logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

PETER WOK (WOLF) URSINUS VON ROSENBERG (Petr Vok z Rožmberka)

Jeho portrét v chlapeckém věku, pořízený někdy kolem roku 1552 středoevropským malířem zvaným Mistr pánů z Rožmberka

Jeho portrét v chlapeckém věku, pořízený někdy kolem roku 1552 středoevropským malířem zvaným Mistr pánů z Rožmberka

Repro Rožmberkové : rod českých velmožů a jeho cesta dějinami (2011), s. 490 (zámek Nelahozeves, Lobkowiczké sbírky, inv. č. LR 7251)

Nejznámější asi portrét posledního Rožmberka z roku 1580 je olejomalba saského malíře, jehož jméno ovšem neznáme

Nejznámější asi portrét posledního Rožmberka z roku 1580 je olejomalba saského malíře, jehož jméno ovšem neznáme

Repro Rožmberkové : rod českých velmožů a jeho cesta dějinami (2011), s. 486 (zámek Nelahozeves, Lobkowiczké sbírky, inv. č. L 5187)

Na dvou portrétech s privilegiem pro městys Vyšší Brod a s Řádem lebkyNa dvou portrétech s privilegiem pro městys Vyšší Brod a s Řádem lebky

Na dvou portrétech s privilegiem pro městys Vyšší Brod a s Řádem lebky

Repro Rožmberkové : stručný průvodce výstavou (2011), s. 168, 169 (ze soukromých sbírek)

Podobizna Petra Voka z díla Diadochus (1602) Bartoloměje Paprockého z Hlohol (1540/1543-1614)

Podobizna Petra Voka z díla Diadochus (1602) Bartoloměje Paprockého z Hlohol (1540/1543-1614)

Repro P. Večeřová, Šumanská tiskárna : (1585-1628) (2002), s. 349

Autorem tohoto jeho "portrétu" z roku 1846 byl Charles Louis Philippot (1801-1859)

Autorem tohoto jeho "portrétu" z roku 1846 byl Charles Louis Philippot (1801-1859)

Repro V. Bůžek - P. Král (ed.), Paměť urozenosti (2008), obr. příl. XXXII

Jezdecká pečeť Petra Voka z RožmberkaJezdecká pečeť Petra Voka z Rožmberka

Jezdecká pečeť Petra Voka z Rožmberka

Repro Rožmberkové : rod českých velmožů a jeho cesta dějinami (2011), s. 486 (SOA Třeboň, Minorité Č. Krumlov, sig. A 2r 5, inv. č. 22 a Národní muzeum Praha, inv. č. H5-115.136)

Začátek jím diktovaných německy psaných cestopisných záznamů z výpravy do Nizozemí z roku 1562, uchovávaných v rukopisném fondu Státního oblastního archivu v Třeboni

Začátek jím diktovaných německy psaných cestopisných záznamů z výpravy do Nizozemí z roku 1562, uchovávaných v rukopisném fondu Státního oblastního archivu v Třeboni

Repro J. Pánek, Petr Vok z Rožmberka : život renesančního kavalíra (2010), s. 57

Heraldické supralibros Petra Voka z roku 1570

Heraldické supralibros Petra Voka z roku 1570

Repro Rožmberkové : rod českých velmožů a jeho cesta dějinami (2011), s. 278

Tlačené supralibros na přední a zadní straně desek lipského vydání knihy Heinricha von Rantzau De conservanda valetudine... (tj. O zachování zdraví...) z roku 1585Tlačené supralibros na přední a zadní straně desek lipského vydání knihy Heinricha von Rantzau De conservanda valetudine... (tj. O zachování zdraví...) z roku 1585

Tlačené supralibros na přední a zadní straně desek lipského vydání knihy Heinricha von Rantzau De conservanda valetudine... (tj. O zachování zdraví...) z roku 1585

Repro Rožmberkové : rod českých velmožů a jeho cesta dějinami (2011), s. 278 (Strahovská knihovna, DR III 20)

Supralibros a exlibris v edinburském vydání Buchananovy Rerum Scoticarum Historia z roku 1583. které bylo součástí Rožmberské knihovny

Supralibros a exlibris v edinburském vydání Buchananovy Rerum Scoticarum Historia z roku 1583. které bylo součástí Rožmberské knihovny

Supralibros a exlibris v edinburském vydání Buchananovy Rerum Scoticarum Historia z roku 1583. které bylo součástí Rožmberské knihovny

Reprofoto ze sbírek Jihočeské vědecké knihovny Pavel Polák

Už Jan III. z Rožmberka (1484-1532), nejvyšší převor českých johanitů a osmý vladař domu Rožmberského, uděluje touto německy psanou listinou z 18. května roku 1528 městečku Vyšší Brod právo užívat městskou pečeť

Jan III. z Rožmberka (1484-1532), nejvyšší převor českých johanitů a osmý vladař domu Rožmberského, uděluje touto německy psanou listinou z 18. května roku 1528 městečku Vyšší Brod právo užívat městskou pečeť

Repro V. Rameš - V. Kolda, Poklady minulosti - Jihočeské archivy : littera scripta manet (2011), s. 67

Privilegium posledního Rožmberka pro městys Vyšší Brod

Privilegium posledního Rožmberka pro městys Vyšší Brod

Repro Rožmberkové : stručný průvodce výstavou (2011), s. 167 (z fondu SOkA Český Krumlov, Archiv města Vyšší Brod, inv. č. 4)

Mapa rožmberského dominia v jeho rozsahu kolem roku 1590 dosvědčuje, kolik společného se Šumavou mělo

Repro Rožmberkové : rod českých velmožů a jeho cesta dějinami (2011), s. 115

Česky psaná závěť posledního Rožmberka obsahuje i přání, aby "tělo pak mé... poctivě a křesťansky v klášteře vyšebrodském pochováno bylo."

Česky psaná závěť posledního Rožmberka obsahuje i přání, aby "tělo pak mé... poctivě a křesťansky v klášteře vyšebrodském pochováno bylo."

Repro V. Bůžek, Světy posledních Rožmberků (2011), s, 575

Pohřební štít Petra Voka z Rožmberka

Pohřební štít Petra Voka z Rožmberka

Repro V. Bůžek, Světy posledních Rožmberků (2011), s, 559

Pohřební prapor Petra Voka z Rožmberka

Pohřební prapor Petra Voka z Rožmberka

Repro Rožmberkové : rod českých velmožů a jeho cesta dějinami (2011), s. 106 (Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. DF 16)

Úmrtní medaile posledního Rožmberka z roku 1611, dílo Abrahama Schmelze,
uchovávaná ve sbírkách Národního muzea v Praze

Úmrtní medaile posledního Rožmberka z roku 1611, dílo Abrahama Schmelze,
uchovávaná ve sbírkách Národního muzea v Praze

Repro J. Pánek, Petr Vok z Rožmberka : život renesančního kavalíra (2010), s. 211
(Národní muzeum v Praze, Numismatické oddělení H5-150.998)

Rožmberský náhrobek ve vyšebrodském klášteře

Rožmberský náhrobek ve vyšebrodském klášteře

Foto Leona Töröková

Detail z rakve posledního Rožmberka

Detail z rakve posledního Rožmberka

Repro J. Jetschgo, Im Zeichen der Rose : Reise in eine europäische Provinz zwischen Donau und Moldau (2013), s. 23, foto Aleš Motejl

Rekonstrukce rožmberského mauzolea v českokrumlovském chrámu sv. Víta - alabastrový jezdec na vrcholu retáblu byl odstraněn jezuity už krátce po smrti Petra Voka někdy před rokem 1615

Rekonstrukce rožmberského mauzolea v českokrumlovském chrámu sv. Víta - alabastrový jezdec na vrcholu retáblu byl odstraněn jezuity už krátce po smrti Petra Voka někdy před rokem 1615

Repro Rožmberkové : rod českých velmožů a jeho cesta dějinami (2011), s. 417, kresba Z. Gersdorfová

Torzo mauzolea, jehož autorem byl sochař Jiří Bendl

Torzo mauzolea, jehož autorem byl sochař Jiří Bendl

Foto Pavel Polák

Znak a jméno Petra Voka z Rožmberka (latinská zkratka P. W. V. D. R. znamená Petrus Woko Ursinus de Rosenberg) na hlavni děla zvaného Nachtigal (tj. Slavík) z roku 1608, dochovaného na nádvoří českokrumlovského zámku

Znak a jméno Petra Voka z Rožmberka (latinská zkratka P. W. V. D. R. znamená Petrus Woko Ursinus de Rosenberg) na hlavni děla zvaného Nachtigal (tj. Slavík) z roku 1608, dochovaného na nádvoří českokrumlovského zámku

Repro J. Pánek, Petr Vok z Rožmberka : život renesančního kavalíra (2010), s. 193

Zatím jediná socha Petra Voka u nás byla odhalena 17. září roku 2011 v mé rodné Soběslavi - keramická plastika v nadživotní velikosti je dílem sochaře Václava HrůzyZatím jediná socha Petra Voka u nás byla odhalena 17. září roku 2011 v mé rodné Soběslavi - keramická plastika v nadživotní velikosti je dílem sochaře Václava Hrůzy

Zatím jediná socha Petra Voka u nás byla odhalena 17. září roku 2011 v mé rodné Soběslavi - keramická plastika v nadživotní velikosti je dílem sochaře Václava Hrůzy

Foto Ivo Kareš

Model Soběslavi v době vlády Petra Voka, tedy počátkem 17. století, zhotovený nákladem města a umístěný roku 2015 ve zdejším Rožmberském domě

Model Soběslavi v době vlády Petra Voka, tedy počátkem 17. století, zhotovený nákladem města a umístěný roku 2015 ve zdejším Rožmberském domě

Foto Ivo Kareš

"Rožmberský dům" v Soběslavi, který v roce 1581 koupil Petr Vok a daroval jej Zuzaně Vojířové

"Rožmberský dům" v Soběslavi, který v roce 1581 koupil Petr Vok a daroval jej Zuzaně Vojířové

Foto Pavel Polák

Věž soběslavského hradu

Věž soběslavského hradu

Foto Pavel Polák

Petr Vok na pamětních medailích vydaných k Rožmberskému roku 2011 - tu vlevo vydal Národní památkový ústav a vpravo Vysoká škola evropských a regionálních studií v Českých Budějovicích

Petr Vok na pamětních medailích vydaných k Rožmberskému roku 2011 - tu vlevo vydal Národní památkový ústav a vpravo Vysoká škola evropských a regionálních studií v Českých Budějovicích

Foto Pavel Polák

Rožmberské pokoje na zámku v Českém Krumlově

Rožmberské pokoje na zámku v Českém Krumlově

Rožmberské pokoje na zámku v Českém Krumlově

Repro J. Pánek, Petr Vok z Rožmberka : život renesančního kavalíra (2010), obr. příl.

Rožmberský palác na Pražském hradě na kresbě Thomase Haffeneckera z roku 1722

Rožmberský palác na Pražském hradě na kresbě Thomase Haffeneckera z roku 1722

Repro Rožmberkové : rod českých velmožů a jeho cesta dějinami (2011), s. 212 (Archiv Pražského hradu, inv. č. SPS 125/1)

Rožmberský palác na Pražském hradě před přestavbou na Ústav šlechtičen na modelu, zhotoveném v roce 1947 pro výstavu Pražský hrad v renesanci a baroku

Rožmberský palác na Pražském hradě před přestavbou na Ústav šlechtičen na modelu, zhotoveném v roce 1947 pro výstavu Pražský hrad v renesanci a baroku

Repro Rožmberkové : rod českých velmožů a jeho cesta dějinami (2011), s. 212 (Správa Pražského hradu, inv. č. HS 10893c)

Areál bývalého soběslavského hradu na fotografii z konce 19. století - v jeho jižním křídle působilo na počátku 17. století krátce Rožmberské gymnázium

Areál bývalého soběslavského hradu na fotografii z konce 19. století - v jeho jižním křídle působilo na počátku 17. století krátce Rožmberské gymnázium

Repro V. Bůžek a kol., Světy posledních Rožmberků (2011), s. 402 (SOA Tábor, sign. vb2)

Místa původu studentů pražského Karolina a Klementina z jihočeského rožmberského dominia v poslední třetině 16. a na počátku 17. století

Místa původu studentů pražského Karolina a Klementina z jihočeského rožmberského dominia v poslední třetině 16. a na počátku 17. století

Repro V. Bůžek a kol., Světy posledních Rožmberků (2011), s. 400 (na základě podkladu Václava Bůžka nakreslil Jaroslav Synek)

Brána do třeboňského zámku s nápisem "Petr Wok Ursin poslední Wladař domu rozemberského Léta Páně od narození Syna Božího MDCVII"Brána do třeboňského zámku s nápisem "Petr Wok Ursin poslední Wladař domu rozemberského Léta Páně od narození Syna Božího MDCVII"

Brána do třeboňského zámku s nápisem "Petr Wok Ursin poslední Wladař domu rozemberského Léta Páně od narození Syna Božího MDCVII"

Foto Pavel Polák

Budova z roku  1605, kde byla po prodeji Krumlova umístěna rožmberská knihovna, obrazárna a archív

Budova z roku 1605, kde byla po prodeji Krumlova umístěna rožmberská knihovna, obrazárna a archív

Foto Pavel Polák

Pivo Petr Vok z českokrumlovského pivovaru z roku 2023 - letopočet 1560 odkazuje na stavbu nového pivovaru, kterou nařídil Vilém z Rožmberka

Pivo Petr Vok z českokrumlovského pivovaru z roku 2023 - letopočet 1560 odkazuje na stavbu nového pivovaru, kterou nařídil Vilém z Rožmberka

Foto Ivo Kareš

Domy "alpského typu" ve Volarech na snímku Josefa Seidela z počátku 20. století v původní a pozdější kolorované verzi - Pavel Scheufler v knize "Šumava za císaře pána" (2023) uvádí, že se tu tento typ architektury objevil v 16. století, kdy přišli na Šumavu zemědělci ze Štýrska a Tyrol na pozvání Petra Voka, ten také 7. dubna 1506 bylo obyvatelům Volar udělil mimo jiné právo bezplatného získávání dřeva pro stavební účely i jako otopu (viz Wikipedia)

Domy "alpského typu" ve Volarech na snímku Josefa Seidela z počátku 20. století v původní a pozdější kolorované verzi - Pavel Scheufler v knize "Šumava za císaře pána" (2023) uvádí, že se tu tento typ architektury objevil v 16. století, kdy přišli na Šumavu zemědělci ze Štýrska a Tyrol na pozvání Petra Voka, ten také 7. dubna 1506 bylo obyvatelům Volar udělil mimo jiné právo bezplatného získávání dřeva pro stavební účely i jako otopu (viz Wikipedia)

Domy "alpského typu" ve Volarech na snímku Josefa Seidela z počátku 20. století v původní a pozdější kolorované verzi - Pavel Scheufler v knize "Šumava za císaře pána" (2023) uvádí, že se tu tento typ architektury objevil v 16. století, kdy přišli na Šumavu zemědělci ze Štýrska a Tyrol na pozvání Petra Voka, ten také 7. dubna 1506 bylo obyvatelům Volar udělil mimo jiné právo bezplatného získávání dřeva pro stavební účely i jako otopu (viz Wikipedia)

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist