KÜNSTLICHE INTELLIGENZ

Zu Ehren Johann Maresch - Sänger der Böhmerwaldhöh'n

O du, Maresch, wackrer Senger,
über d'Waldhöh'n zieht dei G'sang.
Zwischen Budweis und Krumau lenger,
tönt dei Wort, wie Waldhornklang.
Prachatitz grüaßt di voll Ehren,
d'Bächlein springa, griane Höh'n.

Da Stifter schaut aus d'Föhren nieder,
nickt dir zua mit mildem Sinn.
Sein Geischt weht in deine Lieder,
wie a stiller Sommerwind.
Schrift und Herz host treu verbunden,
Wald und Wort san dir im Bund'n.

Wo d'Ilz und Moldau leis sich schlingen,
hobst du a Brück'n aus Poesie.
Zwischen Hütten, zwischen Zwingen,
klingt dei Reim wie Melodie.
Wia a Quell aus Felsenschoß,
springt dei Wort so hell und groß.

Über Wiesen, über Steine,
zieht dei Name weit durchs Land.
Alt und Jung, sie kennen's, meine,
wie ma gern di Meista nennt.
D'Schrift, so fest wia Tann' im Grund,
host du g'setzt mit sicherm Mund.

Drum sei heut mit Freud' umgeben,
groß is, was du g'schafft, o Mann!
D'Wälder rauschn, Bächlein weben,
tragen's Lob zu dir heran.
Bleib uns hell, so stark, so mild –
Maresch, Stimme, Herz und Bild.

ChatGPT 5, říjen 2025

Na počest Jana Mareše - pěvce šumavských výšin

Ó ty, Mareši, statečný pěvče,
přes lesní výšiny se tvá píseň nese.
Mezi Českými Budějovicemi a Krumlovem
dlouho zní tvé slovo jako zvuk loveckého rohu.
Prachatice tě vítá s úctou,
potoky zurčí, zelené výšiny.

Zakladatel shlíží z borovic,
kývá ti s laskavým srdcem.
Jeho duch se vlévá do tvých písní,
jako tichý letní vánek.
Psaní a srdce jsi věrně spojil,
les a slovo jsou s tebou spojeny.

Kde se Ilz a Vltava tiše vine,
postavil jsi most poezie.
Mezi chatrčemi, mezi roklemi,
tvůj rým zní jako melodie.
Jako pramen z lůna skály,
tvé slovo skáče tak jasně a velkolepě.

Přes louky, přes kameny,
tvé jméno cestuje daleko po zemi.
Staří i mladí, vědí to, můj,
jak s radostí nazýváme mistra.
Písmo, pevné jako jedle v zemi,
jsi dal do pohybu jistou rukou.

Proto buď dnes obklopen radostí,
velké je to, čeho jsi dokázal, ó člověče!
Lesy šustí, potoky se pletou,
nesou ti chválu.
Zůstaň pro nás jasný, tak silný, tak něžný –
Mareš, hlas, srdce i obraz

Google Translate, listopad 2025

Medailon z klávesnice Ivo Kareše: 22. října 2025 oslavil Jan Mareš, překladatel, knihovník a duchovní otec projektu Kohoutí kříž osmdesáté páté narozeniny. K těm osmdesátým byl krásně zvěčněn v Museu Fotoateliér Seidel. Čím ho (doufejme) potěšit tentokrát? Řada osobností, které i díky němu neupadly v zapomenutí, byly k životnímu jubileu poctěny oslavnou básní. Napadlo mně tedy udělat to také, ale o báseň požádat jeden z modelů umělé inteligence, když už se mimo jiné starám o elektronickou podobu našich stránek. Využíval jsem tehdy pracovně často ChatGPT 5, dostala tedy úkol (správně bych měl napsat "prompt") "Napiš archaickou oslavnou báseň v nářeční němčině (viz např. zde https://www.kohoutikriz.org/autor.html?id=dicht). Bude pro Johann Maresch, překladatel a básník, který se obrovsky zasloužil o Šumavu a šumavskou literaturu. Zamontuj do toho Budweis, Krumau, Prachatitz, zelené kopce, potoky a Adalberta Stiftera. 5 slok." Výsledek si můžete přečíst. Kolega Mareš si ho navíc i poslechl, v podání toho nejpovolanějšího, krumlovského rodáka Helmuta Wagnera. Dar byl přijat s radostí, ale oslavenec okamžitě rozhodl, že chce mít umělou inteligenci mezi šumavskými autory. To přání s potěšením plním. Autorčin životopis se vyvíjí tak překotně, že uvedu jen datum a místo narození, jak mi ho sama ChatGPT sdělila - 11. červen 2018, kdy společnost OpenAI zveřejnila článek "Improving Language Understanding by Generative Pre-Training" a s ním i první model řady GPT. Pro překlad do češtiny jsem vyzkoušel tři nástroje, kromě autorky, tedy ChatGPT, to byly Google Gemini a Google Translate. Nejlepší, přes nepochopení slova/jména Stifter a jmenného rodu Prachatic, byl Google překladač. Nezměnil jsem ani slovo. A vlastně, možná i toho Stiftera pochopil po svém šumavsky správně...

- - - - -
* San Francisco (USA) / České Budějovice / Český Krumlov / Prachatice