PAULIN SCHUSTER
City radosti
City radosti vyšebrodských řeholních kanovníků při slavnosti jubilea slibů opata Valentina Schoppera dne 28. září roku 1845...
Tak zní v překladu celý titul slavnostního spisu (v němčině označovaného také jako "Festschrift" či "Festgabe"), v originále ovšem německy znějící "Freudengefühle der Hohenfurter Stiftskapitularen bei der Feier der Jubelprofess des Abtes Valentin Schopper am 28. September 1845". Jeho autor (v originále "Verfasser") vydal už předtím latinskou oslavnou báseň s předlouhým názvem "Propysma Reverendissimo ac Illustrissimo D. Ernesto Constantino Ružicžka, Budvicensi episcopo, festum suae in ecclesia cathedralem introductionis agenti diem in profundissimae erga gratiosissimum Praesulem venerationis suae ab altovadeno Cisterciensium coenobio devotissime dicatum"(v Praze 1816 tiskem Theophila Haase), v rukopise zůstal německý text "Festgedicht zur fünfundzwanzigjährigen Jubel-Feier des Erwählungstages zur abteilichen Würde des Prälaten Isidor Teutschmann in Hohenfurt 1826", po "Citech radosti" následovala pak ještě tiskem Aloise Landfrasse v Jindřichově Hradci další německy psaná oslavná báseň "Ehrengedicht" s věnováním "Dem hochw. H. Josef Andreas Lindauer, Bischof zu Budweis" a podtitulem "Bei Seiner Ankunft daselbst in tiefster Ehrfurcht dargebracht von den Kapitularen des Cisterc.-Stiftes Hohenfurt im Monate Jänner 1846", tj. k intronizaci biskupa Lindauera, konečně pak k téže příležitosti latinský titul "Tripudia Monasteri Altovadensis in solenni inthronisatione Rev. Et Ilustr. D.D. Episcopi Josephi Andreae (Lindauer) Budvicii die festo purif. B.V.M. 1846" (Teutschmann i Lindauer jsou na stránkách Kohoutího kříže zastoupeni i samostatně). Nevíme, zda k tomu, že původci jsou uváděni jako klášterní společenství (coenobium), přiměla vydavatele patřičná skromnost, či zda šlo opravdu do jisté míry o skladby kolektivní. V každém případě už domovský původ vydavatelův stojí za zaznamenání. Narodil se 9. září roku 1790 jako Joseph Schuster v dnes zcela zaniklém Multerbergu nedaleko rovněž zcela zaniklého Rychnůvku (Deutsch Reichenau bei Friedberg, v letech 1938-1945 Deutsch Reichenau bei Haslach) otci Josephu a matce Marii Schusterovým. Nemohu nepřipomenout, že "City radosti" směřují k datu 28. září, tedy ke svátku zemského patrona sv. Václava, jemuž byl i rychnůvecký farní kostel (v něm byl malý Joseph v den svého narození 9. září rovněž pokřtěn) zasvěcen. Dne 4. listopadu 1811 vstoupil jako řádový novic do vyšebrodského kláštera (přijal řádové jméno Paulin), 1. ledna 1815 tam složil řeholní sliby a 2. září téhož roku byl vysvěcen na kněze. V letech 1818-1828 vykonával funkci novicmistra (1819 podstoupil prvé rigorosum k dosažení titulu doktora filosofie) a také opatova tajemníka, 1829 se stal důchodním kláštera a roku 1838 přispívajícím členem Vlasteneckého muzea v Čechách (až deset let nato si dalo titul České muzeum) a klášterním převorem. V roce 1840 byl jmenován biskupským notářem, sedm let nato i biskupským vikářem a školním dohlížitelem kaplického vikariátu a přísedícím budějovické konzistoře. Z Rožmberka nad Vltavou, kam byl 1855 povolán jako farář a personální děkan, vrátil se tři roky nato znovu jako klášterní převor do Vyššího Brodu, kde 30. ledna 1861 i skonal a byl pochován. A pak že po Mezilesí, jak byl k zániku odsouzený Multerberg česky přezván, nic nezůstalo. City nejsou jen tak něco do větru.
- - - - -
* Mezilesí, Rychnůvek / Kaplice / České Budějovice / Rožmberk nad Vltavou / † † † Vyšší Brod
