logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FERDINAND BŘETISLAV MIKOVEC

Podle tohoto záznamu v německy psané "sloupské" matrice se narodil dne 23. prosince roku 1826 ve zdejším čp. 1 (starý hospodářský dvůr, z něhož zbylo právě jen obydlí panského správce /dnes na adrese Mikovcova ulice čp. 181/ s pamětní deskou slavného rodáka z roku 1936) a následujícího dne (byl to Štědrý den toho roku) ho děkan Franz Klein ve zdejším kostele sv. Kateřiny i pokřtil jménem Ferdinand Daniel Emanuel Mikowetz - novorozencův otec, justiciár a správce zdejšího statku knížat Kinských Ferdinand Mikowetz, byl synem měštana v Rokycanech čp. 90 jménem Joseph Mikowetz, jehož žena Magdalena byla roz. Lorenzová z Loun (Laun), chlapcova matka Theresia byla pak dcerou Daniela Zwerziny, penzionovaného vrchního mýtníka (Obermaut) rychmburského panství hraběte Filipa Kinského, a Theresie, roz. Morgensternové z Prahy čp. 51

Repro Archivní vademecum SOA Litoměřice

Titulní list matriky farní obce Sloup v Čechách
se záznamem i o jeho narození

Titulní list matriky farní obce Sloup v Čechách
se záznamem i o jeho narození

Repro Archivní vademecum SOA Litoměřice

Na kresbě Jana Vilímka

Na kresbě Jana Vilímka

Repro Wikimedia Commons

Rodný dům ve Sloupu v Čechách a detail pamětní deskyRodný dům ve Sloupu v Čechách a detail pamětní desky

Rodný dům ve Sloupu v Čechách a detail pamětní desky

Foto Květa Cempírková

Skalní hrad nad rodným domem

Skalní hrad nad rodným domem

Foto Pavel Polák

Parte v časopisu Lumír

Parte v časopisu Lumír

Repro Lumír, 1862, č. 39, s. 77

Jeho hrob na hřbitově za obcí Sloup v Čechách

Jeho hrob na hřbitově za obcí Sloup v Čechách

Foto Květa Cempírková

Pasáž z pamětí Josefa Václava Friče připomíná autorovy styky s Mikovcem, Alfredem Meissnerem i Moritzem Hartmannem

Pasáž z pamětí Josefa Václava Friče připomíná autorovy styky s Mikovcem, Alfredem Meissnerem i Moritzem Hartmannem

Repro J. V. Frič, Paměti. I. (1957), s. 331

Potrét opata Franze rytíře von Wendschuha z kláštera ve Vyšším Brodě

Potrét opata Franze rytíře von Wendschuha z kláštera ve Vyšším Brodě

Foto Milan Hlinomaz

Náhrobek opata Wendschuha ve Vyšším Brodě, o němž je řeč v Mikovcově textu

Náhrobek opata Wendschuha ve Vyšším Brodě, o němž je řeč v Mikovcově textu

Foto Milan Hlinomaz

Titulní list svázaného prvního ročníku časopisu Lumír

Titulní list svázaného prvního ročníku časopisu Lumír

Repro Google Books

Znak a hraniční kámen kláštera ve WilheringuZnak a hraniční kámen kláštera ve Wilheringu

Znak a hraniční kámen kláštera ve Wilheringu

Foto Pavel Polák

Scénický návrh Karla Svolinského pro jubilejní uvedení poslední Smetanovy opery "Čertova stěna" roku 1942, 60 let od její premiéry, se zobrazením "hradu na horní Vltavě", od roku 1938 přitom v "říšském záboru"

Scénický návrh Karla Svolinského pro jubilejní uvedení poslední Smetanovy opery "Čertova stěna" roku 1942, 60 let od její premiéry, se zobrazením "hradu na horní Vltavě", od roku 1938 přitom v "říšském záboru"

Repro Smetanův operní epilog : k novým dramaturgickým úpravám Čertovy stěny : zpovědi a úvah (1942), s. 125

Působí až neuvěřitelně, že protektorátní cenzuře toho roku nevadily tyto řádky, věnované scenerii libreta "Čertovy stěny"

Působí až neuvěřitelně, že protektorátní cenzuře toho roku nevadily tyto řádky, věnované scenerii libreta "Čertovy stěny"

Repro Smetanův operní epilog : k novým dramaturgickým úpravám Čertovy stěny : zpovědi a úvah (1942), s. 129-130

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist