FRIEDRICH MAX THIEM

Něco málo o Roklanu

Roklan (v originále "der Rachel" - pozn. překl.) je druhým největším vrcholem Šumavy (podle jiného měření než onoho na mapě generálního štábu založeného /v originále "nach anderer Messung als der der Generalstabskarte zu grunde gelegten" - pozn. překl./ je ovšem Roklan nejvyšším šumavským vrcholem, viz Gümbel /Carl Wilhelm von Gümbel žil v letech 1823-1898, blíže viz Wikipedia - pozn. překl./ ve své práci Geologie von Bayern, vydané v Kasselu roku 1894), či, jak by to mělo znít správněji, bavorsko-českého hraničního pohoří (označení "Böhmerwald" je tu tedy zpochybňováno, s označením "Wald", rozuměj tedy "Bavorsko-český les", se tu ovšem dále pracuje - pozn. překl.). Leží v hlavním či centrálním tahu (viz Sendtner /Otto Sendtner žil v letech 1813-1859, blíže viz opět Wikipedia - pozn. překl./ ve své práci Vegetationsverhältnisse des bayrischen Waldes, vydané v Mnichově už roku 1854) tohoto hercynského středohoří a dělí "dolní Wald", sahající od Dunaje (Donau) až k Roklanu, od "horního Waldu", který se táhne odtud až k Chamské sníženině (v originále "Chamebene" - pozn. překl.), viz Gümbel ve své práci Geognostische Beschreibung des ostbayrischen Grenzgebirges oder des bayrischen und oberpfälzer Waldgebirges, vydané 1868 v Gothě. K jihozápadu vybíhá od něho tzv. Rinchnašský hvozd (v originále "Rinchnacher Hochwald" - pozn. překl.), nejvýznamnější příčný hřebenný předěl (v originále "der bedeutendste Querriegel" - pozn. překl.) celého pohoří, spojující Šumavu a Bavorský les (v originále "der den Böhmerwald mit dem bayerischen Wald verbindet" - pozn. překl.) a dělící tok řeky Ilz od toku Řezné (Regen). Na východě doznívá v náhorní rovině Modravských plání (v originále "klingt er aus in die Hochfläche von Mader" - pozn. překl.).
Spočívá v samé povaze cíle, vytyčeného touto mou prací, pokusit se vyloupnout (v originále "herauszuschälen" - pozn. překl.) území, o něž jde, jako co možno uzavřený celek, jako morfologickou jednotku z jeho bezprostředního i širšího okolí. V následujícím textu se budeme snažit určit Roklan jako horu v užším smyslu slova co do její polohy a geografického vymezení. Nejprve tedy chceme vysledovat některé důležité body její samotné zeměpisné polohy. Vrchol Velkého Roklanu leží ve 48°58'40''severní šířky a ve 31°4'11''východní délky. Nejzápadnější bod našeho teritoria, který je zároveň nejníže položeným, má 49°35'' severní šířky a 30°57'35'' východní délky, nejsevernější 49°1'severní šířky a 30°59'35'' východní délky, nejvýchodnější 48°58'3''severní šířky a 31°6'6''východní délky, konečně pak nejjižnější 48°54'52''severní šířky a 31°3' východní délky. Tak se to území prostírá po 6'58'' šířky a po 8'31'' délky.
V politickém ohledu náleží Roklan ke Království bavorskému, zatímco Modravské pláně k Čechám (v originále "während die Hochfläche von Mader böhmisch ist" - pozn. překl.).
Hranice k severu je stanovena hlubokým údolím Malé Řezné (v originále "durch das tiefe Tal des kleinem Regen" - pozn. překl.), jejíž tok probíhá od pramene až dál k ústí potoka Flanitz do ní. Na západ tvoří přirozenou hranici právě Flanitz od svého ústí do Malé Řezné až k místu, kde hřeben Rinchnašského hvozdu v prudkém úhlu obrací svůj jižní směr k severozápadu. Překračujeme teď rozvodí mezi Řeznou a Ilzem v zářezu železniční trati Zwiesel-Grafenau, abychom dosáhli ústí potoka Waldhüttenbach do říčky Schwarzach, která až ke svému ústí do Große Ohe tvoří hraniční předěl proti dlouhému hřebeni předhůří Javoru táhnoucímu se tu od jihovýchodu k severozápadu. Nedlouhou jižní hranici tvoří sám tok Große Ohe, který ve svém horním, k jihu obráceném běhu odděluje naše území od horského hřbetu táhnoucího se k Luznému (Lusen). Následujeme nyní koryto potoka Hinterer Schachtenbach a pak příkop Markungsgraben, dělící oblast Blatného vrchu (Plattenhausen) od našeho území a překračujeme na kótě 1224 metrů hřeben i politickou hranici. Tak jsme došli až na náhorní rovinu Modravských plání, kde hranici představuje už v Čechách Roklanský potok (Rachelbach) až k Roklanské nádrži (v originále "Rachelschwelle", dnes protržená a zaniklá - pozn. překl.) při Roklanské chatě (v originále "Rachelhaus", dnes nepřístupná - pozn. překl.) (Rachelhaus). Odtud se obracíme severozápadním směrem k našemu výchozímu bodu, tedy k pameni Malé Řezné, vzdálenému odtud sotva 2 kilometry.
Celkový rozsah takto vymezeného území hory Roklan obnáší 42,71 kilometrů. Z toho připadají na západní hranici 14,87 km, na jižní hranici 5,07 km, na východní hranici 10,59 km a na severní hranici 12,18 km. Průměr, měřen od vrcholu hory, činí od západu na východ 6,35 km + 3,50 km a od jihu k severu 8,15 km + 2,57 km. Dvě třetiny tohoto území, zejména severní, západní a jihozápadní svahy, náležejí k poschingerovskému rodinnému fideikomisu Oberfrauenau a zbylá třetina, tj. jižní svahy a jedna část na východě bavorské státní pokladně (v originále "dem bayerischen Fiskus", dnes protržená a zaniklá - pozn. překl.), Na tuto poslední, tedy českou stranu, dosahají lesy knížete Schwarzenberga. Uvnitř našeho území položené obce Frauenau a Riedlhütte s Planlingem vlastní jen pole a luka, jejichž areál ve vztahu k celku je pominutelný.

Z předchozího textu, který tvoří úvodní kapitolu práce Biogeographische Betrachtung des Rachel zum Zwecke der Darlegung wie das Leben diesen Raum in vertikaler Richtung besetzt hat (Lebenszonen, Lebensgrenzen) (tj. Biogeografické pozorování Roklanu za účelem výkladu, jak je zastoupen život tohoto prostoru ve vertikálním směru /zóny života, hranice života/), je silně patrno, jak se i samo pojmosloví hraničního hvozdu (jednotlivé položky botanické a zoologické naštěstí sjednocuje terminologie čistě latinská) od roku 1906, kdy ji Friedrich Max Thiem, o němž víme, že pocházel z Plavna ve Vogtlandu, jak stojí za jeho jménem na titulním listě knihy. V katalogu knihovny Columbus State University je uveden jako autor knihy o Roklanu s datem narození 1875, jiná životní data se nám zjistit nepodařilo. Na knižní titul nás upozornil v únoru roku 2014 krajan Joe Belicek z Kanady a díky meziknihovní výpůjční službě jsme ji získali z knihovny Botanického ústavu Univerzity Karlovy v Praze jako v českých knihovnách možná jedinou. Její hlavní cena ostatně spočívá v podrobném popisu "roklanské" (Thiem se snaží oblast Roklanu co nejvíce vydělit pro potřeby své práce) flóry a fauny, tak jak ji zachytil ve výškových polohách šumavské hory právě počátkem dvacátého století, takže jde dnes více než o "biogeografii" o "biohistorii". Zaplať Pán Bůh za ni!

- - - - -
* Plauen (SA) / hora Roklan