JOHANN MÜLLER
Jubileum
Věřící farní obce Zátoň (Ottau) se těší, že budou smět 29. srpna roku 2010 slavit obzvláštní jubileum. Kostel Stětí sv. Jana Křtitele (v originále "Kirche 'Johannes Enthäuptung" - pozn. překl.) v naší šumavské vsi byl dne 29. srpna 1510 vysvěcen (před pěti sty lety tedy, původní podoba pozdně gotické svatyně byla ovšem románská a jako vůbec snad nejstarší církevní stavba jižních Čech odkazuje někam do 11. století - pozn. překl.) pražským světícím biskupem (byl tu i klášter s proboštstvím, náležející benediktinům v Ostrově /při Davli/, kde jejich komunita působila někdy od roku 999 - pozn. překl.).
Už léta se účastní lidé, kteří se cítí příslušet naší obci a farnosti, svou účinnou podporou obnovy našeho překrásného a pro svou starobylost i veškeré cti hodného domu Božího (v originále "unseres altehrwürdigen und wunderschönen Gotteshauses" - pozn. překl.).
Naši šumavští předkové se před pěti sty lety rozhodli zasvětit kostel i osadu události, při níž Jan Křtitel, předchůdce Ježíšův (v originále "der Vorläufer Jesu, Johannes der Täufer" - pozn. překl.), musil položit svůj život. Následoval příkazu Božího více nežli vůle a žádostí krutého panovníka Heroda.
Proč lidé té doby zvolili právě tuto událost z dějin naší spásy, aby tak dali výraz své víře, nevíme. Snad rozpoznali v prorockém vidění spojitost mezi žitou vírou, resp. věrností zákonu Božímu, a nezlomným odhodláním vytrvat na straně pravdy a spravedlnosti - to obojí podle příkladu Křtitelova.
Lidé oněch pěti století (nevíme, oč delší byl ovšem čas od vzniku svatyně předchozí - pozn. překl.) zdejšího křesťanského bytí milovali svou církev, svůj domov a svůj dům Boží, v němž se neděli co neděli shromažďovali, aby vzdali Bohu čest. Ti lidé snášeli po staletí pronásledování, zvůli a dokonce i smrt (v originále "nahmen durch Jahrhunderte Verfolgung, Willkür und sogar den Tod in Kauf" - pozn. překl.) - jako Ježíšův předchůdce Jan Křtitel.
Vedle apoštolských knížat Petra a Pavla vévodí především postava Jana Křtitele liturgii měsíce června - tak jak uctíváme v každém měsíci církevního roku světce naší církve a velké postavy dějin lidstva coby své vzory a přímluvce.
Ten, kdo pozná život těchto žen, mužů a mladistvých, kteří bytují při Bohu, aby tím i přijal jejich poselství, nabude pro svůj vlastní život a pro život svých blízkých sílu a pevnou důvěru. To Boží světlo se line z tváří světců až do naší doby a dává nám snést temnotu a zlo světa, překonat je a obrátit v dobro.
Patron našeho kostela Jan Křtitel je symbolem očekávání. Jeho životní příběh ho vtáhl do dění kolem Krista. Matka Alžběta a otec Zachariáš prokázali věrnost ve víře i za okolností, které se zdály slibovat jen zoufalou marnost. Stáli v jedné řadě se všemi, kdo dospěli k přesvědčení, že Bůh je ve všech zmatcích doby a někdy i na samém pokraji zániku s námi jako pastýř a pomocník, neustupující nikdy od toho, co nám přislíbil.
Víra, že přes vyhnání a nouzi vyjeví se na konci každé cesty Boží požehnání a starost o ty, kdo v Něho věří, ta víra provázela a provází mnohé v minulosti i v přítomnosti.
Místem pobytu Janova je zpočátku poušť; také naše doba a život mnohých z nás byly vnímány, zakoušeny a pociťovány jako poušť. Tváří v tvář často ve společnosti a církvi se vyskytující názorové dezorientaci mnoho lidí dopřálo sluchu slovům Janovým - a tím i Slovu Božímu nám všem určeným. Hlas "volajícího na poušti" své doby je i v roce 2010 a v letech budoucích hlasem varovným a nabádavým. Jeho slovo a jeho příklad udávají směr v časech velké nouze a bezradnosti.
Jan Křtitel povzbuzuje k životu ve víře, která počítá už předem se zásahy Božími a s přítomností Boha, stále nás doprovázejícího. Povzbuzuje nás zároveň vždy znovu odejít do pouště, abychom se byli schopni zbavit iluzí a zklamání. Pravda, spravedlnost a mír v životě jednotlivců i celých národů mohou získat prostor jen tehdy, zakoření-li spravedlnost Křtitelova, jeho láska k Bohu a k lidem v srdcích věřících, aby tam dokázala růst.
S přátelskými pozdravy a požehnáním Božím pro Vás všechny
"Pater Johann Müller SAC, MilDek. a.D., Zeppelinstraße 297, 88048 Friedrichshafen"
Glaube und Heimat, 2010, č. 6, s. 1
Narodil se 30. června roku 1939 v Branné (Pramles), dnes jako součást osady Běleň (německy Wieles) části obce Malšín (Malsching). Stal se po vyhnání ze Šumavy v Německu bratrem řádu palotinů SAC (tj. Societas Apostolatus Catholici, označení "palotini" či "pallotini" odkazuje k památce sv. Vincenta Pallottiho, /1795-1850/, kněze a zpovědníka v Římě, působícího mezi mládeží, sirotky, vězni, nemocnými a vojáky, zpovídali se však u něho i papež a kardinálové) a vojenským knězem bundeswehru. Kouzelná je v jeho kázání přítomnost Křtitelova i Kristova nejen v krajině kolem zátoňského kostela nad řekou Vltavou, mířící odtud k samému srdci Čech, nýbrž i v často vzdálených krajinách, kam byli odsud vyhnány jejich děti ve víře. Friedrichshafen, odkud i k nám míří kazatelovo slovo, je bádensko-württemberské město na severním břehu Bodamského jezera (Bodensee) v jižním Německu. Zemřel tam 25. března roku 2022 v nedožitých 83 letech a byl pochován u kláštera na zámku Hersberg při obci Immenstaad am Bodensee ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko
- - - - -
* Branná, Malšín / Zátoň, Větřní / † Friedrichshafen (BW) / † † Hersberg, Immenstaad am Bodensee (BW)
