logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ BARTL

Podle záznamu v křestní matrice obce Hořice na Šumavě narodil se tu 9. října 1890 otci Johannu Bartlovi, učiteli zdejší obecné školy (synovi Wenzla Bartla, rolníka v Lazci, farnost Kájov, jehož žena Klara, roz. Pichlerová, pocházela z Bláhova mlýna, německy Kegelhammer, čp. 15), matkou novorozence byla Anna, dcera Jordana Schadenböcka, hořického ranhojiče (Wundarzt) a jeho ženy Aloisie, roz. Panyové, z Mýta čp. 9

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam kájovské křestní matriky o narození děda Wenzla Bartla 7. září roku 1815 v Lazci čp. 15

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam kájovské křestní matriky o narození jeho babičky z otcovy strany Klary Pichlerové 23. května 1827 na dnes zaniklém Blahově mlýně (Kegelhammer či Kögelhammer)

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam kájovské křestní matriky o narození otcově 25. května 1862 v Lazci (Losnitz) čp. 15

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam hořické oddací matriky o zdejší svatbě rodičů dne 2. července roku 1889

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Jeho otec, řídící učitel Johann Bartl, prvý představitel Krista z hořických pašijových her

Jeho otec, řídící učitel Johann Bartl, prvý představitel Krista z hořických pašijových her

Repro archív Jana Palkoviče a Ivo Janouška

Franzova sestra Emma, narozená 24. října 1893, na snímku z fotoateliéru Seidel s datem 28. září 1917 a psaném na adresu "Höritz Schule"

Franzova sestra Emma, narozená 24. října 1893, na snímku z fotoateliéru Seidel s datem 28. září 1917 a psaném na adresu "Höritz Schule"

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Tato budova sloužila jako hořická škola do roku 1893, zde tedy prožil první roky života

Tato budova sloužila jako hořická škola do roku 1893, zde tedy prožil první roky života

Foto Ivo Kareš

Tento snímek z provedení hořických pašijových her v roce 1912, zachycující Adalberta Urbana v roli Josefa z Arimathie a Erharda Ullmanna jako Nikodéma, doprovázel závěr jeho článku na tři pokračování v krajanském časopise

Tento snímek z provedení hořických pašijových her v roce 1912, zachycující Adalberta Urbana v roli Josefa z Arimathie a Erharda Ullmanna jako Nikodéma, doprovázel závěr jeho článku na tři pokračování v krajanském časopise

Repro Hoam!, 1957, č. 3, s. 2

27. dubna 1949 zemřela v Pöttmes po krátké nemoci jeho dcera Maria Aloisia

27. dubna 1949 zemřela v Pöttmes po krátké nemoci jeho dcera Maria Aloisia

Repro Glaube und Heimat, 1949, č. 4, s. 13

Parte

Parte

Repro Hoam!, 1970, č. 10, s. 320

Budova pašijových her na pohlednici Josefa Seidela z roku 1905...

Budova pašijových her na pohlednici Josefa Seidela z roku 1905...

Repro ze sbírky Jana Palkoviče a Ivo Janouška

... a to, co z ní zůstalo, někdy po druhé světové válce, alespoň podle
jednoho německého pramene (viz i Jaroslav Jungmann)

... a to, co z ní zůstalo, někdy po druhé světové válce, alespoň podle
jednoho německého pramene (viz i Jaroslav Jungmann)

Repro F. Bayer, Höritz : der Passionsspielort im Herzen des Böhmerwald (1997), s. 91

Muzeum pašijových her v Hořicích na Šumavě skrývá v sobě i tento exponát

Muzeum pašijových her v Hořicích na Šumavě skrývá v sobě i tento exponát

Repro www stránky obce Hořice na Šumavě

Zde, pár desítek metrů od původního areálu, se pašijové hry odehrávají dnesZde, pár desítek metrů od původního areálu, se pašijové hry odehrávají dnes

Zde, pár desítek metrů od původního areálu, se pašijové hry odehrávají dnes

Foto Ivo Kareš

Návštěva prezidenta Petra Pavla v areálu hořických pašijových her 19. července 2023

Návštěva prezidenta Petra Pavla v areálu hořických pašijových her 19. července 2023

Repro www stránky Deník.cz, foto Petr Škotko

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist