FRANZ MARTIN PASSAUER
Z farní kroniky
1867
Já Franz Martin Passauer, tč. farář v Neulosimthalu (kdysi i česky Nový Losimtál, ves zaniklá pod českým místním jménem Jedlina - pozn. překl.), jsem se narodil 27. července roku 1827 v Plané u Mariánských Lázní (v originále "in Plan" - pozn. překl.), kde jsem v tamní hlavní škole (v originále "Hauptschule" - pozn. překl.) nabyl prvního vzdělání. Po dovršení věku 13 let jsem navštěvoval gymnázium v Chebu (v originále "in Eger" - pozn. překl.), nato univerzitu v Praze, kde jsem absolvoval filosofická a jako chovanec arcibiskupského semináře (v originále "als Alumnus des Fürstenbischöflichen Seminars" - pozn. překl.) teologická studia, byl jsem 29. července 1852 vysvěcen na kněze a jako kooperátor ustaven (v originále "juristiktioniert" /!/ - pozn. překl.) v Horní Blatné (v originále "in Platten", jde o hornické město /německy i "Bergstadt Platten"/ v Krušnohoří - pozn. překl.), kde jsem byl po 11 let činný v duchovní péči a během té doby administroval vždy 10 a půl měsíce farnost v Horní Blatné a 3 a půl měsíce "excurrendo" (tj. jako dojíždějící - pozn. překl.) farnost Seifen (dnes Ryžovna, část města Boží Dar - pozn. překl.). Na svou prosbu jsem byl jako první kooperátor (v originále "als erster Kooperator" - pozn. překl.) přeložen do Dreihacken (dnes Tři Sekery v okr. Cheb - pozn. překl.), na kteréžto štaci (v originále "auf welcher Stazion" - pozn. překl.) jsem setrval až do svého jmenování na zdejší faru (rozuměj do Nového Losimtálu - pozn. překl.). K tomu došlo ze strany c.k. místodržitelství rozhodnutím č. 54134 ze dne 7. ledna 1867 a ze strany veledůstojné arcibiskupské konzistoře (Tachovsko už spadalo pod pražskou arcidiecézi, českobudějovická diecéze ovšem s ní tehdy za neexistence plzeňské diecéze přímo sousedila - pozn. překl.) rozhodnutím č. 844 ze dne 6. února 1867. Dne 28. února jsem byl uveden do úřadu (v originále "legte ich den Investitur" - pozn. překl.) na vikariátním úřadě v Boru u Tachova (v originále "im Haider Vikariatamte" - pozn. překl.) pro obec Schönwald (dnes Lesná v okr. Tachov - pozn. překl.) a dorazil ještě téhož dne do Nového Losimtálu, kde jsem byl svými farníky přijat za projevů nelíčené radosti.
(…)
Dne 29. listopadu 1867 zemřel na svém zámku ve Waldheimu (dnes zaniklé Zahájí v okr. Tachov) pan baron Ernst Malowetz von Malowitz (zemřel na břišní tyfus /Schleimschlag/, viz blíže Wikipedia, rodu patřilo kdysi panství Hluboká nad Vltavou /Bohuslav Malovec byl počátkem 17. století druhým nejbohatším rytířem v Čechách/, pro účast na stavovském povstání bylo však Malovcům z Malovic /přídomek podle Malovic na Netolicku/ v roce 1619 hlubocké panství zkonfiskováno ve prospěch generála Marradase, zastoupeného i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.), c.k. komoří, armádní rytmistr (v originále "Rittmeister in der Armeee" - pozn. překl.) a byl za velké účasti svých někdejších poddaných, kterým byl, ačkoli staré poddanské vztahy už padly, stále ještě velkým dobrodincem, dne 2. prosince pochován do své nádherné hrobky ve Waldheimu. Pokoj popelu jeho.
Kronika fary Jedlina 1787-1948
Narodil se 27. července roku 1827 v Plané u Mariánských Lázní čp. 130 tamnímu tkalci (v matrice "Leinweber") Johannu Passauerovi a jeho ženě Katharině, dceři Ferdinanda Zimmerta a Margarethe, roz. Petzlové. Svůj životopis zanechal v podstatě na stránkách farní kroniky, jež je asi tím nejvzácnějším, co ze zaniklé příhraniční Jedliny zbylo. Poté, co z Boru u Tachova jako tamní arcibiskupský vikář, jímž byl jmenován po skonu svého předchůdce, borského okresního arcibiskupského vikáře, kanovníka a faráře P. Andrease Deutsche, 15. ledna 1898 přesídlil do Nového Losimtálu na penzi, už 28. února tu zemřel a byl 3. března pochován se všemi patřičnými poctami do klenuté hrobky (v originále "im einen gewölbten Grabe"), přičemž se přespolní hosté pro sněhové závěje a prudkou bouři, jak to popisuje farní kronika, nemohli obřadu zúčastnit.
- - - - -
* Planá u Mariánských Lázní / Cheb / Tři Sekery / Bor u Tachova / Zahájí, Lesná / † † † Jedlina, Lesná
