logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

SIMON MALINA

...je už 54 roků stár a slouží jako písař, lesník a pojezdný 33 roků

Ten vlastnoruční dopis, z něhož je kus věty vzat, pochází asi z roku 1725, a vím o něm díky článku Ing. Antonína Nikendeye v Obnovené Tradici č. 13 o několika nejstarších zapomenutých vedoucích lesního úřadu ve Vimperku (Winterberg). Díky témuž autorovi a také mravenčímu úsilí šéfa Sudetoněmeckého archivu v Mnichově Dr. Raimunda Paleczeka, které mám oba tu čest považovat za své přátele, podařilo se o Simonu Malinovi ze Dvorů u Lažišť, pisateli citovaného německého dopisu, shromáždit přece jen několik dat. Zemřel ve Vimperku 1. září roku 1729, "stár" 57 let, tedy tři roky poté, co dovršil Kristových 33 let ve službě šumavským lesům. Narodil se, jak víme z prachatické matriky, 24. října 1672 ve Dvorech (podle Pfohlova lexikonu obcí z roku 1921 německy Dwur, pošta a nejbližší železniční stanice Husinec) otci Vítu Malinovi a jeho ženě Alžbětě, roz. Pehelové. Rodiče měli svatbu 13. října roku 1671, datum otcova úmrtí známe, narození přesně nikoli, asi to byl červen 1645, jak mi píše Raimund Paleczek, důvodem nejasnosti jsou nejspíše zmatky třicetileté vojny, jako byl příčinou úmrtí Víta Maliny 25. dubna 1682, týž den jako jeho bratra Simona, možná mor, vrcholící v Čechách kolem roku 1680. Jistá Elisabetha Malinka (latinský zápis uchoval českou přechylovací koncovku), vdova po Thomasi Malinovi (snad se po smrti Simona Maliny vdala podruhé) zemřela "in Dwur" v červenci 1708 ve věku 60 let (nejstarší z jejich dětí mělo rovněž jméno Simon). Otec Víta Maliny i otec Alžběty Pehelové, rodičů našeho Simona Maliny, figurují, jak mě upozornil Raimund Paleczek, rovněž na stranách edice Berní rula 28, Kraj prácheňský II. díl, strana 529. Jsou to Václav Malina a Jan Pehel, oba coby "rolníci, jež qualitates osedlého mají". Václav Malina ze Dvorů byl tedy dědem našeho Simona Maliny, ustaveného v roce 1708 (bylo mu tehdy 36 let) kněžnou Arnoštkou z Eggenberka (Ernestine von Eggenberg) "novým lesníkem" ("als neuer Waldmann") panství Vimperk (Herrschaft Winterberg). Podle Ing. Nikendeye, jehož poznatky tu přebírám, je doloženo i to, že ještě onoho roku 1708 složil v Krumlově předepsanou přísahu, tzv. jurament. Už citovaný dopis označuje jeho dlouholeté funkce (pokud platí oněch 33 let v dopise psaném 1725, byl by ve službě už od svých dvaceti let, tj. počínaje rokem 1692) tituly písař (Schreiber), lesník (Waldmann) a pojezdný (Wirtschaftsbereiter). Než byl Malina jmenován polesným (Waldbereiter), sloužil právě jako hospodářský pojezdný tak, že musel projíždět na koni celou oblast a zjišťovat, zda se dopravuje zboží a především sůl po stezkách k tomu určených a nikoli po tzv. černých cestách. Zaměstnání to příjemné nebylo, neboť, jak píše Nikendey, býval pojezdný "častokrát přepadán doprovodem soumarů, kteří přepravovali zboží 'na černo'". Simon Malina, a to je hlavním důvodem, proč figuruje na těchto webových stranách, je autorem popisu ("Spezification") lesů panství Vimperk, datovaného na konci výčtu 68 místopisných položek dnem 10. srpna 1710 a jím vlastnoručně podepsaného "Simon Mallýna" i s oním titulem "Waldmann" za jménem, které nesmí být opomenuto.

P.S. Ing. Josef Jelínek, ročník narození 1923, rodák z dnes už neexistujících Ervěnic (Seestadtl) u Chomutova (Komotau), význačný český lesnický odborník, publikoval ve své knize "Od jihočeských lesů k hospodářským lesům Šumavy" (2009) - mám v ruce její výtisk věnovaný právě jeho příteli Ing. Antonínu Nikendeyovi - a vlastně už předtím v práci "Větrná a kůrovcová kalamita na Šumavě z let 1868 až 1878" (1985) několik ukázek ze zpráv Simona Maliny knížecí vrchnosti o rozsahu škod na vrchnostenských lesích. Uvádíme pasáž z Jelínkovy knihy i s poznámkami jejího autora k místnímu určení jednoho z Malinových hlášení pod titulem námi dodaným a se zpětným doplněním původními německými místními a pomístními jmény.

Z hlášení o lesních polomech

Nadlesní Malina roku 1710 oznamuje kostrbatou němčinou své eggenberské vrchnosti:

...že v lesích vimperského panství leží mnoho tisíc větrem poválených stromů a že nejvíc byly postiženy tratě Haidberg, Grosser Wald, Granitzwald a Chrustlberg.

Náhodně nalezený, neevidovaný hejtmanský protokol z roku 1740 doplněný situačním náčrtem /spíše skicou/ pomohl identifikovat uváděné lokality zhruba takto: Haidberg /synonymum Vřesová hora/ je totožný s dnešní Zátoňskou horou, Grosser Wald /tj. Velký les/ je exploatační prostor Šeravské sklárny v revíru Lipka /Freiung/, Granitzwald /tj. Pomezní les/, dnes už většinou bezlesí, je pás táhnoucí se podél státní hranice od Českých Žlebů /Böhmisch Röhren/ a našíř až k Vltavě, Chrustlberg /tj. Hora s chrustem/ je dnešní lesní hřbet Chlustov.
Obsahově stejně málo informující jsou i později koncipované zprávy téhož nadlesního uvádějící, že:

  • jednotlivé vichřice rozlámaly desítky a stovky stromů v okolí Lipky, Solné Lhoty (Salzweg), Klášterce (Klösterle), Šumavských Hoštic (Huschitz), Řepešína (Repesching), Milešic (Oberhaid), Mlynářovic (Müllerschlag) a Chlístova (Klistau),
  • v revíru Včelná (Kellne) padla celá třetina Libotyňského lesa (Libotiner Wald),
  • okolo Kaplického potoka (Kapellenbach) leží všechny stromy na úseku dlouhém dvě hodiny pěší cesty,
  • na vrcholku Boubína (Kubani) bylo vyvráceno tisíc smrků.

- - - - -
* Dvory / Český Krumlov / † † † Vimperk

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záhlaví prvního svazku křestní a oddací matriky města Prachatic se zápisem o narození jeho matky Alžběty rodičům Janu Pehelovi a jeho ženě Katharině ("Uxor legitima" za jejím jménem znamená "zákonitá manželka")
Svatba jeho otce Víta Maliny s Alžbětou, dcerou Jana Pehla "odtud", jak ji zaznamenává prachatická oddací matrika
Záznam prachatické křestní matriky o jeho narození roku 1672 ve Dvorech otci "Wítu Malynovi"
a jeho ženě "Alžbiětě"
Zápis z úmrtní matriky farní obce Lažiště začíná slovy: Umřel jest Wít Malina hospodář z Dvorů jakož i take Simon Malina bratr jeho..." a končí: "magicze wieku sweho 37 a Simon 44 Leta"

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist