ADOLF JOBST

Interpelace na ministra vnitra

Poslanec Adolf Jobst (SdP) adresoval ministru vnitra (byl jím tehdy agrárník Josef Černý /†1971 v New Yorku/, zeť Antonína Švehly, v letech 1948-1969 předseda Republikánské /agrární/ strany v exilu - pozn. překl.) interpelaci kvůli nepatřičnému zákroku policejních úřadů ve Volarech (v originále "in Wallern" - pozn. překl.), týkající se následujícího případu:
"Dne 31. ledna 1938 byla u paní Gustl Blöchlové (roz. Hanuschová, *23. ledna 1899, †12. listopadu 1998 v hesenském městě Marburg ve věku 98 let - pozn. překl.) podniknuta šéfem policejní expozitury ve Volarech Dr. Bicanem (v originále "Dr. Bycan" /!/ - pozn. překl.) v doprovodu 4 tajných policistů a 3 četníků s nasazenými bajonety domovní prohlídka. Dvaašedesátiletá matka paní Blöchlové se tímto policejním zásahem, který se v bytě odehrával, vyděsila do té míry, že se zhroutila přepadena srdečními křečemi. Paní Blöchlová chtěla přivolat nějakého lékaře, bylo jí v tom však státní policií (v originále "von der Staatspolizei" - pozn. překl.) zabráněno. Teprve díky pomoci sousedstva se podařilo přivést Dr. Sterze (MUDr. Rudolf Sterz, *10. října 1881, žil po válce v bavorské obci Bad Steben, kde se dožil více než 80 let - pozn. překl.), který starou ženu hodlal i vyšetřit. Vyšetření bylo však státní policií zabráněno tím, že se jeden policista postavil přede dveře vedlejší místnosti s odůvodněním, že musí být lékařskému vyšetření přítomen. Dr. Sterz nato odmítl vyšetření provést, poněvadž v přítomnosti mužské osoby ženu lékařské prohlídce podrobit. Postup státních policejních orgánů odporuje nejen všem zásadám slušného chování a lidskosti vůbec, nýbrž je v rozporu i s předpisy, které činí policejní orgány povinnými zdvořilým vystupováním vůči státním občanům."

Budweiser Zeitung, 1938, č. 20, s. 4

Interpelace vládě

Interpelace poslance A. Jobsta vládě, že se nerozepisuji volby do městského zastupitelstva v Nových Hradech.

Městské zastupitelstvo v Nových Hradech až do účinnosti zákona o rozpouštění stran a zastavování činnosti, mělo 14 německých členů a 4 české. Městské zastupitelstvo úřadovalo k největší spokojenosti obyvatelstva.
Když nebyly uznány mandáty bývalých národně-socialistických a německých národních členů městského zastupitelstva, politický dohlédací úřad městské zastupitelstvo v Nových Hradech prostě rozpustil a dosadil vládního komisaře. Vládním komisařem byl ustanoven státní lesní rada Jaromír Haněl, který jest české národní příslušnosti. Úřední agendu města Nových Hradů převzal 20. února 1934.
Výslovně poznamenáváme, že dozorčí úřad neměl zákonného důvodu, aby městské zastupitelstvo v Nových Hradech rozpustil a dosadil českého vládního komisaře. Finance města Nových Hradů, když vládní komisař převzal úřední agendu, byly v nejlepším pořádku. Město Nové Hrady mělo na vkladech a cenných papírech 200.000 Kč majetku, a dále na hotovosti 33. 030. 50 Kč, které vládní komisař řádně převzal. Nemovitosti města záležející v domech, pozemcích a lesu byly nezatížené. Dozorčí úřad nemohl tedy rozpuštění městského zastupitelstva a usnesení vládního komisaře odůvodňovati zmateným finančním stavem města Nových Hradů. Německé obyvatelstvo města Nových Hradů zkoumajíc nestranně stav věci, musilo naopak dospěti k přesvědčení, že pro rozpuštění městského zastupitelstva a dosazeni českého vládního komisaře nerozhodovaly důvody věcné, nýbrž že se to stalo pouze z politických českonárodních důvodů. Jinak nelze si vysvětliti ustanoveni českého vládního komisaře a jeho dlouho trvajícího úřadování.
Zemský úřad v Praze rozpuštěním městského zastupitelstva v Nových Hradech, ustanovením vládního komisaře české národnosti, jakož i tím, že nerozepisuje nové volby, porušil nejen ustanovení obecního řádu, nýbrž i nejzákladnější ustanovení ústavy. Podle § 106 obecního řádu může sice zemský úřad rozpustiti obecni zastupitelstvo, ale pak jest povinen nejdéle do 6 týdnů po rozpuštění rozepsati nové volby. Avšak zemský tirád učinil z úřadováni českého vládního komisaře, které má býti jen stavem zatímním, nezákonitý stav trvalý. Tím zemský úřad opustil půdu ústavy. Ústavní listina činí k zákonodárcům a správě právní výzvu, aby pečovali o autonomní samosprávu státních občanů. Postupem zemského úřadu brání se však obyvatelstvu města Nových Hradů již přes 2 leta, aby vykonávali svá autonomní práva. Zemský úřad nakládá s donucujícími ustanoveními § 106 obecního řádu jako by jich vůbec nebylo. Tento stav jest neudržitelný. Německé obyvatelstvo města Nových Hradů uplatňuje jen své nejpůvodnější právo, žádá-li i od zemského úřadu, aby dbal zákonů a demokratických příkazů naší ústavy. V právním státě jest nepřípustné, aby takový vysoký úřad, jakým jest zemský úřad, nedbal donucujících ustanovení zákona a připravoval německé státní občany o jejich plně nabytá autonomní práva, jež zůstala nedotčena i dřívějším státem vrchnostenským.
Výsledek posledních voleb v r. 1935 v Nových Hradech byl tento: Sudetskoněmecká strana 432 hlasů, Německá křestansko-sociálni strana lidová 125 hlasů, Svaz zemědělců 40 hlasů, Německá sociálně-demokratická strana dělnická 8 hlasů, Komunistická strana 1 hlas, české strany 198 hlasů. Poměr hlasů jest tedy tento: 605 německých hlasů ku 198 českým hlasům a 1 hlas komunistický. Voličstvo města Nových Hradů jest tedy z více než 75% německé. Tento národní klíč obyvatelstva ukládal zemskému úřadu v Praze za povinnost, aby ustanovuje vládního komisaře, přihlížel k daleko převážnému německému rázu města Nových Hradů. Zemský úřad však toho nedbal a ustanovil vládního komisaře české národnosti.
Z toho, že bylo bezdůvodně rozpuštěno obecní zastupitelstvo ze 75% německé, že byl ustanoven vládní komisař české národnosti, že tento český vládni komisař úřaduje již trvale přes 2 leta a že tento vládni komisař při výkonu své úřední činnosti dává přednost čistě českým zájmům, pokládá německé obyvatelstvo Nových Hradů za prokázané, že vládní komisař byl ustanoven z českonárodních politických důvodů a že úřadování tohoto vládního komisaře mělo především sloužiti tomu, aby urychlilo odnárodnění města Nových Hradů.
Na důkaz stranického českonárodního postupu vládního komisaře Jaromíra Haněla a národního poškozování německého obyvatelstva v městě Nových Hradech budiž poukázáno na tyto skutečnosti:
Ihned, když nastoupil úřad, ustanovil český vládní komisař bez jakékoliv veřejné soutěže do městských služeb českého konceptního úředníka, který měl býti v roce ustanoven definitivním. Nebylo vůbec třeba ustanovovati tohoto českého úředníka. Tisíce německých právníků jest bez místa, poněvadž se nemohou dostati do státních služeb. Samosprávná správní služba tu a tam poskytuje některému tomuto nezaměstnanému německému právníkovi řídkou příležitost dostati místo. Avšak ani tato skrovná možnost se německým nezaměstnaným právníkům nepřeje. Není dosti na tom, že při obsazování míst ve státní službě jsou němečtí nezaměstnaní právníci všemožně poškozováni, ježto i německé samosprávné městské obce jsou nuceny přijímati české úředníky!
Město Nové Hrady má v čistě německé obci Jedlicích prameny pitné vody. Český vládní komisař Haněl dal tyto prameny znovu podchytiti bez veřejné soutěže. Tyto práce zadal české firmě ze Třeboně. Tato firma prováděla tyto práce výhradně českými dělníky. Ubohých německých nezaměstnaných z města Nových Hradů a z obce Jedlice, kteří den co den číhají na kousek chleba, se nedbalo.
Český vládní komisař pokřtil jeden pramen pitné vody města Nových Hradů jménem "Pramen 28. Října". Toto označení pramene jest uvedeno jen českým jazykem. Označení také německým jazykem pokládal český vládní komisař za zbytečné.
Český vládní komisař Haněl dal v Nových Hradech znovu postaviti starou městskou váhu, patřící městu Novým Hradům. Dodávku nové váhy a provedení stavebních prací s tím spojených svěřil zase českým firmám. Německé firmy a němečtí dělníci města Nových Hradů se zase musejí dívati, jak výdělek, který jim právem patři, shrabují cizí české firmy a dělníci.
Dokud město Nové Hrady mělo svobodně zvolené městské zastupitelstvo, roznášel účty za světlo novohradecké městské elektrárny německý nezaměstnaný. Český vládní komisař připravil tohoto chudého Němce o jeho skrovný výdělek a svěřil roznášeni účtů za světlo českému zahradníkovi.
To jsou jen nejnápadnější a všem německým obyvatelům města Nových Hradů známá jednostranná opatřeni českého vládního komisaře.
Německé obyvatelstvo města Nových Hradů ztratilo jakoukoliv důvěru v úřadováni českého vládního komisaře Jaromíra Haněla. Ztratilo však i důvěru k pražskému zemskému úřadu, který rozpuštěním německého městského zastupitelstva v Nových Hradech a jmenováním vládního komisaře, hájícího jen české zájmy, prokázal, že nedbá samosprávných zájmů německého města Nových Hradů.
Tážeme se tedy vlády:
1. Jest vláda ochotna ukončiti protizákonný stav ve správě města Nových Hradů a vypsati nové volby?
2. Jest vláda ochotna uvésti fakta, která umožnila zemskému úřadu, že mohl nedbáti ustanovení obecního řádu a ústavní listiny a dovoliti, aby český vládní komisař již přes dva roky vedl správu německého města?
3. Jest vláda ochotna se postarati, aby český vládní komisař Jaromír Haněl byl ihned se svého místa odvolán pro svůj jednostranný postup?
4. Jest vláda ochotna poskytnouti záruky, že pražský zemský úřad bude příště dbáti ustanovení obecního řádu o rozpouštění obecního zastupitelstva a o vypsání nových voleb a nebude již jmenování českých vládních komisařů užívati jako prostředku k odnárodňování německých obci?
Tuto interpelaci bylo by projednati s urychlením, neboť německé obyvatelstvo města Nových Hradů trpí těžké hospodářské újmy tím, že se jednostranně vykonává moc poskytnutá vládnímu komisaři.
V Praze dne 25. května 1936.
Adolf Jobst.

Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna

P.S. Předchozí text je beze změny převzatým oficiálním překladem parlamentní interpelace poslance Adolfa Jobsta za Sudetoněmeckou stranu (v překladu je použito označení "Sudetskoněmecká strana"). Užití přívlastku "českonárodní" je dnes třeba považovat za nezvyklé. Jaroslav Haněl byl mj. jedním ze zakládajících členů Národní jednoty pošumavské, jeho manželkou byla sestra Marie Strakové, roz. Buhlové, zastoupené i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže.

Provolání okresního vedoucího SdP ke svátku německé práce 1. máje 1938

Jako každým rokem se i letos vydáme na pochod v průvodu na svátek 1. máje k poctě německé práce (v originále "marschieren am 1. Mai, dem Ehrentag der deutschen Arbeit" - pozn. překl.). Tentokráte jako sevřený německý živel v tomto státě (v originále "als geschlossenes Deutschtum im Staate" - pozn. překl.). Je čestnou povinností jednoho každého národního soukmenovce (v originále "es ist Ehrenpflicht eines jeden Volksgenosses" - pozn. překl.) pochodovat toho dne v našich řadách, abychom dali najevo, kým jsme, abychom se doznali a přihlásili k tomu, že jsme Němci (v originále "um sich als das zu bekennen, was wir sind, als - Deutsche" - pozn. překl.).
Dělníci a rolníci, živnostníci a řemeslníci, měšťané a úředníci, vy všichni byste měli na očích celé veřejnosti vydat svědectví o tom, že všechno Sudetoněmectvo (v originále "das ganze Sudtendeutschtum" - pozn. překl.) v té nejplnější disciplině následuje apel Vůdcův (v originále "dem Ruf des Führers folgt" /!/ - pozn. překl.).
Všechny podnikatele vyzývám k tomu, aby ve svátek německého dělníka, tohoto nejlepšího syna našeho národa, uvedli v sociální čin zářivý příklad německých podnikatelů z moravského Šumperka a připojili se k němu (v originále "sich dem leuchtenden Beispiele der Mährisch-Schönberger Unternehmer anzuschließen" - pozn. překl.) tím, že zaplatí účast na oslavě 1. máje svému pracovnímu kolektivu jako pracovní den (v originále "als Arbeitstag der Arbeiterschaft" /!/ - pozn. překl.).
Chceme tak prosadit namísto socialismu frází socialismus činu a semknuti pod prapory Konrada Henleina bojovat za lepší budoucnost národa a domoviny.
Vzhůru na Den německé práce!
S německým pozdravem (jde o vztyčenou pravici se slovním doprovodem "Heil Hitler!" - pozn. překl.) Váš krajský (rozuměj volební kraj SdP - pozn. překl.) vedoucí Adolf Jobst.

Německému obyvatelstvu Šumavy!
1. máj je svátkem (v originále "der Festtag" - pozn. překl.) německé práce. To musí být i ryze navenek jako svátek prezentováno. Krajské vedení proto vyzývá německé obyvatelstvo Šumavy, aby v tento den slavnostně vyzdobilo svá obydlí.
Krajské vedení očekává od každého národního soukmenovce, že svůj dům nebo obydlí vyzdobí buď prapory hnutí či prapory města naší domoviny či slavnostními girlandami a věnci.
Heslem budiž:
Der Böhmerwald flaggt am Feiertag der Arbeit! (tj. "Šumava zdraví vlajkami Svátek práce!" - pozn. překl.)

Krajské vedení IX SdP Český Krumlov (i v německém originále úřední "Böhm. Krummau", až na ta dvě "mm"! - pozn. překl.)

Provedení:
Ten, kdo vyvěsí na svém domě prapor hnutí, prapor v městských barvách či prapor v černočervenožlutých barvách, je povinen na dobře viditelném místě vyvěsit státní vlajku stejné velikosti jako ostatní vyvěšené prapory.

Májové oslavy ve volebním kraji IX SdP
ÿR> (v originále figurují nalevo jen německá místní jména, ze jmen napravo jsou Westen, Matsche a Multerer i samostatně zastoupeni na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.)

České Budějovice	10 hodin	řečník kamarád zemský zastupitel Westen
Strýčice	8,30 hodin	řečník kamarád zemský zastupitel Westen
Český Krumlov	14,30 hodin	řečník kamarád Adolf Summer
Nové Hrady	10 hodin	řečníci kamarádi Flögl a Tischler
Vyšší Brod	10 hodin	řečník kamarád poslanec Schütz
Chvalšiny	10 hodin	řečník kamarád Adolf Summer
Kaplice	14,30 hodin	řečník kamarád poslanec Dr. Eichholz
Nová Bystřice	10 hodin	řečník kamarád poslanec Rudolf Böhm
Horní Planá	14,30 hodin	řečník kamarád poslanec Schütz
Prachatice	10 hodin	řečník kamarád Franz Matsche
Volary	10 hodin	řečník kamarád Karl Multerer
Vimperk	10 hodin	řečník kamarád Jobst
Kunžvart	14,30 hodin	řečník kamarád Jobst

Budweiser Zeitung, 1938, č. 34, s. 2

P.P.S. Nelze popřít, že nacisté (tady pod prapory Henleinovy Sudetoněmecké strany v dosud neokleštěném Československu!) se nepřiznaně lecčemus naučili od ruských bolševiků. Nakonec ti i oni (kamarádi i soudruzi) vyznávali "socialismus činu". K čemu jejich v tomto "šumavském" případě árijský pozdrav a po válce ono "Čest práci!" mířily a vedly, zažili jsme i tady prostřed Evropy na vlastní kůži.

Adolf Jobst přišel na tento svět v Českém Krumlově (tehdy německy jen "Krumau") dne 10. května roku 1900, tedy na počátku osudového dvacátého století. Křtil ho u sv. Víta kaplan Alois Picha (*8. června 1872 v Prachaticích, †28. října 1933 v českokrumlovské nemocnici na těžké popáleniny poté, co musel ve Chvalšinách odejít na penzi pro nervovou chorobu a uhořel tam na záchodě, když mu oděv chytil od svíce - pozor: není totožný s děkanem v Kaplici, který publikoval historické práce spolu s Valentinem Schmidtem!). Chlapcovým otcem byl podle záznamu českokrumlovské křestní matriky Josef Jobst, zdejší "řezač papíru" ("Papierschneider") s domovskou adresou Plešivec (Flößberg) čp. 148, syn zdejšího formana Johanna Jobsta a Marie, roz. Mayerové z Větřní (Wettern) čp. 10. Adolfovou matkou se podle téhož pramene stala Anna Marešová, dcera Vojtěcha (v matrice "Adalbert"!) Mareše, chalupníka z Pašínovic (tehdy psány Pašnovice /Paschnowitz/, obec Komařice /Komarschitz/, farnost Střížov /Driesendorf/, soudní okres Trhové Sviny /Schweinitz/, okresní hejtmanství České Budějovice /Budweis/) čp. 10 a Kateřiny, roz. Škopkové z Řevnovic čp. 3. V letech 1906-1914 navštěvoval postupně v Českém Krumlově obecnou a měšťanskou školu, poté i místní německé gymnázium, po roce 1918 (poté, co byl zatčen pro verbování do freikorpsu) utekl do zahraničí a podle dat, která nám poskytl Mikuláš Zvánovec, který nás na Jobsta vlastně upozornil, studoval malířství v Dalmácii, Itálii. Francii (na pařížské Sorbonně) a v bavorském Mnichově. Jeho snímek "v mysliveckém" z října 1921 pochází však už z českokrumlovského fotoateliéru Seidel. Do první světové války nebyl mobilizován a působil v Českém Krumlově v letech 1914-1916 jako pomocný dělník, po návratu z ciziny od dvacátých let dvacátého století jako malíř (jeho malby jsou i dnes součástí fondů Národní galerie v Praze), fotograf a umělecký restaurátor v jižních Čechách, často ve službách hraběte Schaffgotsche (jeden ze Schaffgotschů byl prvním vůbec českobudějovickým biskupem /psal se příjmením "Schaafgotsche/, malíř a botanik hrabě Herbert Gotthard Schaffgotsch /1860-1943, narodil se i zemřel na dolnorakouském zámku Purgstall/ byl přítelem Sidonie Nádherné ve Vrchotových Janovicích a spolutvůrcem tamního zámeckého parku). V letech 1932-1933 byl členem DNSAP (tj. Německé národně socialistické dělnické strany, v říjnu 1933 v ČSR zakázané), roku 1934 vstoupil do řad hnutí Sudetendeutsche Heimatfront, tj. pozdější SdP. Už v roce 1935 byl zvolen poslancem SdP za volební kraj České Budějovice, jehož byl v letech 1937-1938 krajským vedoucím. Za "sudetské krize" uprchl v září 1938 do Německa. Kde se stal vedoucím jedné ze skupin tzv. Freikorpsu. V říjnu 1938 vstoupil do SA, kde dosáhl roku 1943 hodnosti "Obersturmbannführer". V listopadu 1938 byl převeden do řad NSDAP a stal se v Českém Krumlově (nacisty byl o město přezváno na "Krummau an der Moldau") krajským vedoucím strany. V doplňovacích volbách se stal také už roku 1938 poslancem nacistického říšského sněmu. V roce 1940 se dobrovolně přihlásil na frontu a účastnil se tažení do Francie. Od roku 1939 do 15. dubna 1941 byl činný jako župní inspektor pro kulturu v župě Oberdonau, 21. dubna 1941 ještě v rodném městě stačil vystoupit z katolické církve poté pro neshody s krajským vedením přeložen do Horšovského Týna, kde se stává krajským vedoucím NSDAP v Horšovském Týně a NSDAP-Hauptabschnittsleiterem, od 30. ledna 1944 Bereichsleiter a komisární krajský vedoucí. Dne 5. května 1945 uprchl ze "Sudet" a 9. května se dobrovolně vzdal americké armádě, přičemž československé úřady měly za to, že padl na východní frontě. V letech 1945-48 pobýval v americkém zajetí ve Straubingu, Hersbrucku a Darmstadtu, roku 1948 jako "Mitläufer" propuštěn a žil později v Marburgu, kde se živil jako restaurátor. Naposledy žil v Darmstadtu, kde se stal vedoucím restaurátorské dílny při hesenském zemském muzeu v Darmstadtu (1951-65) a 15. května 1974 v tom městě i zemřel.

P.P.S. Jak vysvítá už z jedné předchozí textové ukázky, byl řečníkem na oslavě 1. máje v Horní Plané "kamarád" Schütz (rozuměj poslanec Hans Schütz, blíže o něm (původně křesťanský sociál přešel se svou stranou do SdP a pak i do NSDAP, po válce spoluzakládal "Ackermann-Gemeinde /!/, viz Wikipedia). To, že i zde v Horní Plané měl Adolf Jobst co činit (dokonce už v roce 1937 spolu s Konradem Henleinem a Karlem Hermannem Frankem /ten je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže/), vyplývá z následujícího textu z česky psané bakalářské práce dlouholetého hornoplánského starosty Jiřího Hůlky.

1. máj 1938 v Horní Plané

Jiří Hůlka

Velké shromáždění SdP se konalo na náměstí dne 6. července 1937 za účasti asi 3.000 osob. Promluvil Konrad Henlein a poslanci Adolf Jobst a Karl Hermann Frank. Shromáždění proběhlo bez narušení. V srpnu bylo místním skupinám SdP poslancem Jobstem z Českého Krumlova předáno 27 praporů. Předání mohli být přítomni pouze vedoucí skupin SdP bez veřejnosti. Jiný způsob předání byl zakázán úřadovnou Státní policie. Májovou oslavu dne 1. května 1938 uspořádala SdP za účasti 11.800 osob. Tak velkou účast Horní Planá ve své historii doposud nezaznamenala. Na čele průvodu byla nesena státní vlajka a hned za ní vlajky SdP. Na podiu zaujali místa okresní vedoucí Josef Streinz, poslanec Schütz a krajský zemědělský vedoucí Matsche, kteří pronesli projevy. Oslavu zahájil okresní vedoucí Streinz, poté následovala píseň "Weit lasst die Fahnen wehen" a dále promluvili poslanci Schütz a Matsche na hospodářská a politická témata. Matsche závěrem doslova uvedl: ..."Ein Volk! Eine Wille! Ein Weg!" (...) Následovala píseň "Wenn ich der Heimat grüne Auen" a velice pohnutý okamžik nastal, když při poslední sloce a posledních slovech "wir schützen treu, od jung ob alt, den schönen deutschen Böhmerwald" se zdvihlo 11.800 rukou k přísaze. Hluboké pohnutí v srdcích všech, pevné rozhodnutí v jejich tvářích, být jako první připraveni k nasazení až do konce. Po mnohých tvářích, zvláště starších lidí, tekly slzy pohnutí a radosti."

J. Hůlka, Struktura a proměny místní a regionální politiky na Hornoplánsku v období 1938-1945 (bakalářská práce 2011)

P.P.P.S. Je jistě velice bizarní, že zde citovaná poslední slova refrénu, vyvolávající hromadnou přísahu, jsou zkomolením původního znění ("Du lieber Gott, die Bitt erschallt, erhalt uns deutsch den Böhmerwald!", viz webové strany Kohoutího kříže u jména Jaroslava Jungmanna), které je prosbou k Bohu. Tady to "Sudetoněmectvo" bere ochranu "krásné německé Šumavy" totálně do vlastních rukou. Jak ta ochrana dopadla, netřeba ani dovozovat.

- - - - -
* Český Krumlov / Horní Planá / Nové Hrady / Volary / Horšovský Týn / † † † Darmstadt (HE)