GEORG WENZL SEHR
Z farní kroniky
Na základě přiloženého nejvyššího guberniálního nařízení z 31. srpna 1835 (vydal ho inspirován bavorským příkladem nejvyšší purkrabí český Karel Chotek /1783-1868/, na Wikipedii lze nalézt i daguerrotypii s jeho rodinou, nejstarší portrétní fotografii v Čechách a jednu z nejstarších daguerrotypií tohoto druhu na světě - pozn. překl.) je třeba založit v každém městě a v každé významné osadě vůbec (v originále "und in jedem bedeutenden Orte" - pozn. překl.) pamětní knihu (v originále "ein Memorabilien= Zeit u. Gedenkbuch" - pozn. překl.). Její vedení má být svěřeno místním duchovním (v originále "die Führung desselben ist den Seelsorgern übertragen" - pozn. překl.) a započato má být ke dni 1. ledna roku 1836.
Následkem toho jsem byl i já, jako tč. farář v Bukovci (v originále "als dermaliger Pfarrer in Mogolzen" - pozn. překl.), povolán k vedení této pamětní knihy pro naši farní obec a v ní zaznamenávat veškeré pamětihodnosti, které se udály ve vztahu k naší farní obci; na úvod pak považoval za vhodné (v originále "für zweckdienlich" - pozn. překl.) předeslat jim události starší, jak je lze čerpat ze záznamů v listinách ve zdejším farním archivu dochovaných (v originále "aus den im hiesigen Pfarrarchive aufbewährten Urkunden geschöpfet werden können" - pozn. překl.).
Kronika farnosti Bukovec 1836-1951
Na stránkách štítarské křestní matriky lze nalézt k datu 5. února (zde "Hornung") roku 1787 záznam o narození chlapce, který se narodil v Hašově (Haschowa) čp. 3 zdejšímu rychtáři Kasparu Seerovi a jeho ženě Katharině a dostal při křtu jméno Georg Wenzl Seer. To druhé z obou křestních jmen obdržel zřejmě po svém kmotru Wenzlu Tunglovi z Oplotce (Amplatz). Textová ukázka ovšem čerpá z německého originálu farní kroniky v Bukovci, kde Georg Sehr, jak se později příjmením psal, působil po čtvrt století až do své smrti. Podle diplomové práce "Dějiny Bukovce od 18. do poloviny 19. století", jejímž autorem se stal v roce 2017 pod vedením historika Jaroslava Čechury Bc. et Bc. Martin Pola (v roce 2015 zpracoval v bakalářské práci bukovecké dějiny do 17. století /jsou v ní i cenné snímky zdejšího kostela/ rovněž pod Čechurovým vedením) z hraběcí rodiny, které nyní zámek v Bukovci (Mogolzen) náleží (od roku 1995 proběhla nákladná rekonstrukce zámecké budovy, sloužící od 18. století jako fara, a po obnově zámek vlastní původně benátský rod Pola, spřízněný s českou rodinou Eliášovou (je z ní známa zejména osobnost protektorátního premiéra Aloise Eliáše, popraveného nacisty za spojení s odbojem), je už od roku 1832 prezentován ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Bukovci farář Georg Sehr. Tento farář, tady citujeme přímo z diplomové práce, začal psát na základě nařízení z 1. srpna 1835 od roku 1836 bukoveckou farní kroniku, která je zdrojem řady cenných informací o vsi. Byla vedena až do roku 1951 (poslední snímky nelze zobrazit). Kromě svého úřadu byl významnou osobností i v rámci celého horšovskotýnského vikariátu. Dlouhá léta zastával úřad vikariátního sekretáře, k roku 1845 je uváděn jako zástupce vikáře, jelikož vikář Václav Krčma (rovněž samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže) byl již v této době pravděpodobně indisponován a od roku 1846 se bukovecký farář Georg Sehr stal vikářem horšovskotýnského vikariátu (aniž by ztratil úřad bukoveckého faráře). Na jaře roku 1846, u příležitosti biřmování, které se konalo v bukoveckém farním chrámu, došlo ke srovnání valu, který byl kolem kostela, aby se biřmování mohlo účastnit co nejvíce farníků (předtím byl prostor okolo kostela údajně velmi stísněný). Tím však byl bohužel ztracen významný fortifikační prvek, kterým zde byl zcela nepochybně již od středověku. Bukovecký kostel byl dokonce do té doby nazýván "ecclesia castellata", tj. opevněný kostel (viz Jaroslaus Schaller, Topographie des Königreichs Böhmen XII. a Pamětní kniha bukovecké farnosti, fol. 21.). Během působení faráře a vikáře Georga Sehra došlo k dalšímu přesunu bukoveckého hřbitova, který byl roku 1852 umístěn na své současné místo mezi Bukovcem a Malým Malahovem. Hřbitov vyrostl na farním poli a byla mu vyčleněna rozloha 400 sáhů (tj. 1 achtel /= také rahen, plocha vinice/, jinak 1440 m2= 0,144 ha). Ještě 13. července 1857 přivítal farář Georg Sehr na inspekci své farnosti českobudějovického biskupa Jana Valeriána Jirsíka, ovšem pár měsíců nato, 30. listopadu téhož roku, zemřel ve věku nedožitých 71 let. I to došlo zaznamenání v jím založené Memorabilienbuch. Takový literární pramen si můžeme leda závidět.
- - - - -
* Hašov, Horšovský Týn / † † † Bukovec
