - Gratzen, Band I (1986), s. 43

Narodil se v Roudném čp. 19 chalupníkovi Adalbertu Tibitanzlovi (novorozencův děd z otcovy strany tam byl rolníkem na čp. 5 a jeho žena Anna byla roz. Gramannová z Roudného čp. 10) a jeho manželce Rosalii, dceři rolníka z Pohůrky čp. 5 Kašpara Kunistla a jeho ženy Veroniky, roz. Scheiherové rovněž z Pohůrky čp. 5 - nechybí ani přípisy o vstupu Tibitanzlově do řádu cisterciáků v roce 1892 a o přijetí řádového jména Josef, ani datum jeho úmrtí 2. března 1932 ve špitálu Milosrdných bratří ve Vídni

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Dnešní podoba (2015) rodného stavení čp. 19 v Roudném

Foto Ivo Kareš

Výklenková kaplička na roudenské návsi

Foto Ivo Kareš

Znak obce Roudné

Repro Wikipedia

Záznam v matrice doktorů pražské německé univerzity

Repro Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inventární číslo 3, Matrika doktorů německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze / Německé univerzity v Praze (1904-1924), s. 15 (projekt "Studenti pražských univerzit 1882-1945")

Nečekané rozřešení původu příjmení Tibitanzl hovoří o evropských souřadnicích i některých selských našich jihočeských rodů

Repro Časopis rodopisné společnosti v Praze, 1939, č. 1, s. 19-20

Nekrolog v budějovickém německém listě

Repro Budweiser Zeitung, 1932, č. 19, s. 5

... a ve vídeňském tisku

Repro Reichspost, 3. 3. 1932, s. 4-5 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)

Obálka (1903) knižního vydání jeho přednášky
o Franzi Isidoru Proschkovi

Frontispis a titulní list (1904) s autorovým věnováním převorovi

Obálka (1905) jeho brožury o významu Ferdinanda Kindermanna, vyšlé v edici "pedagogických časových otázek" v bavorském Mnichově, nese v záhlaví autorovo věnování červeným inkoustem

Stará barevná pohlednice zachycuje město Vyšší Brod (zde bez kláštera) s poutním místem Maria Rast (české označení na zelené turistické značce zní "Spočinutí Panny Marie" či také "Panna Maria na skále")

Na novějším snímku poutního místa je mezi vpravo buky (původně se tu prý mělo říkat "Maria v Bučinách") vidět kamenná kazatelna, na níž prý P. Tibitanzl kázával až do své smrti

Foto Pavel Polák