logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

HUGO VON HOFMANNSTHAL

Repro www stránky The Adirondack Review

Repro J.W. Nagl - J. Zeidler, Deutsch-Österreichische
Literaturgeschichte : ein Handbuch zur Geschichte
der deutschen Dichtung in Österreich-Ungarn, Dritter
und vierter Band, Von 1848-1918 (1937), s. 1823

Záznam o jeho narození v křestní matrice vídeňské farnosti při kostele sv. Karla Boromejského

Repro Matricula Online

Na rakouské poštovní známce

Na rakouské poštovní známce

Rukopis básně Náhle malé jsou smrky, skály...

Rukopis básně Náhle malé jsou smrky, skály...

Repro A. Salzer, Illustrierte Geschichte der Deutschen
Literatur von den ältesten Zeiten bis zur Gegenwart.
Vierter Band, Vom neuen "Sturm und Drang" bis zur Gegenwart.
Erster Teil (1931), obr. příl.

Obálka (1922) knihy vydané v nakladatelství Avalun

Obálka (1922) knihy vydané v nakladatelství Avalun

Obálka (2005) už 13. svazku ročenky Hugo von Hofmannsthal-Gesellschaft vydané nakladatelstvím Rombach ve Freiburgu s příspěvkem o jeho vztahu k Robertu Michelovi s jejich korespondencí z let 1898-1929

Obálka (2005) už 13. svazku ročenky Hugo von Hofmannsthal-Gesellschaft vydané nakladatelstvím Rombach ve Freiburgu s příspěvkem o jeho vztahu k Robertu Michelovi s jejich korespondencí z let 1898-1929

Obálka (1984) jeho "německé čítanky", antologie německé prózy jednoho století (1750-1850), která vyšla poprvé roku 1926 a obnovené vydání zařadilo roku 1984 ve východním Německu jako č. 1033 do své proslulé "Universal Bibliothek" stejně proslulé nakladatelství Phllipp Reclam jun. v Lipsku

Obálka (1984) jeho "německé čítanky", antologie německé prózy jednoho století (1750-1850), která vyšla poprvé roku 1926 a obnovené vydání zařadilo roku 1984 ve východním Německu jako č. 1033 do své proslulé "Universal Bibliothek" stejně proslulé nakladatelství Phllipp Reclam jun. v Lipsku

Citace z jeho vyznání o evropském sjednocení zní česky takto: "Naše epocha je epochou obnovy - jakkoli výraz slabosti nebyl nikdy tak nestydatý a vůle k desintegraci nikdy tak bezuzdná. Za štvaním proroků zániku a bakchantů chaosu, za šovinisty a kosmopolity, za uctívači chvíle a uctívači zdání na velkém vážném pozadí evropské věci vidím těch několik málo jedinců, rozesetých nad národy, kteří se navzájem sčítají, aby se sjednotili na jednom velkém pojmu: pojmu tvůrčího znovuvzkříšení."

Citace z jeho vyznání o evropském sjednocení zní česky takto: "Naše epocha je epochou obnovy - jakkoli výraz slabosti nebyl nikdy tak nestydatý a vůle k desintegraci nikdy tak bezuzdná. Za štvaním proroků zániku a bakchantů chaosu, za šovinisty a kosmopolity, za uctívači chvíle a uctívači zdání na velkém vážném pozadí evropské věci vidím těch několik málo jedinců, rozesetých nad národy, kteří se navzájem sčítají, aby se sjednotili na jednom velkém pojmu: pojmu tvůrčího znovuvzkříšení."

Repro . P. Thiede, Europa : Werte, Wege, Perspektiven (2000), s. 156

Interiéry tzv. Fuchsova zámečku v Rodaunu, kde básník žil a zemřel (viz i Maria Grengová)

Interiéry tzv. Fuchsova zámečku v Rodaunu, kde básník žil a zemřel (viz i Maria Grengová)

Repro www stránky Rodaun.info

Záznam o synově a jeho úmrtí v knize zemřelých farnosti Rodaun

Repro Matricula Online

Tolik místa, téměř jako hlavě státu, věnoval jeho posledním hodinám a rozloučení s jeho osobností vídeňský list "Neue Freie Presse"

Repro Neue Freie Presse, 29. 7. 1929, s. 6-7 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)

Titulní strana čísla ilustrovaného vídeňského týdeníku s jeho nekrologem

Repro Wiener Bilder, 1929, č. 29, s. 1 a 4 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)

Gerhard Hauptmann napsal v nekrologu pro deník Berliner Tagblatt: "Jemu se podařilo, nezáleží na tom, jak často, přiblížit se nejvyšší kráse, tomu Platónovu opravdového bytí tak, jako nikomu jinému kromě něho"

Gerhard Hauptmann napsal v nekrologu pro deník Berliner Tagblatt: "Jemu se podařilo, nezáleží na tom, jak často, přiblížit se nejvyšší kráse, tomu Platónovu opravdového bytí tak, jako nikomu jinému kromě něho"

Repro Chronik des 20. Jahrhunderts (1991), s. 406

O jeho posledním nedokončeném díle se takto rozepsal Pavel Eisner do sborníku Co číst z literatur germánských (1935)

Repro Co číst z literatur germánských (1935), s. 121-123

Pavel Eisner (1889-1958), geniální překladatel a hlasatel česko-německé symbiózy

Pavel Eisner (1889-1958), geniální překladatel a hlasatel česko-německé symbiózy

Repro P. Kosatík, Menší knížka o německých spisovatelích z Čech a Moravy (2001), s. 200

Kalksburský hřbitov ve Vídni a hrob toho, o němž Pavel Eisner napsal v Československé vlastivědě: "... poslední korunní princ rakouského genia, lyrik, dramatik a prozaik Hugo von Hofmannsthal, jehož předkem byl jihočeský Žid"

Kalksburský hřbitov ve Vídni a hrob toho, o němž Pavel Eisner napsal v Československé vlastivědě: "... poslední korunní princ rakouského genia, lyrik, dramatik a prozaik Hugo von Hofmannsthal, jehož předkem byl jihočeský Žid"

Repro Wikipedia

Rodový erb Hofmannsthalových na jednom z náhrobků vídeňského ústředního hřbitova: v prvním poli orel na skále se svazkem šípů v jednom pařátu, ve druhém poli desky starého zákona (desatero) na knize v rudé vazbě, ve třetím poli stříbrný obětní kámen, konečně ve čtvrtém poli housenka bource morušového na morušovém listu

Rodový erb Hofmannsthalových na jednom z náhrobků vídeňského ústředního hřbitova: v prvním poli orel na skále se svazkem šípů v jednom pařátu, ve druhém poli desky starého zákona (desatero) na knize v rudé vazbě, ve třetím poli stříbrný obětní kámen, konečně ve čtvrtém poli housenka bource morušového na morušovém listu

Repro www stránkyKunst und Kultur in Wien

V Muzeu Šimona Adlera v Dobré Vodě u Hartmanic stojí na jednom z panelů tento text o autorově pradědovi: "Prostiboř ... rodiště pozdějšího předsedy vídeňské Židovské obce Isaaka von Hofmannsthala..."

V Muzeu Šimona Adlera v Dobré Vodě u Hartmanic stojí na jednom z panelů tento text o autorově pradědovi: "Prostiboř ... rodiště pozdějšího předsedy vídeňské Židovské obce Isaaka von Hofmannsthala..."

Reprofoto Jan Mareš

Jeho praděd Isaak Löw Hofmann (1759-1849), jehož podobenka
je doprovozena i autogramem a šlechtickým erbem

Jeho praděd Isaak Löw Hofmann (1759-1849), jehož podobenka
je doprovozena i autogramem a šlechtickým erbem

Repro Wikipedia

Pradědovo heslo ve webové encyklopedii

Pradědovo heslo ve webové encyklopedii

Repro Wikipedia

Rekonstrukce původního vzhledu hradu Kopec u Prostiboře

Rekonstrukce původního vzhledu hradu Kopec u Prostiboře

Repro www stránky Hrady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kresba Jan Heřman podle Z. Procházky, R. Vojkovského

Prostibořský hrad, později zvaný zámek Kopec, ještě s věží zbořenou v roce 1799

Prostibořský hrad, později zvaný zámek Kopec, ještě s věží zbořenou v roce 1799

Repro Z. Procházka, Co odnesl čas 3 : Stříbrsko a Plánsko na nejstarších fotografiích (2012), s. 132

Zámek Kopec na snímcích z roku 1928...

Zámek Kopec na snímcích z roku 1928...

Zámek Kopec na snímcích z roku 1928...

Repro Z. Procházka, Co odnesl čas 3 : Stříbrsko a Plánsko na nejstarších fotografiích (2012), s. 130-131

... pustnoucí zámek na snímcích z let 1982, 1990 a 1999...

... pustnoucí zámek na snímcích z let 1982, 1990 a 1999...

Repro Z. Procházka, Co odnesl čas 3 : Stříbrsko a Plánsko na nejstarších fotografiích (2012), s. 130-131, foto Zdeněk Procházka

... a ještě zámek Kopec na snímku z doby kolem roku 1920 se sochami sv. Petra a sv. Jana Nepomuckého při někdejším vodním příkopu a na záběru z roku 2012 se novou střechou, jejíž rekonstrukci provedla firma Pagisan

... a ještě zámek Kopec na snímku z doby kolem roku 1920 se sochami sv. Petra a sv. Jana Nepomuckého při někdejším vodním příkopu a na záběru z roku 2012 se novou střechou, jejíž rekonstrukci provedla firma Pagisan

... a ještě zámek Kopec na snímku z doby kolem roku 1920 se sochami sv. Petra a sv. Jana Nepomuckého při někdejším vodním příkopu a na záběru z roku 2012 se novou střechou, jejíž rekonstrukci provedla firma Pagisan

Repro Z. Procházka, Co odnesl čas 3 : Stříbrsko a Plánsko na nejstarších fotografiích (2012), s. 132

Židovský hřbitov u zámku Kopec

Židovský hřbitov u zámku Kopec

Repro Glaube und Heimat, 1985, č. 11, s. 47

Pohlednice "z Kopce" u Prostiboře zachycuje i tamní vilu lékaře a lidumila Dr. Leopolda Wölflera (1818-1889), jehož syn Anton Wölfler (1850-1917) se stal profesorem chirurgie v Praze a dvorním radou ((viz k němu Wikipedia) - náhrobek Wölflerů na židovském hřbitově u blízkých Telic (Dollitschen) nese nápis Limen vitae sed non amoris (tj. Hranice života, nikoli však lásky)

Pohlednice "z Kopce" u Prostiboře zachycuje i tamní vilu lékaře a lidumila Dr. Leopolda Wölflera (1818-1889), jehož syn Anton Wölfler (1850-1917) se stal profesorem chirurgie v Praze a dvorním radou ((viz k němu Wikipedia) - náhrobek Wölflerů na židovském hřbitově u blízkých Telic (Dollitschen) nese nápis Limen vitae sed non amoris (tj. Hranice života, nikoli však lásky)

Repro Z. Procházka, Co odnesl čas 3 : Stříbrsko a Plánsko na nejstarších fotografiích (2012), s. 129

Torzo synagogy v Prostiboři a její interiér dnes

Torzo synagogy v Prostiboři a její interiér dnes

Repro B. Rozkošná - P. Jakubec, Židovské památky Čech : historie a památky židovského osídlení Čech (2004), s. 330
a J. Fiedler, Židovské památky Tachovska, Plánska a Stříbrska (2008), s. 124 a 125

Plánek obce Prostiboř, s číslem 1 je černě vyznačena synagoga, domy patřící v prvé půli devatenáctého století židovským vlastníkům jsou označeny křížkovaně, domy se židovskými nájemníky pak šrafovaně

Plánek obce Prostiboř, s číslem 1 je černě vyznačena synagoga, domy patřící v prvé půli devatenáctého století židovským vlastníkům jsou označeny křížkovaně, domy se židovskými nájemníky pak šrafovaně

Repro J. Fiedler, Židovské památky Tachovska, Plánska a Stříbrska (2008), s. 123

Na prostranství před salcburskou katedrálou je dodnes při tamním divadelním festivalu dáván jeho "Jedermann"

Na prostranství před salcburskou katedrálou je dodnes při tamním divadelním festivalu dáván jeho "Jedermann"

Foto Leona Töröková

Richard Strauss, tvůrce opery "Růžový kavalír" na Hofmannsthalovo libreto...

Richard Strauss, tvůrce opery "Růžový kavalír" na Hofmannsthalovo libreto...

Repro Strauss, Růžový kavalír (divadelní program, Národní divadlo v Praze), s. 84

... a část programu k uvedení opery v pražském Národním divadle roku 2022

... a část programu k uvedení opery v pražském Národním divadle roku 2022

Repro Strauss, Růžový kavalír (divadelní program, Národní divadlo v Praze), s. 17-18

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist