LEOPOLD KAFKA
První českobudějovická továrna poživatin
Budweiser Eierteigwaren-, Malz- und Korn-
Kaffeefabrik
Leopold Kafka
empfiehlt den P.T. Kaufleuten ihre vorzzüglichen Eierteigwaren
und echten Malzkaffee mit
Gratisfreigabe von feinem
gravierten Nickel Ess-Besteck.
losen Malz- und Kornkaffee, billigst berechnet.
(tj. "Budějovická továrna na vaječná těsta, sladovou a žitnou
kávu
Leopold Kafka
doporučuje P.T. zákazníkům svá výborná vaječná těsta
a pravou sladovou kávu se
zdarma darovanou jemně
gravírovanou sadou nerezových jídelních příborů,
nebalenou sladovou a žitnou kávou nejlevněji účtovanou." - pozn. překl.)
Průvodce po židovských Budějovicích (2025), s. 19
Tímto několikrát v českobudějovickém německém listu "Budweiser Zeitung" zveřejněným inzerátem ilustrovala záslužná publikace Jana Ciglbauera "Průvodce po židovských Budějovicích" vydalo nakladatelství "Post Bellum" pod záhlavím "Paměť národa" roku 2025. V našem titulu použitý přívlastek "První" najdeme v české inzerci firmy v listu "Jihočech" roku 1921. Svým zbožím ovšem Leopold Kafka nedokázal po "převratu" v roce 1918 konkurovat zejména firmě Zátkově a už roku 1926 rozprodával stroje a nabízel i prostory sbé továrny na byty. Už úvodník "Budweiser Zeitungů v čísle datovaném dnem 19. března 1907 varuje před firmou Monopol - Bratří Zátkové (mlýn v Březí u Boršova při řece Vltavě vyráběl těstoviny už od roku 1884)‚ takže Kafka mohl být první toliko v Českých Budějovicích. Sice se tu 17. března 1862 narodil, ale otec Josef Kafka (1822-1902) pocházel ze Zběšiček (tam se narodil v nežidovské rodině ovšem otec prezidenta Havla), matka Franziska (Fanny), roz. Löfflerová z Týna nad Vltavou. Leopold začínal jako v Českých Budějovicích jako obchodník s moukou a měl ve zdejší Plachého ulici pražírnu kávy. Dne 28. května 1895 se v židovském templu ve Vídni VI, ulice Schmalzfofgasse, jak o tom referoval i "Budweiser Zeitung", oženil s Helene, roz. Khunerovou (*11. srpna 1869 ve Vídni, †10. února 1937 v Českých Budějovicích /server Geni poskytuje i snímek s manželem a dětmi/ ve věku 67 let). Leopold Kafka se cítil Němcem, jak dokládá i jeho členství ve sdruženích Budweiser Geselligkeitsverein či Deutsche Liedertafel (tam byl roku 1930 odměněn česrtným odznakem za 40 let členství). Koupil počátkem dvacátého století od knížete Adolfa Josefa Schwarzenberga pozemky na Lineckém předměstí, ale doba, jak už zmíněno, mu v novém "národním státě" a zejména po Hitlerově nástupu k moci v sousedním Německu nijak nepřála. Zemřel rok po manželčině skonu (obojí úmrtí byla ještě zaznamenána na stránkách "Budweiser Zeitung) a byl pochován na českobudějovickém židovském hřbitově. Ušel tak osudu svých potomků, z nichž někteří holocaust přežili, někteří skončili v Osvětimi. Dokumentovat to lze na příkladu dvojčat Franze a Otty Kafkových (*oba 5. ledna 1901 v Českých Budějovicích). Oba chodili spolu do jedné třídy českobudějovické německé reálky a v roce 1919 přešli oba po maturitě na obchodní školu. Otto zahynul v Osvětimi roku 1944, Franz, který se oženil s Marií von Hahn (*9. června 1904 v Miroslavi /Misslitz/, †12. prosince 2003 v rakouském Linci ve věku 99 let), která byla "árijského původu" a byl z Osvětimi deportován snad i díky tomu v únoru 1945 do Buchenwaldu, válku přežil. Ta jihočeská metropole má svou historii, ne že ne. V tomto případě i tu "kafkovskou".
- - - - -
* České Budějovice / † † † České Budějovice
