HEIDE PIRKLBAUER-VOITLOVÁ
Apokalypsa
Vlastně si tu beru jako "textovou ukázku" titul grafického souboru českokrumlovské rodačky, která je i literárně činná, přičemž její práce jsou sice na serveru Wikipedia precizně vypočítány, ale jejich znění se na internetu dopátrat nelze. Ten titul navíc odkazuje na Zjevení sv. Jana a byl vytvořen v osudovém roce 1968. Je to asi sotva náhoda u člověka její blízkosti k českým zemím. Narodila se 9. ledna 1942 ve městě, přejmenovaném tehdy po "říšském" záboru Krummau an der Moldau. Po vyhnání se ocitla v rakouském Linci (Linz). Tam v roce 1961 i maturovala a na zdejší umělecké škole ("Kunstschule der Stadt Linz" byla založena v roce 1947) studovala u profesora Dr. Alfonse Ortnera (1907-1992) volnou grafiku, u profesora Herberta Dimmela (1894-1980) malbu. Brzy i vystavovala, 1965 v Mnichově (München), 1966 a 1967 v Linci, 1968 v Salcburku (Salzburg) a v chorvatském Záhřebu (Zagreb). Řada jejích prací se nachází ve veřejném i soukromém majetku. Její grafické soubory "Geträumtes" a už zmíněná "Apokalypse" vyšly v nakladatelství Neugebauer-Press. Už záhy se věnovala i literatuře. Její lyrika a próza opakovaně zaplňovala jak stránky almanachu "Facetten - Literarisches Jahrbuch der Stadt Linz" (dříve už za války vycházel pod titulem "Stillere Heimat"), tak renomovaného literárního čtvrtletníku "Die Rampe", jehož vydavatelem je linecký "Adalbert-Stifter-Institut des Landes Oberösterreich". Erich Hans ve svém medailonu na stránkách krajanského měsíčníku "Hoam!" cituje i hodnocení, kterým ocenil autorčinu výtvarnou tvorbu Wilhelm Formann (Hans i Formann jsou také oba samostatně zastoupeni na webových stranách Kohoutího kříže, Formann byl navíc stejně jako od roku 1974 rovněž Heide Pirklbauer-Voitlová členem lineckého uměleckého sdružení MAERZ). V českém překladu by znělo následovně:
"Pracovní postupy linecké umělecké školy a jejích učitelských osobností jsou u Heide Voitlové její vlastní tvorbou překryty. Vlastní fantazie dává umělkyni volnost, když přechází od dřevorytu k barevné malbě, a to včetně podmalby na skle (v originále "zum Hinterglasbild"). Hledí do snového světa. Všechny ty ornamentální jednotlivosti, které se rodí v její představivosti, objevují se jako předobraz i v exotických kulturách od východní Asie až k Mexiku. Heide Voitlová si jich vůbec nemusí být vědoma: tvoří odznovu (v originále "sie schafft Neues"). Chtěla by tak říci obrazem totéž, co činí i svým psaním:... nelze to vyjádřit jinak. I podmalbou na skle nám to chce sdělit. Heide Voitlová básní očima. To, co předkládá svou tvorbou, není reprodukcí okolního světa, nýbrž jeho proměnou..."
Je asi namístě dodat, že se Heide Voitlová, tehdy ještě pod svým dívčím jménem, roku 1977 podílela i na umělecké výstavě u příležitosti setkání německých a rakouských Šumavanů v jejich patronátním bavorském městě Pasově (Passau). V roce 2000 se už provdaná Heide Pirklbauer-Voitlová stala členkou rakouského PEN (zkratka vyjadřuje anglické výrazy "poets, playwrights, editors, essayists, novelists" (tedy "básníci, dramatici, vydavatelé, esejisté, romanopisci") klubu.
- - - - -
* Český Krumlov
