logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ TAUSCH-TREML

V Západním Berlíně máme za úkol bojovat s radikalismem,
lhostejno zda zleva či zprava...

V Západním Berlíně (v originále "in Westberlin" - pozn. překl.) máme za úkol bojovat s radikalismem, lhostejno zda zleva či zprava. Musíme se postarat o čisté ruce (v originále "für Sauberkeit" - pozn. překl.) v hospodářství i ve správě a nekompromisně usilovat o vymýcení korupce ze služebních postů.


Spiegel online

Pojem Západního Berlína bude třeba budoucím generacím nutno vysvětlovat (pojem korupce určitě nikoli): byla to de facto v období 1949-1990 spolková země, resp. jedna ze "zemí" Spolkové republiky Německo (i dnes je to "Land Berlin", což ovšem východoněmecký satelitní režim tvrdě odmítal přijmout. Prohlašoval proto tři západní zóny někdejší německé metropole za "samostatnou územní jednotku", na níž si SRN a Západ nemůže činit nijaký nárok. Přesto ani nám jen kus na jih, ani lidem na druhém konci světa nemohl být osud tří čtvrtin či spíše půle jediného evropského města lhostejný - šlo tu místy doslova o osud planety, o válku, či o zachování míru. Sem přichází v roce 1946 z britského exilu novinář Franz Treml. Narodil se 10. července roku 1901 v Šecově Mýti (Schätzenreith), dnešní Rokytě, náležející k Srní, tj. k někdejšímu Rehberku (Rehberg). Od svých 22 let, tedy od roku 1923 působil jako zaměstnanec Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei (DSAP), jak se nazývala Německá sociálně demokratická strana dělnická v meziválečném Československu. Ta zpočátku zastávala sice názor, že nový stát je plodem "dohodového imperialismu", v roce 1938 už jej však hájila jako "poslední baštu demokracie". Toho roku Treml, do roku 1926 činný jako tajemník DSAP ve Stodu (Staab) a v Plzni (Pilsen), v letech 1927-1938 pak jako redaktor listu Adlergebirgsbote, tj. orgánu téže strany v Lanškrouně (Landskron), emigroval před nacismem do Londýna, kde setrval až do konce druhé světové války, do níž se zapojil v uniformě britské armády. Se svou britskou manželkou se koncem roku 1945 do okupovaného Německa, resp. do okupovaného Berlína vrátil (jako německý příslušník British Public Safety), usadil se tu a věnoval se pod pseudonymem Franz Tausch povolání tlumočníka a překladatele. Od roku 1946 pracoval rovněž jako zahraničněpolitický redaktor berlínského listu SPD (tj. Sozialdemokratische Partei Deutschlands, do níž v témže roce 1946 vstoupil), s názvem "Der Sozialdemokrat", jehož byl v letech 1947-1950 šéfredaktorem. Následně byl zaměstnancem berlínského Senátu (Berliner Senat). V roce 1950 přijal jeho pověření vybudovat informační pracoviště, které by se zabývalo zpracováním tajných informací o politické a hospodářské situaci, týkajících se Berlína, resp. západní části města. Z té doby pochází i příkaz, který je naší ukázkou jeho autorského textu. Od roku 1957 byl Tausch-Treml poslancem německého Spolkového sněmu (Bundestag). Zemřel 30. července 1986, ale stal se jistě jedním z nejangažovanějších Šumavanů rodem v poválečné německé politice, jejímž byl Berlín jistě jedním z míst nejožehavějších. Tam se Svobodná univerzita stala útočištěm radikální levice (viz Wikipedie), tady pádem berlínské zdi nastal definitivní pád východoevropského komunistického pokusu a jeho kremelského centra. Tausch-Treml byl tu od roku 1945 takříkajíc "mužem první hodiny".

- - - - -
* Rokyta, Srní

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záhlaví berlínského listu "Der Sozialdemokrat" z let, kdy jej vedl jako šéfredaktor
Jeho rodná Schätzova (Šecova) Mýť na leteckých snímcích z roku 1949 a 2011Jeho rodná Schätzova (Šecova) Mýť na leteckých snímcích z roku 1949 a 2011
Dva záběry ze zaniklé Schätzovy MýtěDva záběry ze zaniklé Schätzovy Mýtě

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist